Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Jak se nestát závislákem

Popis programu

Program nabízí zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže osvojením a rozvíjením poznatků a praktických dovedností, zaměřených na předcházení rizikovému chování, a tím snížení jeho dopadů do oblasti zdravotní, vzdělávací i sociální.

Interaktivní hra „Jak se nestát závislákem“ má formu zábavné soutěže s 10 stanovišti), které se zabývají různými oblastmi rizikového chování. Hra je určena pro mládež ve věku 13 – 17 let a jejím cílem je nejen získávání informací o možných tělesných, duševních a sociálních následcích působení návykových látek, ale také kultivace osobnosti, seberegulačního chování a sociálních dovedností. Interaktivita programu umožňuje vyjádření vlastních názorů na danou problematiku při neformální diskusi, při které jsou metodou přirozené nenásilné zpětné vazby žáci vedeni k uvědomování si životních hodnot, postojů a motivací v reálných souvislostech. Práci na každém stanovišti koordinuje moderátor, pro tento účel vyškolený odbornými pracovníky SZÚ. Ti zároveň poskytují na požádání navazující odborné poradenství všem moderátorům a zároveň si vyhrazují právo kontroly odborné úrovně realizace programu v terénu.

Hra vznikla ve Zdravotním ústavu se sídlem v Brně za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR, od roku 2008 je program realizován a dále rozvíjen pracovníky Centra podpory veřejného zdraví SZÚ jako reakce na potřeby a požadavky školských zařízení. V letech 2010 – 2012 bylo pro interaktivní hru proškoleno 98 moderátorů v rámci šíření interaktivní hry v Ústeckém kraji. V současné době program úspěšně probíhá v Ústeckém kraji, Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. V roce 2015 se plánuje diseminace interaktivní hry ve Zlínském kraji prostřednictvím vyškolení nové skupiny moderátorů a výroby potřebných materiálů a pomůcek v rámci projektu MŠMT OP VK „BEZPEČNĚ A ZDRAVĚ DO ŽIVOTA“ – rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání CZ.1.07/1.1.00/53.0009.

Průběh hry

Samotné realizaci hry předchází odborné proškolení moderátorů z instituce či společnosti, která zamýšlí program realizovat (je možné, aby program v jedné škole realizovali pedagogové z jiných škol, pracovníci pedagogicko psychologických poraden. Pro pořádání hry se nejlépe hodí tělocvična, školní hřiště nebo větší hala.

Program má formu zábavné soutěžní hry s deseti stanovišti, na kterých jsou řešeny jednotlivé tematické okruhy rizikového chování. Počet stanovišť a jejich výběr záleží na objednateli – program je možné realizovat také s menším počtem stanovišť a moderátorů. Objednatel (škola) si může z celkové nabídky 10 tematických okruhů zvolit podle svých potřeb jen některé. Celá hra trvá 2 – 3 vyučovací hodiny.

Účastníci hry (žáci) se rozdělí do stejně velkých skupin tak, aby počet skupin odpovídal počtu stanovišť (optimální počet žáků jedné skupiny je 8 – 12). Každá skupina se umístí k jednomu stanovišti, na kterém pod vedením moderátora absolvuje 15 – 20minutový program, který probíhá formou řízené diskuse na jedno z níže uvedených témat. Ke každému stanovišti jsou přiděleny konkrétní diskusní okruhy a jeden příklad z praxe, na kterém moderátor demonstruje charakteristické rysy závislosti, manipulativního chování a nenásilného prosazování sebe sama. Moderátor ohodnotí výkon každého družstva 0 – 10 body (max. 6 bodů za vědomosti, max. 4 body za aktivitu) a zapíše je do hrací karty, kterou obdrží každá skupina na začátku. Poté se skupina hráčů (žáků) přesune k dalšímu stanovišti. Hra končí v okamžiku, kdy se všechny skupiny vystřídají u všech stanovišť. Vítězí družstvo s nejvyšším počtem bodů. V závěru hry je vítězné družstvo oficiálně vyhlášeno a odměněno.

