Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení JINAK si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

23. leden 2024
Rodiče a veřejnost
Autor/ka článku: Michal Šafařík
Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení JINAK si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s deseti školami, více než osmi sty žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení jinak. A jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.

„To, že máme vysvědčení, kde jsou čísla a nic jiného, to je v Evropě opravdu rarita. Víc to platí pro první stupeň. Na druhém stupni to třeba není taková rarita, ale pořád je to méně obvyklé, než že jsou známky doprovázeny nějakým kontextem,“ popisuje Michal Černý, ředitel odborů předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství.

„Je čas se nezamýšlet jenom nad znalostmi žáků, ale nad nimi kompletně jako osobnostmi,“ říká Jana Kratochvílová, vedoucí katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Poslední tři roky proto vyvíjela nový typ vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení JINAK.

Má tři listy, šest stran. Na první straně jsou samozřejmě údaje o škole, o žákovi, to důležité je ale na dalších stránkách. „Na další straně je chování,“ říká Kratochvílová. Na vysvědčení je kolonka vzkaz učitele dítěti. „Tři, čtyři, pět řádků. Představuje nějaký osobní vztah učitele a žáka. Něco důležitého, co spolu prožili, a následuje hodnocení chování,“ popisuje vedoucí katedry pedagogiky.

V návrhu vysvědčení je několik kolonek, třeba „Pracuje na svém rozvoji,“ „Rozeznává vhodné a nevhodné chování,“ a učitel může i hodnotit na stupnici 1 až 4.

„Ta stupnice je v našem vysvědčení volitelnou záležitostí, ale co je povinné, je vyjádřit se k tomu slovně. Cílem je vyzdvihnout, co se mu daří, v čem udělal pokrok, ale současně upozornit, kde má ještě mezery, kde se potřebuje ještě rozvíjet,“ doplňuje Kratochvílová.

Na dalších stranách je hodnocení teoretických předmětů a tady už je to trochu jiné. Základem těchto stránek je kriteriální hodnocení. „Ano, jsou to kritéria, která vycházejí z rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání,“ říká Kratochvílová.

Je to tedy písemné sdělení žákovi, jak se mu dařilo, ale kromě písemného sdělní tady máme ještě tabulku, ve které učitel zhodnotí různé oblasti daného předmětu.

„Není to pohled na předmět jako celek, ale na jeho dílčí součásti,“ doplňuje spoluautorka projektu.

Třeba u Českého jazyka a literatury máme „Čte s porozuměním,“ „Vyjadřuje a zaznamenává své myšlenky,“ a je tady ještě kolonka na známku. „Známka není povinná. My říkáme, že tam být nemusí,“ dodává Kratochvílová.

Na páté straně je hodnocení výchovných předmětů, například tělocvik. Tady učitel pouze vypíše kriteriální hodnocení bez známky a bez tabulek. „Je to verbální popis toho žáka v dané oblasti,“ vysvětluje vedoucí katedry pedagogiky.

Na poslední straně je místo pro sebehodnocení, to si napíše žák sám. „To sebehodnocení žáka je na tomto vysvědčení nesmírně důležité. Říkáme mu: my s tebou počítáme, napiš nám, jaký jsi,“ nastiňuje Kratochvílová.

Vysvědčení JINAK vyvíjeli vědci se 115 učiteli z 10 škol a s více než 800 žáky a jejich rodiči. „Především to vysvědčení museli učitelé vyplnit, potom jsme dělali rozhovory na školách. Žákům a rodičům jsme dávali dotazník, a po každé verzi vysvědčení jsme tyto výsledky vyhodnotili,“ vysvětluje Kratochvílová.

O toto vysvědčení podle vědců projevilo zájem přibližně padesát škol. Mnoho ředitelů ale prý o projektu zatím ani neví. Cestě vysvědčení do škol už brání jen jeho implementace do vyhlášky o některých vzdělávacích dokumentech dodává Michal Černý z ministerstva školství. „Jde vlastně o změnu přílohy vyhlášky. Jenom do té vyhlášky přidáme tento formulář. Na 99,9 % to zvládneme do června my. Cítíme, že školy by se od nás cítily být zrazené, kdyby to nemohly využít.“ 

Výzkumníci i ministerstvo ale zdůrazňují, že toto vysvědčení nebude povinné. Jen se jím pro školy rozšíří nabídka.

 

Zdroj: Český rozhlas, www.irozhlas.cz