Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Pět důvodů, proč přehodnotit to, co jíme

​Podle Petra Casanovy by děti od svých rodičů měly slyšet věty, které je zbaví zejména závislosti na špatných jídlech a naučit je vybírat si zdravé a hodnotné potraviny, potom budou mít i zdravější tělo i duši. Půjdeme-li dětem příkladem, budeme také zdravější.

Jez ovoce, nepij kolu, nejez smažené, vyhýbej se tučnému… Odmalička jsem poslouchal, důvěřoval a nikdy mě vlastně nenapadlo přemýšlet proč. Dnes mě k tomu pobídlo rozpůlení trhu s potravinami na supermarketový prodej produktů ze zahraničí a rozvoj farmářských obchůdků s tuzemskou produkcí. Proč bychom měli přemýšlet nad tím, kam si jdeme nakoupit? Do jaké míry by nás měla ovládat cena? A co bychom dětem neměli dělat?

Tropické ovoce z dovozu

„Dej si kiwi, pomeranč, banán, podívej přece na Afričany, jak jsou zdraví a mají krásné zuby,“ říkáme. Ale to, obávám se, srovnáváme nesrovnatelné.

Samozřejmě, jsme-li v tropech, jezme tamní ovoce. Bývá totiž zralé. Má-li ale ovoce z tropů dorazit k nám do mírného pásma, aniž se cestou zkazí, nedá se trhat zralé. Prostě by k nám přišlo již shnilé. A tak se musí sklízet nezralé. Ano, říká se, že „dojde“, ale já se ptám: Za jakých podmínek? Vlivem předčasného odtržení od slunce a půdy chybí dováženému ovoci vitaminy (kvůli kterým si ho paradoxně kupujeme), zato přebývají organické kyseliny, které se nestačí ztratit. Kromě toho, že jíme polotovar, musí tělo k vysrážení těchto kyselin použít vápník a hořčík. Kdo tyto látky nedoplňuje, nutí tělo brát je z vlastních zásob a pak může mít problémy s vápenátostí kostí. S věkem to při nadměrné konzumaci může vést až k osteoporóze, metabolické kostní chorobě, která se projevuje řídnutím kostní tkáně.

Takže: Přemýšlejme selským rozumem. Čím nezralejší je tropické ovoce na prodejních pultech, o to nezralejší muselo být při sklizni. Jsou milé ty slevové akce na nezralé banány, ale ptejme se, zda vůbec mají nějakou hodnotu a proč o ně nestojí v zahraničí. Jezme tropické ovoce, ale spíše v tropech, kde je zralé a chutná správně – u nás ho jezme velmi střídmě.

Přepalované tuky

Každý ví, že smažená jídla škodí, málokdo ví, čím. Uvedu to, abychom se více zajímali o to, co jedí hlavně děti ve školních jídelnách a volném čase.

Smažení je tepelná úprava tukem při teplotě nejméně 150 °C. To číslo je důležité. Při 125 °C se totiž přepaluje olej. Přepálený olej pak ničí vazivo a zvyšuje krevní tlak. Mnozí restauratéři tak začínají smažit na sádle. To se přepaluje až při 180 °C. Vím, že lidé mají proti sádlu předsudky. Prý se po něm tloustne. A tak doma raději používají oleje, i když je na nich výslovně uvedeno: Používejte za studena. (To je ještě lepší případ. Někteří výrobci na etikety klidně napíšou: Vhodné pro smažení…)

Hlavně u dnešních dětí je to průšvih proto, že odmala vyrůstají na burácích a chipsech, které se vyrábějí na opakovaně přepalovaných tucích. Buráky pražením (160 °C), chipsy smažením. O fastfoodu ani nemluvě. Přepálené tuky přitom vyčerpávají žluč a žlučové kyseliny, které pak chybí při stavbě sírových můstků ve vazivu – to ztrácí pružnost (více o tom ještě dále).

Takže: Poslouchejme více své tělo. Vyslyšme varování bolavých kloubů a svalových úponů. Přemýšlejme, proč nám vlastně více vadí sádlo? Že se po něm tloustne? A je to fakt problém sádla, nebo spíše našeho pohybu?

Limonády

Farmáři vyrábějí čerstvé ovocné/zeleninové džusy. My všichni si doma můžeme udělat vodu s citronem nebo jiným ovocem. A přesto se pořád nejvíc pijí průmyslové limonády. Nevadilo by mi to, kdyby snad všechny průmyslové limonády neobsahovaly kyselinu citronovou. Mám-li Vám ji představit, je nejagresivnější z organických kyselin a je ve spoustě dalších průmyslových potravin a hlavně bonbonech. Poznáte ji mnohdy po chuti. Mimo jiné leptá sliznici a ta pak snáze propouští infekční viry a bakterie. Problém je, co sama způsobuje, a navíc, k čemu nutí tělo. Aby kyselinu citronovou neutralizovalo, ubírá vápník. Platí to, co u nezralého ovoce – odvápněný organismus začne mít různé potíže, například svalové křeče.

