Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Zdravé životní hodnoty

Zdravé životní hodnoty ve společnosti mají za úkol kontrolovat a být prevencí sociálně patologických jevů.


Hodnoty v životě člověka jsou něčím, „pro co má cenu žít“. Pokud máme vytyčený jakýkoliv cíl nebo se nějak chováme, v pozadí stojí naše určité hodnoty. Hodnota je tedy něco, čeho se člověk snaží dosáhnout, protože se domnívá, že mu to přinese pocit uspokojení, štěstí. Zdravé životní hodnoty ve společnosti mají za úkol kontrolovat a být prevencí sociálně patologických jevů. Jedna z velmi účinných věcí, jak při práci s problematickými lidmi pracovat, je právě posílení těchto hodnot. To, jakým způsobem máme své hodnoty seřazeny, nám ukazuje, v čem je každý člověk jedinečný. I když budou dva lidé ctít stejné hodnoty, hierarchie bude jiná, tím pádem se budou různě chovat a přemýšlet. Například člověk, který má vysoce postavenou hodnotu vzdělání, bude intenzivněji studovat než jeho vrstevníci. Lidé, kteří mají jako vysokou hodnotu trvalé přátelství a soužití muže a ženy oba povede k uzavření manželství. Také v průběhu života a dozrávání se hodnotový systém mění. Zralý člověk má svůj hodnotový systém ukotvený a proto v případě krizí a neočekávaných životních událostí průběh není tak bouřlivý.

Je pochopitelné, že zdaleka ne všem životním hodnotám můžeme přisuzovat stejný význam a každý z nás má také svůj osobní žebříček hodnot. Své chování řídíme podvědomě nebo vědomě právě podle toho, co máme na onom vrcholu žebříčku hodnot. Naprostá většina odborníků uvádí, že nejzákladnější jsou hodnoty morální tzv. „morální kód“, jednoduše řečeno to, o čem se člověk domnívá, že je dobré. A právě tento „morální kód“ je důležitý posilovat zvláště u mladých lidí.

„Kdo nemá pro co žít, není ani s to nalézt cestu, kterou by k cíli došel.“ V. E. Frankl

Podle výzkumu veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie ČR lidé mají na vrcholu hierarchie svých hodnot nejčastěji: Žít ve spokojené rodině. Mít přátele, se kterými si člověk rozumí. Mít zajímavou práci. Pomáhat především své rodině a přátelům. Žít ve zdravém životním prostředí. Žít zdravě, starat se o své zdraví. Mít práci, která má smysl a je užitečná. Žít v hezkém prostředí. Žít podle svého svobodného přesvědčení. Pracovat v kolektivu sympatických lidí. Až za těmito hodnotami uvádí: Vydělávání velkého obnosu peněz. Mít čas na koníčky. Na posledním místě uvádí například prosazovat politiku své strany nebo hnutí.

Pro pochopení pohnutek chování různých lidí se můžeme podívat na základní hodnotové orientace: poznání /hledá pravdu, znalosti, studuje…/, užitečnost /snaží se o prosperitu pro sebe i ostatní, dobrovolníci apod./, krása /hledá harmonii ve vztazích, estetika těla, umění…/, láska /koná dobro, má radost z dávání se druhým, opora pro druhé, osobní oddanost a věrnost partnerovi, má úctu k druhému…/, moc /ovládá druhé, snaží se být nezávislý, prosazuje a uchvacuje vlastním názorem…/ a jednota /sebepřesahuje, přijímá bez podmínek …/.

Mezi zdravé životní hodnoty můžeme zařadit:

Sebeúcta /Přijetí sebe samého takového, jakým jsem. To předpokládá neustálé poznávání se. Také představa toho, jakým bych chtěl být, utváří zdravou sebeúctu, sebevědomí./

Morálka /Sebeovládání, sebezdokonalování, svoboda, pravda, přátelství, láska, humor, velkorysost, vlastenectví, svědomí./

Otevřená komunikace /Znám nejzákladnější slova prosím, odpusť, děkuji… Respektuji názory druhých a jsem ochoten se o ně zajímat, diskutovat a nepřesvědčovat./

Důstojnost /Mějme úctu k sobě i druhým, zachovávejme principy lidskosti./

Rodinný život a domov /V rodině vše začíná a končí. Vědět, že je to mé místo, které je nenahraditelné.

Pozitivní hodnocení okolí /V každém hledejme něco pozitivního, připisujme pozitivní znaky člověka./

Tvořivost /Buďme v oblasti vztahů tvořiví, nápadití, dovolme si rozvíjet svou fantazii./

Vyjadřování emocí /Nebojme se dát najevo radost, nadšení, pozitivní pocity. Negativní vyjadřujme také, hledejme vhodnou formu pro okolí tak, aby nebyly destruktivní./

Empatie /Vnímejme se navzájem, vciťujme se. Respektujme své pocity, postoje a potřeby ve svobodě./

Asertivita/Pasivní nebo agresivní chování nenese ovoce. Proto se učme asertivitě – komunikovat s úctou, ale zároveň pevně. Buďme slušní./

Zdraví /Pečování o své zdraví, aktivní pohyb. Psychika ovlivňuje fyzické zdraví zásadně. Znát důsledky rizikového chování např. promiskuity, závislostí, násilí apod../

Příroda, cestování /Uvědomovat si, že příroda není nevyčerpatelná. Pobyt v přírodě, poznávání jiných kultur a krajů, cestování „omlazuje“ a obohacuje./

Kultura, sport /Navazování na tradice, zvyky, znalosti. Společné setkávání, hledání krásy./

Na závěr zamyšlení nad způsoby, jak můžeme pomoci mladým lidem hledat a tvořit si zdravé žebříčky životních hodnot… V rámci vyučovacích hodin lze mluvit o životních zkušenostech jiných a na konkrétních příbězích ukazovat hodnoty a jimi ovlivněné chování osob. Zajímavé je také podívat se na hodnoty egocentrické /Žít jen pro sebe, být nezávislý na lidech a společnosti. Mít hodně peněz a užívat si jich. Žít podle své vlastní představy a pravidlech. Nebrat ohledy na druhé./ a altruistické /Být dobrým příkladem pro ostatní, pro děti. Být aktivní a užitečný pro společnost. Žít skromně a šetrně nejen k peněžence, ale také k planetě. Mít dobrou otevřenou komunikaci s okolím, nemít konflikty./, případně hledat se studenty rovnováhu mezi nimi, případně hovořit přiklonění se k jedné straně.

Vychováváme a předáváme vše nejvíce vlastním příkladem… Když děti, studenti vidí, jak jednáme v konkrétních situacích, přirozeně získávají vzor, pohled na život. I odstrašující příklad může být užitečný, pokud si ho správně vyhodnotí. J

 

„Nedosahovat správné míry při nějaké činnosti je právě tak škodlivé, jako ji překračovat. Např. fyzické síle škodí jak přehnané cvičení, tak i nedostatečné. Pro zdraví je škodlivé jíst nebo pít jak mnoho, tak příliš málo. Stejné je to s mírností, odvahou a ostatními ctnostmi. Kdo utíká přede vším, kdo se bojí všeho a nepostaví se na odpor proti ničemu, je zbabělý. Kdo se zase ničeho nebojí a jde hlava nehlava proti všemu, je nerozvážný. Kdo vyhledává všechny slasti a nikdy se neomezuje, je nemírný. Kdo se vyhýbá radostem života, je podivín. Tedy i mírnost a také odvahu narušuje jak překračování, tak nedosahování míry.“ Aristoteles

 

Autor: Věra Hartigová
Vložil/a: Radka Evjáková