Seznam stanovišť:

1. Od experimentu k závislosti

2. Kouření

3. Alkohol

4. Drogy

5. Virtuální realita - závislosti na informačních technologiích

6. Poruchy příjmu potravy

7. Mějme se rádi

8. Řekni ne! Jak se (u)bránit

9. Rozhodování

10. Reklama - jak nenaletět - mocný svět médií

Moderátor by měl vždy vystupovat z pozice rovnocenného partnera, nekárá, nementoruje, ale citlivě vede k přemýšlení o rozhodování ve prospěch vlastního zdraví. Pro získání důvěry v moderátora je důležitá jeho odbornost, znalosti, schopnost argumentovat poznatky z medicíny založené na důkazech a zároveň příjemné nekonfliktní a nekonfrontační vystupování. Žádného žáka nenutí k jakémukoli vyjádření nebo účasti ve hře.

Východiska programu

Statistiky posledních let ukazují, že stále větší část mládeže přejímá rizikový způsob života, ústící do různých typů závislosti, který ji ohrožuje během dospívání a nezřídka přináší následky i v dospělosti. Na druhou stranu je třeba chápat rizikové chování v dospívání jako přirozenou součást rozvoje osobnosti a nezbytný proces hledání vlastní identity. Vzhledem k tomu, že je patrná tendence k posunu rizikového chování do stále mladších věkových skupin, stává se nezbytnou systematická, cílená a obsahově vhodná práce s dětmi a mládeží v této oblasti. Citlivý neautoritativní přístup bez mentorování a znalost psychiky dospívajícího s uplatněním vlastního příkladu je předpokladem efektivity programu.

Opakovaně se potvrzuje, že výchova je nejefektivnější při takových formách preventivního působení, při kterých se žáci sami zapojují do jednotlivých aktivit, které vycházejí z principů prožitkového učení a kritického myšlení. Protože prožitkovým učením se rozumí, že nejlépe si zapamatujeme to, co jsme prožili pod vlivem emocí, byl na něm vystavěn tento preventivní program. Jeho podstatou je citové prožívání v kombinaci s osobní zkušeností, čímž zasahuje celou osobnost žáka. Je to učení, které využívá spontánní touhu člověka po konkrétní činnosti i přirozenou radost z poznávání. Prožitkové učení nastává tehdy, pokud se při činnosti (hře) zapojí i pravá polovina mozku, která funguje intuitivně, chápe rychleji podstatu než detaily, zkoumaný jev (problém) vnímá jako celek. Operuje v metaforách, je spíše estetická než logická, je tvořivá a propojuje se s pocitovými stránkami života. Účastí všech smyslů a obou mozkových hemisfér tak dochází k snadnému zapamatování a automatické výbavnosti takto prožitých situací. Při prožitkovém učení počítáme s vlastní iniciativou toho, kdo se učí. I když podnět přichází zvnějšku, pocit objevování, uchopení a porozumění vychází zevnitř osobnosti. Tím, že žák proniká do problému, nalézá řešení, pojmenovává, co se dozvěděl a nachází smysluplnost získaného poznatku a této dovednosti pro život, pociťuje uspokojení. Tím ovlivňuje své chování, postoje, někdy i změnu vlastní osobnosti a rozvíjí tak své sociální dovednosti. (podle Havlínové, Vencálkové)

Celý program je příkladem dobré praxe problémového vyučování, protože jsou v něm přirozeně zakomponovány prvky, typické pro rozvoj kritického myšlení. Na každém stanovišti moderátor navozuje příležitosti pro rozvoj samostatného myšlení žáků, tzn. že jeho vystoupení zahrnuje problémové úlohy s nejednoznačným řešením, moderátor připouští, že neexistuje jedna správná odpověď na každou otázku, vede diskusi mezi žáky tak, aby hovořili mezi sebou, a ne aby se s každým příspěvkem obraceli na něj jako na autoritu, moderátor připouští, a dokonce podporuje ty názory, které se liší od jeho vlastních, připouští, že není jediným a definitivním zdrojem informací pro žáky, akceptuje skutečnost, že si každý žák z činnosti odnese jiné poznatky a dovednosti, a to podle svých potřeb, zájmů a typu. (Consorcium for Democratic 

Pedagogy

Cíle programu

Program je koncipován jako dvoustupňové vzdělávání, při kterém jsou nejprve proškoleni pedagogové nebo pracovníci pedagogicko - psychologických poraden, kteří se stávají odbornými garanty programu, obdrží osvědčení na dobu neurčitou a mohou tento program formou hry realizovat s žáky ve svých školských zařízeních pod garancí SZÚ. 

