Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
České školní jídelny jsou stárnoucí kolos. Snažíme se je inovovat a kuchařkám poradit, jak vařit zdravě

Skutečně zdravá škola, to je název programu, za jehož vznikem stojí nespokojení rodiče a nezdravé školní stravování. Jak kvalitní jídlo české jídelny nabízejí? A jak je možné stav školního stravování napravit?


Na počátku byli nespokojení rodiče a vyhláška o školním stravování. Stav školních jídelen a jejich vaření byl pro některé z rodičů natolik neúnosný, že se odhodlali vyzvat odpovědné úřady k úpravě dané vyhlášky. Jejich krok se setkal s pozitivním ohlasem dalších rodičů, odborníků na výživu, novinářů i politiků. Dnes již za sebou vidí hmatatelné výsledky, do jejich inovativního programu se zapojilo na 350 škol po celé České republice. Na jakých principech svůj program staví? A jaké konkrétní kroky zapojené školy a jídelny podnikají?

„Naše školní jídelny jsou stárnoucí kolos. Je potřeba přistoupit k modernizaci spotřebního koše, pravidelně profesně dovzdělávat kuchařky, za jejich práci je adekvátně odměnit, učit děti neplýtvat jídlem a rozšířit jim obzory v tom, co znamená jíst pestře, moderně a udržitelně. Musíme také apelovat na rodiče. Ti jsou také zodpovědní za to, jak jídlo v jídelně obstojí, či neobstojí.“ Na vině může být vydatná svačina těsně před obědem, nezájem rodiče o to, zda a jak dítě ve škole obědy jí, a také stravovací návyky z rodin. Známe desítky příběhů ze škol a školek na téma odmítání konkrétních druhů potravin, protože je děti z domova vůbec neznají,“ píše Karolína Kallmünzerová, manažerka programu.

Když se konkrétní škola rozhodne do programu zapojit, čeká ji úvodní schůzka s koordinátorem, na které se dozví potřebné informace. Pak už je osud jídelny a školy ponechán na týmové práci pedagogů, rodičů, personálu školní jídelny a žáků za podpory ředitele školy a ideálně i zřizovatele. Počítá se také s podporou ze strany programu.

Celé znění článku naleznete na webových stránkých magazínu Perpetuum.


Autor: Markéta Popelářová
Vložil/a: Jana Cenková