Psychická pohoda dětí a dospívajících v Česku se zhoršuje. Pouze polovina z nich se cítí šťastně a většina zažívá pravidelný stres spojený především se školou. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry byly dnes představeny na konferenci Od porozumění k činům zaměřené na duševní zdraví mladé generace, kterou uspořádal Český výbor pro UNICEF na půdě Akademie věd v Praze.
Výzkum, který UNICEF ČR realizuje od roku 2001 a letos proběhl již poosmé, vzniká od roku 2017 ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a dlouhodobě sleduje postoje, potřeby i výzvy, jimž děti a dospívající čelí.
Hlavní závěry výzkumu:
- pouze 50 % dětí se cítí šťastně, oproti minulým letům jde o pokles,
- škola je hlavním zdrojem stresu – 60 % dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem,
- téměř polovina dětí se v posledních týdnech cítila smutně nebo bez nálady,
- 63 % dětí tráví online více času, než by chtěly,
- jen 12 % dětí by osobně vyhledalo odbornou pomoc, zatímco 10 % o problémech nemluví s nikým,
- pouze 11 % dětí se chce odstěhovat do zahraničí, to je nejnižší podíl od začátku výzkumů Mladé hlasy. Nejvíce respondentů by si přálo, aby Česko bylo zemí bez válek (67 %) a bez násilí (62 %).
„Dětství v Česku se poměrně výrazně mění – a nejlepší způsob, jak těmto změnám porozumět, je naslouchat samotným dětem. Průzkum Mladé hlasy ukazuje, jak zásadní roli hraje prostředí, ve kterém děti vyrůstají, a jak silně ovlivňuje jejich každodenní zkušenosti. Letošní výsledky proto nejsou jen výzvou pro systémové změny, ale také pro rodiče a nejbližší okolí dětí. Právě společně totiž utváříme prostředí, které formuje jejich příležitosti, pocit bezpečí i to, co si ponesou do budoucna,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.
„Z výzkumu je patrné, že děti velmi dobře vnímají, co jejich psychickou pohodu posiluje a co ji naopak oslabuje. Když mluví o stresu ze školy, smutku, tlaku online prostředí nebo o tom, že se s některými problémy nikomu nesvěří, nejde o izolované potíže jednotlivců, ale o důležitý obraz jejich každodenní reality. Právě proto je nezbytné brát hlas dětí vážně – nejen jako zdroj dat, ale jako podnět k tomu, jak nastavovat podporu ve školách, rodinách i v širším okolí. Výsledky ukazují, že děti nepotřebují pouze odbornou pomoc ve chvíli krize, ale především prostředí, ve kterém se cítí bezpečně, přijímané a vyslyšené,“ doplnila projektová manažerka výzkumné agentury STEM/MARK Zuzana Rabochová.
Celé znění článku a podrobné výsledky výzkumu si můžete přečíst na webu UNICEF.