Cílem programu je minimalizace faktorů, vedoucích k problémovému chování dětí a dospívajících a k posílení ochranných prvků. Je zaměřen nejen na získávání informací o možných tělesných, duševních a sociálních následcích působení návykových látek, ale také na rozvíjení osobnosti, seberegulačního chování a sociální zručnosti. Hra by neměla fungovat jako jednorázový, uzavřený akt. Měla by být impulsem k otevření problematiky závislostí a poskytnout tak pedagogům příležitost ve výchovně vzdělávacím procesu na toto téma navázat a v komunikaci mezi pedagogem a žákem ji dále vhodně prohlubovat a rozvíjet. Rozvíjení programu může spočívat v přidávání dalších stanovišť podle potřeb školy, či jejich představování postupně s menším počtem moderátorů.

Cílová skupina

Cílovou skupinou interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ jsou žáci druhého stupně základních škol, popřípadě příslušných ročníků víceletých gymnázií, studenti středních škol a učilišť (věková skupina 13 – 17 let). Interaktivní hra je také vhodná pro další školská, vzdělávací a zájmová zařízení. Programu se vždy účastní celý třídní kolektiv.

Časová struktura

Interaktivní hra „Jak se (ne)stát závislákem“ trvá 2 - 3 vyučovací hodiny. Jedná se o deset stanovišť, na kterých pod vedením moderátora absolvuje skupina žáků/studentů zhruba 15 – 20 minutový program na jedno stanoviště. Celkový počet stanovišť (tematických okruhů) je 10. Každá skupina by tedy ideálně měla projít všemi 10 tematickými okruhy. Alternativou je nainstalovat stanovišť pouze pět s pěti moderátory s tím, že každý moderátor bude realizovat dva tématické okruhy - žáci tedy k němu přijdou dvakrát. Moderátor využije stejný stojan, na kterém si vymění jen magnetickou tabuli s tématem.

Obsah programu

Jednotlivá stanoviště interaktivní hry jsou zaměřena na

Informace a postoje

Informace o fyzických, psychických a sociálních následcích působení návykových látek a činností

Nácvik sociálních dovedností, posilování ochranných prvků

Rozvoj osobnosti - sebepoznání, posílení seberegulačního chování, obrana proti manipulaci

Stanoviště č. 1 - Závislost

Stanoviště poskytuje informace o podstatě a mechanismu vzniku závislosti, objasňuje pojmy psychické a fyzické závislosti, upozorňuje na charakteristické znaky rozvinuté závislosti. Vede žáky k hledání alternativních cest k dosažení spokojeného života bez drogy.

Stanoviště č. 2 – Kouření

Stanoviště poskytuje informace o účincích a důsledcích kouření a vede k poznání, že negativní důsledky kouření převažují nad pozitivními.

Stanoviště č. 3 – Alkohol

Stanoviště poskytuje základní informace o účincích alkoholu na lidský organismus. Pomůže k pochopení příčin, okolností i následků rizikového a škodlivého pití a k zaujetí vědomého a reálného postoje k této problematice. Mělo by žákům napomoci vytvořit si k alkoholu odpovědný a zdravý přístup, zejména s ohledem na to, že alkohol je jako legální droga běžně konzumován a celospolečensky tolerován.

Stanoviště č. 4 – Drogy

Účastníci se seznámí s riziky spojenými se zneužíváním návykových látek. V rámci moderované diskuse se určují míry různých typů rizik souvisejících s užíváním jednotlivých návykových látek (riziko vzniku závislosti, zdravotní rizika, účinky na psychiku, sociální důsledky). Srovnává se zde závažnost poškození prostřednictvím návykové látky s její legitimitou (látka je legální, např. alkohol, léky, tabákové výrobky apod., na rozdíl od látky nelegální). Výsledkem je poznání, že dopad užívání legálních a nelegálních drog na jednotlivce může dosáhnout stejné míry škodlivosti.

Stanoviště č. 5 – Virtuální realita

Stanoviště informuje o závislostech týkajících se virtuální reality a informačních technologií. Účastníci si formou diskuse ujasní klady i rizika spojená s užíváním informačních technologií. Zdůrazňují se negativní důsledky pro zdraví spojené s dlouhodobým využíváním informačních a virtuálních technologií na úkor ostatních aktivit.

