Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Prevence sexuálního obtěžování a zneužívání ve škole

Téměř polovina procent rodičů nebere vážně informaci od dítěte, které mu říká o sexuálním zneužívání. Nejčastější oběti jsou dívky ve věku 2-17 let a v 63 procentech případů žijí v normálně fungující rodině. 

Někdy žijeme v představě, že útočníci čekají někde v křoví nebo lákají děti na bonbony. I to může být pravda. Ale v naprosté většině se jedná o dospělé, které dítě důvěrně zná nebo se pohybuje často v jeho nejbližším okolí.

Co je sexuální obtěžování a zneužívání?

Sexuální obtěžování a škodlivé škádlení může obsahovat slova, gesta nebo fyzické projevy jako je například pískání na kolemjdoucí, natahování podprsenky nebo plavek, vzkazy nebo vtipy se sexuálními poznámkami, připomínky k tělu druhého, urážlivé sexuální návrhy apod.. Jedná se o nepříjemnou sexuální pozornost, která může být pouze jakoby okrajová. Do sexuálního obtěžování také patří nucené rozhovory s dítětem o sexu nevhodnou formou jeho věku, případně pohybem naznačování sexuálního aktu. Při sexuálním obtěžování je důležité dát co nejdříve najevo, že si to nepřejete, že je vám návrh nebo pokus o sblížení nepříjemný. Člověk se při sexuálním obtěžování necítí příjemně ani bezpečně, někdy má strach nebo se stydí a v důsledku o tom nerad mluví.

Sexuální zneužívání má mnoho podob přes nekontaktní exibicionismus, doteky, dlouhodobý incest až po brutální znásilnění. Pochopitelně v každém případě je vývoj různý, ale můžeme vysledovat určité podobnosti. Dospělá osoba využívá citů a zranitelnosti dítěte tak, že oběť má pocit, že ji pachatel má rád  a proto se ze začátku nemusí bránit hlazení a dotykům, ke kterým je povzbuzováno. Dítě je mnohdy odměňováno a je mu vnuceno „tajemství“, které je jen jejich s pocitem a slovy, že je vše normální, že to tak dělají všichni. Výhrůžkami a vydíráním se snaží pachatel oběť umlčet, pokud se rozhodne vyjít ven na světlo s věcí, ve které už nechce pokračovat.

V konkrétních situacích může být sexuální zneužívání například: Nucení k dívání se na druhého člověka, který se svléká nebo svlékání a dívání se na nahé dítě, případně společné koupání cizího člověka a dítěte. Sahání na dítě nebo naopak nucení k tomu, aby dítě sahalo na dospělého, na jeho pohlaví. Nucení k pohlavnímu nebo orálnímu styku. Otírání se, hlazení, líbání na intimních místech. Zasílání pornografie dítěti nebo focení, případně nucení se dívat na pornografické fotografie, filmy, obrázky.

Sexuální zneužívání má velký vliv na psychiku oběti, zvláště, pokud se děje v rodinách, kde je velmi těžce odhalitelné a většinou trvá dlouhou dobu. Problémy, které ze zneužívání pramení, mají dosah na celkový vývoj a psychiku dítěte. U zneužívaných dětí si můžeme všimnout změny v chování, nápadné pasivity, ustrašenosti, deprese, přejídání nebo nechuti k jídlu, nápadnému dětskému chování, zhoršeného prospěchu ve škole, stupňující se snaha upozorňovat na sebe, přehnané nebo zanedbané hygieny a své tělo, poruch řeči, užívání alkoholu a drog,  poruch spánku, dušnosti, poranění a oděrek v intimních oblastech, znalosti sexuality nepřiměřeně svému věku.

Jakým způsobem mluvit s dětmi?

Určitě přátelsky, srozumitelně, pravdivě, naslouchajíce a pozitivně. V žádném případě dítě nestrašte, nezlehčujte jeho otázky nebo postřehy. Je důležité rozlišit běžné tulení a mazlení s rodiči a blízkými lidmi, které je normální a důležité pro běžné vztahy, od sexuálního zneužívání. Většinou se hranice pozná tak, že je dítěti nepříjemná nebo vyvolává v dítěti strach, stud nebo odpor. Řekněte dítěti, že se zneužívání netýká jen dívek, ale také chlapců. Že NIKDO nemá právo se dotýkat našeho těla proti naší vůli nebo vyžadovat jakýkoliv sexuální kontakt a pokud se tak stane, je dobré klást odpor a udělat velký rozruch, aby dítě mohlo utéct do bezpečí.  Že dospělý, který zneužívá, si je vědom své trestní zodpovědnosti, proto se bude snažit svůj čin maskovat. I přes vyhrožování pachatele, je důležité to říct někomu dospělému, kterému dítě věří. Také je důležité dítěti říct, že to NIKDY není vina dítěte, ale dospělého. Pokud by se mu někdo v jeho okolí se zneužíváním svěřil, ať kamaráda podpoří, věří mu a snaží se situaci řešit tím, že vyhledají pomoc dospělého, například rodičů, učitelů, preventistů, babičky, staršího sourozence, linky důvěry, lékaře, policie.

V rámci výuky můžete zkoušet reakce dětí na modelové situace a potom dále rozvíjet debatu na toto téma. Zkuste vyprávět pohádky, bajky, vymýšlet různé rizikové situace a společně s dětmi hledat řešení jak „z toho ven“.  Zajímavé může být také představa dětí v obrazech, jak takový člověk může vypadat.. A pokud nebudete znát některou z odpovědí, přiznejte to a zjistěte u odborníka nebo na internetových stránkách věnující se těmto tématům. Posílí to vaši vzájemnou důvěru a otevřenost.


Nechte se inspirovat: Co dělat, když je někdo cizí za dveřmi? Co dělat, když vás někdo sleduje ze školy? Nastoupit s cizím člověkem do výtahu? Jak mluvit s cizím člověkem, který tvrdí, že ho posílá maminka, aby dítě zavezl domů?  Jak daleko si může dítě dovolit jít k cizímu autu? Co dělat, když se někdo divně chová na ulici? Nebo co dělat, když dítě někdo osloví na internetu a chce, aby mu poslat své nahé fotky…


Sexuální obtěžování a zneužívání je trestný čin závažného charakteru a takto bychom k němu měli přistupovat.


Autor: Věra Hartigová
Vložil/a: Radka Evjáková