Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
O domácím násilí

Fenomén domácího násilí je závažným tématem také v současné společnosti. Násilí a moc jsou totiž podstatnou součástí sféry lidské zkušenosti. Třebaže špatné zacházení s partnery či dětmi tu vždy bylo (a bohužel zřejmě i bude), stává se postupně rafinovanějším a nebezpečnějším. 

Další možností je, že se pouze více mluví o něčem, co ve skutečnosti z historie velmi dobře známe, vyskytuje se skrytě ve všech společenských vrstvách bez ohledu na vzdělání, věk či výši příjmů. Naše společnost je nastavena tak, že změny se primárně aplikují prostřednictvím těch, kdo mají moc. Touha po moci a ovládání druhých je pro život v takto nastavené společnosti zdánlivě nezbytná.

Usilování o moc a ovládání druhých přináší trápení nejen v rodině, ale v mezilidských vztazích obecně

Domácí násilí je obvykle definováno jako „fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí mimo kontrolu veřejnosti, přičemž intenzita násilných incidentů se stupňuje“ (podle občanského sdružení Bílý kruh bezpečí). Může se vyskytovat v několika formách současně, nejčastěji se v literatuře setkáváme s rozdělením dle projevů na násilí fyzické, psychické, sexuální, sociální a ekonomické. Toto rozdělení je pouze schematické. Jedním ze znaků domácího násilí bývá jeho vzrůstající tendence, psychické násilí se často postupně vyhrotí v násilí fyzické, případně se projevy všelijak kombinují. Domácí násilí začíná často nenápadně psychickým ponižováním, zastrašováním, kontrolou nebo sociální izolací, a proto jej oběť leckdy ani nezaznamená. Statistiky odhalují pouze část z velkého množství případů, latentní většina zůstává neodhalena a nenahlášena. Důvodem je strach obětí, pocity hanby, viny, závislost na partnerovi nebo rodičích, soucit s pachatelem nebo nedůvěra k veřejným institucím.

Konkrétní projevy fyzického násilí jsou většinou jednoduše představitelné, patří sem veškeré bití, kopání, škrábání, pálení, fackování, ale i ohrožování zbraní. U dětí pak přehnané tělesné trestání, hrubé zacházení obecně. Jedním ze způsobů fyzického násilí je i sexuální obtěžování. Nemusí se jednat o samotné znásilnění, ale i o jakékoliv nucení k sexu, nechtěným sexuálním praktikám. Není třeba připomínat, že sexuální zneužití je traumatizující, ničivé a ponižující a může zanechat hluboké psychické následky.

Psychické týrání může mít velmi rafinované podoby od podceňování, slovních urážek a pomluv, citového vydírání, až po vyhrožování fyzickým násilím či znemožněním mezi blízkými a v širší společnosti. Patří sem jakékoliv ponižování, vyvolávání pocitů viny, zpochybňování duševního zdraví nebo přehnané zdůrazňování chyb partnera či dítěte v soukromí i na veřejnosti.

Další formou násilí v rodině je sociální násilí, které nemusí mít pouze výraznou podobu jako je zamykání v bytě, ale i pozvolné omezování samostatnosti, bránění styku s rodinou, přáteli, zákaz koukání na televizi, sledování telefonátů, emailů. Cílem je snaha mít oběť pod kontrolou, izolace a závislost oběti na násilníkovi. Sociální násilí se může schovávat pod rouškou majetnické a žárlivé péče o blízkou osobu, vystupňováno může vést k pronásledování.

K ekonomickému násilí patří každé zvýrazňování své moci na úkor druhého v oblasti rodinné ekonomiky. Omezování v přístupu k práci a tím i zdroji finančních prostředků, nerovnost v rozhodování v nakládání s penězi. Tento druh násilí může zažívat dospělý partner, ale i dítě nebo senior.

Násilí v rodině může mít opravdu různé podoby, může trvat roky, oběť nezřídka vyhledá pomoc, až když jí jde o život. Domácí agresor mnohdy není schopen sebereflexe, nemá pocit, že by páchal něco špatného, nebo naopak není schopen bez odborné pomoci sociálně přijatelným způsobem zvládnout svoji agresivitu a s násilím přestat.

Nejlepší cesta k poskytnutí pomoci je rozvoj a posílení rodiny jako celku

Ať chceme, nebo ne, většinou je to kulturní prostředí, které určuje rámcově přijatelnost, nepřijatelnost určitých způsobů chování. Je zajímavé odhalit, uvědomit si diskursy, které legitimizují účinky násilí a zneužívání a nastavují normy ve společnosti, jejich vliv na náš osobní a rodinný život.

Ačkoliv popisy zkušenosti obětí mohou být jednoduché, zdánlivě lineární, ve skutečnosti je jednostranné lineární působení nemožné. Moderní psychoterapie nehledá viníky, jednostranné lineární působení je nemožné. Bereme – li rodinu jako systém, jsme neustále zapleteni v cirkulárních kličkách. V této perspektivě se nedá mluvit o „obětech“ a „násilnících“. Zabýváme se spíš tím, zda mají někteří členové rodiny více moci než ostatní. Usilování o moc přináší trápení nejen v rodině. Podle některých jsou mezilidské vztahy neustálým usilováním o moc, ovládání druhých, které způsobuje patologii, a to i ve vztazích mezi rodiči a dětmi obecně.

Z pohledu rodinných terapeutů je v případě násilí na dětech v dlouhodobém přístupu rozvíjení existujících vztahů mezi rodiči a dítětem a podpora kompetentního jednání rodičů nejlepší cestou k ochraně dítěte. Mnohdy některé praktiky předčasného odnímání dítěte z rodiny s cílem jej ochránit a naučit rodiče býti lepšími rodiči namísto zamýšleného posílení soudržnosti a spolupráce rodiny rozbíjejí a přispívají k napětí mezi členy rodiny. Práce na postupném osvobozování životů od následků násilí a zneužívání je cestou, jak vnést do rodinných vztahů opět radost, preferovanou identitu a pocit smyslu.

Systemický přístup k terapii a pomoci klientům vychází z toho, že nejlepší cestou k poskytnutí pomoci dítěti je rozvoj a posílení rodiny jako celku. Více než zaměřenost na problém je účinnější zaměřenost na řešení. Konstruovat řešení je totiž jednodušší a přínosnější, než odstranit problém. Do hledání řešení patří i hledání výjimek, stavění jasných, užitečně formulovaných cílů, mapování rodinných vztahů, událostí, rodinných mýtů a pravidel a dalších témat, která mají podstatný vliv na pachatele či oběť. Cílem je získat a zažít co největší pocit vlastní kontroly nad svým životem.

 

Autor: Pavlína Štachová
Vložil/a: Radka Evjáková