Stanoviště č. 6 – Poruchy příjmu potravy

Stanoviště poskytuje základní informace o zásadách správné výživy, objasňuje podstatu poruch příjmu potravy a pomůže účastníkům zaujmout stanovisko k některým názorům vztahujícím se ke stravování a kontrole hmotnosti.

Stanoviště č. 7 – Mějme se rádi

Stanoviště pomáhá lépe poznat sebe sama, uvědomit si své klady i slabé stránky, posílit sebevědomí, sebedůvěru a pozitivní sebehodnocení.

Stanoviště č. 8 – Řekni ne! Jak se (u)bránit

Aktivity na tomto stanovišti přispějí k rozpoznání manipulativního chování a poskytnou rady k účinné obraně před ním, upozorní na možnosti a techniky asertivního chování. Prohloubí sociální dovednosti při odmítání. Vysvětlí rozdíl mezi nenásilným prosazováním a agresivitou.  

Stanoviště č. 9 – Rozhodování

Práce na tomto stanovišti přispěje k  nácviku vědomého, uvážlivého rozhodování. Poukáže na faktory a okolnosti rozhodování, zdůrazní nutnost uvědomit si důsledky svých rozhodnutí a převzít za ně zodpovědnost.

Stanoviště č. 10 -Reklama

Objasňuje některé mechanismy nátlaku obchodních společností, všímá si reklamních postupů a triků. Přináší náměty k budování odolnosti vůči vlivům reklamy.

Personální nároky

Interaktivní hru „Jak se (ne)stát závislákem“ (jako celek) mohou provozovat pouze moderátoři vyškolení na vzdělávacích seminářích SZÚ, mající platné osvědčení.  Optimální varianta personálního zajištění je jeden moderátor pro každý tematický okruh, což předpokládá 10 moderátorů. V takovém případě je možné hru realizovat až pro 120 žáků najednou. Jsme si však vědomi velké náročnosti hry na počet moderátorů, takže pravidla umožňují snížit počet stanovišť i moderátorů podle možností školy. Jeden moderátor může zajišťovat i více stanovišť a škola nemusí realizovat hru s plným počtem stanovišť, ale vybrat si pouze některá. Moderátorem stanoviště se stává pedagog či jiný pracovník školského zařízení nebo pedagogicko psychologické poradny, případně v rámci vrstevnických programů také žák školy, který absolvoval akreditovaný vzdělávací seminář, pořádaný SZÚ a je držitelem platného osvědčení. Vzdělávací seminář je akreditován MŠMT v rámci DVPP, č. j. MŠMT- 11342/2013-201-346. Obvykle bývá z důvodu zastupitelnosti výhodné, aby se jeden moderátor specializoval pro více témat, případně pro všechna.

Hlavním cílem semináře je proškolení pedagogů (školních metodiků prevence, výchovných poradců, učitelů výchovy ke zdraví aj.) či pracovníků pedagogicko - psychologických poraden a dalších zájemců, aby dokázali věcně správně a s pedagogickým taktem moderovat interaktivní hru, zaměřenou na prevenci rizikového chování v ZŠ, SŠ, SOU, školských a výchovných zařízení. Výcvik moderátorů, kteří po absolvování semináře získávají oprávnění hru realizovat, zajišťuje SZÚ jako garant programu. Účastníkům semináře je vydáno osvědčení pro moderátory hry na dobu neurčitou. Vzdělávací akce probíhá vždy ve dvou na sebe navazujících částech – první, teoretická, trvá 5 hodin a praktická část 3 hodiny. Cílem první části je teoretické vybavení účastníků potřebnými znalostmi a dovednostmi, v druhé části je úkolem účastníků prakticky „zhodnotit“ přednesené informace k dané problematice a vyzkoušet si jednotlivá témata z pozice moderátora.

Pokud škola disponuje proškolenými pedagogy – moderátory a potřebnými pomůckami, hru realizuje ve své škole přímo. SZÚ v takovém případě požaduje pouze z administrativních důvodů oznámení o konání této akce, je plně na jejím rozhodnutí, která stanoviště a témata do soutěže zařadí. Je také možné zapůjčit škole pro konání potřebné vybavení, případně doplnit počet moderátorů z řad pracovníků SZÚ, pokud jich škola nemá dostatek. V takovém případě je nezbytné objednat účast moderátorů SZÚ nejméně jeden měsíc předem u garanta programu.