Je paradox, že snad jediná průmyslová limonáda, jež kyselinu citronovou neobsahuje, je Coca-Cola. Ta v oficiální receptuře užívá kyselinu fosforečnou, naopak zřejmě nejdůležitější kyselinu na planetě. Jako jediná dokáže tvořit tzv. esterické můstky, které drží šroubovici naší DNA při sobě – jinak by se rozpadla a rodily se zrůdy. Není náhoda, že Coca-Colu, vlastně konzervovanou kyselinu fosforečnou, vyrobil lékárník, Američan Pemberton. Od roku 1885 se sice změnila (už neobsahuje kokain či alkohol), ale pořád výrazně pomáhá například při trávicích problémech (zvracení a nechutenství). Stačí ji vychladit, mírně naředit a zbavit bublinek. Pověstné osvěžení je dáno tím, že odštěpení pouhé 1 molekuly kyseliny fosforečné ihned uvolní 12 kilokalorií energie.

Coca-Cola je samozřejmě v mnohém neporovnatelná s čistou vodou nebo přírodními džusy, jiná je také její východoevropská podoba. Lidé namítají, kolik kostek cukru obsahuje. Pemberton pochopitelně nevlastnil žádný cukrovar a neměl sebemenší důvod plýtvat cukrem. Jako farmaceut na cukru neviděl nic špatného. Naopak. Cukr totiž potřebujeme jako – neřeknu „sůl“ – doslova jako cukr. Ptáte se, proč?

Srdce dokáže jedním stahem vytlačit asi 2 velké panáky krve (1,2 dcl). Za minutu tedy vypumpuje kbelík krve. Za den nádržku o objemu 10 000 litrů. Srdce průměrného 80letého člověka přečerpá okolo 350 milionů litrů, což vydá na menší údolní nádrž. Srdce běží právě díky cukru, konkrétně díky glukóze (hroznový cukr) a fruktóze (ovocný cukr). Bez cukru by se ostatně neobešla ani játra. Glukóza likviduje toxiny, aktivuje svaly a nakonec i mozek. Fruktóza zase pohání bičíky spermií. Spousta lidí propadá obavě, že jíst cukry je špatné a že při nadměrném slazení budou mít cukrovku. Přitom slinivka (za 2 hodiny dokáže zpracovat až 0,7 kilogramu cukru) je orgán jako každý jiný. Když chcete mít silné svaly a srdce, musíte je trénovat. Tak jako u svalů a srdce i u slinivky platí: Všeho s mírou.

Takže: Snažme se vyhýbat chemii. Neotravujme „svou vodu“, vždyť voda tvoří až 80 % člověka – snažme se ji zachovat čistou.

Uzeniny a tavené sýry

Lidé hypnotizují obaly se salámy a sledují, kolik procent masa obsahují, aniž by sjeli o pár řádků níže a zajímali se o důležitější údaj – zda obsahují rychlosole. Ty nejsou nic jiného než chemická směs dusitanu draselného a dusičnanu sodného v poměru 2 : 5. První leptá cévní stěny a podílí se na vzniku křečových žil, hemoroidů a krvácení z dásní. Druhý požírá kolagen a vyvolává problémy kloubních chrupavek, úponů šlach nebo plotének.

Takže: Sledujme složení průmyslových potravin více než maloobchodní cenu. Dejme šanci poctivým řezníkům a jestli propadli z chemie, tím lépe.

Nízkotučné tvarohy a jogurty

Zeptám se v dnešní době jako hlupák, ale přece: Proč vlastně potřebujeme odstraňovat tuk z mléčných produktů? Je tolik škodlivý? Copak zvíře chce otrávit své mládě? Nechce mu naopak mlékem dodat to, co potřebuje?

S odtučňovací hysterií je tuk z mléčných produktů chemicky odstraňován. Jogurty se už mnohde vyrábějí vysloveně průmyslově. Dříve dokázal jeden jogurt zasytit. Jako by byl vydatnější. Čím to bylo? Zažívací trakt se zaplnil mikroby: laktobacily, které měly reprodukční schopnost. To znamená, že se po pozření samy v těle dále množily. Pak nám laktobacily v těle vydržely a jogurt jsme delší dobu nepotřebovali. Dnes jsme reklamou tlačeni k tomu, abychom jogurty a jogurtové nápoje jedli denně. Jak to, že se nezasytíme tak rychle? Bývá to bohužel velmi prosté. Pokud mléčné produkty vůbec nějaké laktobacily mají, stává se, že vlivem hlubokého zmrazení ztrácejí reprodukční schopnost. Do těla se tak dostanou, ale nerozmnožují se. Ráno je tedy potřebujeme znovu. Někdy dokonce i více jogurtů naráz.

Takže: Nebudu průmyslovým výrobcům sahat do svědomí, věřím, že by neohrožovali naše zdraví pro svůj zisk. Snažme se ale přemýšlet vlastní hlavou a jíst takové potraviny, které přinášejí prospěch a energii. Jezme co nejvíce čerstvého. Nejenže tím budeme jíst zralé potraviny se vším, co mít mají, ale vyhneme se produktům s prodlouženou trvanlivostí, jež jsou plné chemických konzervantů a v jistém smyslu mrtvé. Žijme čerstvým i v tom smyslu, že nic dlouho neskladujme. Čerstvé pečivo uskladněné v igelitu může už po 3 hodinách vykazovat stopy plísně Candica albicans, která je nejen škodlivá, ale hlavně zákeřná. Oslabuje imunitu tak, aniž bychom dostali zvýšenou teplotu – jen cítíme slabost a divíme se, proč tak snadno chytáme infekce a nemoci, když přece jinak žijeme tak zdravě…


Zdroj: First Class, www.firstclass.cz


Autor: Petr Casanova, Petr Lukeš
Vložil/a: Radka Evjáková