Semináře pro školení moderátorů

Účastníci se nejdříve seznámí s teoretickými vědomostmi a dovednostmi, které jsou nezbytné k vlastnímu zvládnutí a realizaci hry. Tyto získané vědomosti budou poté aplikovat v pozici moderátora na jednotlivých stanovištích v praktické části programu. 

Teoretický a metodologický blok:

Představení programu: koncepce, filosofie a metodika programu

Odborné teoretické základy jednotlivých tematických okruhů (kouření, alkohol, drogy, virtuální závislosti)

Organizační zajištění programu (personální, materiální, technické a prostorové nároky)

Užité pedagogické a psychologické postupy, hry

Podrobný rozbor činností u jednotlivých stanovišť: vysvětlení, popis a praktická ukázka činností na jednotlivých stanovištích

Praktické zkušenosti z realizace programu

Praktický blok

Ukázková realizace hry s možností aktivního zapojení účastníků

Evaluace programu

Realizace hry

K realizaci samotné interaktivní hry je zapotřebí optimálně 10 vyškolených moderátorů vždy ke každému stanovišti jeden. Alternativně je možné realizovat hru s menším počtem moderátorů, kteří pak moderují více tématických okruhů na menším počtu stanovišť. Vždy doporučujeme zaškolení většího počtu moderátorů pro případnou alternaci. Organizátorem projektu je osoba s ukončeným vysokoškolským vzděláním, která má znalosti a zkušenosti z problematiky rizikového chování a získala osvědčení na podkladě absolvování semináře „Jak se (ne)stát závislákem“. Organizátor zodpovídá za personální výběr, kvalifikační předpoklady a profesionální zaškolení moderátorů. Interaktivní hru „Jak se (ne)stát závislákem“ (jako celek) mohou provozovat pouze moderátoři vyškolení na vzdělávacích seminářích SZÚ, mající platné osvědčení.

Při realizaci je optimální uspořádat hru tak, aby na každé stanoviště připadl jeden moderátor, protože jen tak je možné zvládnout soutěž s větším počtem skupin. Program však připouští i méně moderátorů než je stanovišť, případně jen jednoho, úměrně menšímu počtu moderátorů však hra ztrácí na dynamičnosti a výrazové pestrosti. Proškolený učitel může také využít jedno až dvě stanoviště, zaměřené na konkrétní rizikový faktor např. ve výuce výchovy ke zdraví ve třídě.

Kontraindikace/omezení

Program není určen jako nástroj pro řešení pokročilých stádií rizikového chování, protože se jedná o všeobecnou primární prevenci, nikoliv intervenci. Program by neměl být prováděn nevyškolenými osobami. Interaktivní hru mohou provozovat pouze moderátoři vyškolení na vzdělávacích akcích SZÚ, mající platné osvědčení. V případě nesprávného užívání programu při práci se žáky nelze zaručit jeho efektivitu a jeho výstup může být škodlivý.

Evaluace

Na závěr vzdělávacího semináře moderátorů absolvují účastníci hodnotící test v rozsahu 20 otázek, jehož splnění je podmínkou udělení osvědčení moderátora. Test je zaměřený na odborné znalosti k jednotlivým tématům, které jsou nezbytným základem pro kvalifikovanou argumentaci v řízené diskusi s žáky. Kromě testu vyplňují budoucí moderátoři evaluační dotazník, který se týká přínosu vzdělávací akce nejen z hlediska odborného, ale i metodického pro ně samotné a také jejich návrhu, jak vystupovat a jednat při motivačním rozhovoru v konkrétní diskusi s žákem.  Vyjadřují se také k případným dalším námětům dle požadavků škol. Účastníci (žáci) vyhodnocují průběh hry v závěrečné diskusi. Dalším ukazatelem je hodnocení hry na základě ohlasu a následného zájmu mezi pedagogickou veřejností.

Materiální požadavky a pomůcky

Zabezpečení akce jak po stránce organizační, tak i materiální a technické zajišťuje Státní zdravotní ústav, popřípadě hostitelská ZŠ nebo partnerská organizace. Pro vlastní realizaci programu je doporučeno využívat především originální materiály Státního zdravotního ústavu, (tzn. metodiku pro učitele, CD s obsahem zdravotně výchovných materiálů a příloh pro jednotlivá stanoviště). Každé stanoviště má dle tematického okruhu specifické vybavení – pro každé stanoviště magnetická tabule s potištěnými magnetickými kartičkami (pojmy a obrázky) k tomuto účelu a stojany na každou magnetickou tabuli (celkem 10 sad), které je možno si po absolvování semináře pro moderátory vypůjčit od SZÚ. V případě většího rozsahu je možné SZÚ písemně požádat o zapůjčení licence k výrobě vlastních panelů a materiálů hry.                   

Materiální nároky - ozvučení se zesilovačem, stoly (podle počtu stanovišť), židle pro lektory, židle pro žáky, popřípadě žíněnky nebo lavičky. Další nepovinné názorné pomůcky pro jednotlivé tematické celky – kouřící panenka Sue, smokelyzer, „alkoholové brýle“, 3D modely tělesných orgánů, poškozených účinky tabáku, alkoholu a drog, kufřík s ukázkami drog ve zkumavkách, ukázky reklamy (videa, letáky) aj. podle možností pořadatele hry. V případě zařazení vhodných videospotů (k reklamě) je třeba doplnit pomůcky také o notebook, dataprojektor a plátno.

Prostorové požadavky

Nejčastějším místem realizace programu bývá tělocvična, sál či 2 běžné třídy, kde je možnost přesouvání stolů a židlí pro kruhové uspořádání sezení. Pro některé aktivity programu je třeba více prostoru (na jedno tematické stanoviště se předpokládá cca 15 m2).

Požadavky na supervizi/intervizi

Státní zdravotní ústav si jako vlastník licence vyhrazuje právo kontroly provedení hry u realizátorů programu. V praxi to znamená, že realizátor hry je povinen nahlásit její konání kontaktnímu pracovníkovi ze SZÚ, který může na místě prověřit odbornou správnost, organizační zabezpečení a použití vhodných pomůcek podle manuálu programu. V případě zjištění nedostatků bude organizátor akce vyzván k nápravě. Státní zdravotní ústav si vyhrazuje právo odebrat licenci, popřípadě osvědčení, pokud nejsou splněny potřebné náležitosti (odborné znalosti a komunikační dovednosti moderátorů – viz výše). Cílem kontroly je zachování kvality programu.

Historie a efektivita programu

Program byl poprvé realizován jako pilotní projekt v roce 2005 a 2006 za finanční podpory MZ ČR v rámci dotačního programu „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“, PPZ i. č. 9611. V průběhu roku 2006 bylo na ZŠ a SŠ v Jihomoravském kraji vyškoleno celkem 1201 žáků a odpřednášeno 173 hodin. V roce 2009 probíhal navazující projekt v rámci PPZ i. č 9960 na dislokovaném pracovišti podpory zdraví v Ústí nad Labem. Do projektu bylo vybráno celkem 5 škol z Ústeckého kraje. V rámci projektu bylo osloveno 572 žáků 2. stupně základních škol.

Program prozatím neprošel studií efektivity. Průběžně je hodnocena jeho kvalita a je zřetelný nárůst zájmu škol o program. Po uskutečnění soutěžní hry na školách byl učitelům i žákům předáván k vyplnění evaluační dotazník. Program prokázal vysokou míru fidelity. V návaznosti na zmiňované projekty byl v roce 2010 manuál aktualizován do současné podoby. 

Autor článku: Bc. Michal Ziegler, úpravy kontrola textu MUDr. Marie Nejedlá © Státní zdravotní ústav 2015

Použitá literatura

Consorcium for Democratic Pedagogy, University of Northern Iowa, Hobart and William Smith Colleges, Orava Association – Projekt Kritického myšlení, Orava, International Reading Association.

Havlínová, M., Vencálková, E. (eds.) et al. (2008). Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha: Portál. (s. 200)

Neumanová, A., Vokřínková, P. a kol. (2010) Jak se (ne)stát závislákem, příručka pro uživatele. Praha: SZÚ

Richterová, S. (2009). Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“. PPZ i. č 9960 – závěrečná zpráva, Praha: Státní zdravotní ústav.



Autor:  
Vložil/a: Michal Ziegler