Ohlédnutí za rokem 2025/2026 s Erasmem na OA Tomáše Bati.
Kufry jsou vybalené, ale Erasmus na zlínské obchodní akademii rozhodně nekončí. Než se naplno rozběhne další ročník, ráda bych se ohlédla za tím uplynulým. Za měsíci plánování, domlouvání a občasného počítání do deseti totiž zůstává to nejzajímavější: co žáci zvládli, čím překvapili a s jakými nápady se vrátili kolegové. Do letošního příběhu se vešel brzký ranní budíček, jeden komunikačně velmi schopný mravenec i baťovské myšlenky, které s námi vyrazily za hranice.
Nejdřív trochu počítání, přece jen jsme obchodní akademie. Na pracovní stáže vyrazilo 24 žáků: dvanáct na měsíc na Maltu, šest do Sevilly, čtyři na tři měsíce na Maltu a dva na stejně dlouhou zkušenost do dánského Aalborgu. Čtyři žáci se také zúčastnili soutěžeSlovenské rýchle prsty v Bratislavě, kde se hodila rychlost, přesnost i pevné nervy. Za inspirací vyjížděli také učitelé – do zahraničních škol i na vzdělávací kurzy.
Na Maltě si doprovodný učitel Tomáš Korčák položil otázku, zda by vlastně nešlo použít článek z některého minulého roku. Moře stejné, pláže stále oblíbené… Jenže letošní skupina ho překvapila dochvilností, spolehlivou komunikací a přístupem k práci. Michal Fošnár začínal už v sedm ráno a brzké vstávání bral s nadhledem – zkrátka běžný pracovní den, jen o něco blíž k moři. Ve společném WhatsAppu se navíc zabydlel emotikon mravence, ale nejvíce potěší to podstatné: domluva fungovala a na srazech se nečekalo na opozdilce. Jestli k tomu pomohl i mravenec, zaslouží si malé poděkování.
Čtyři dlouhodobí stážisté poznali Maltu ještě důkladněji. Tři měsíce už znamenají vlastní pracovní rytmus, hlídání rozpočtu a řešení běžných starostí daleko od domova. Studentka Pavlína Šibravová si v účetní firmě osvojila nový program: „Měla jsem možnost porovnat celý proces s tím naším.“ Přibyla jistější angličtina, nové vztahy i poznávání Valletty, Goza a místní kuchyně. Účetnictví tak dostalo konkrétní kolegy, skutečnou kancelář a občas i chuť maltských pastizzi.
Šestice v Seville sbírala zkušenosti od knihkupectví a inventarizace přes marketing až po daně a účetnictví. K práci patřil život v hostitelských rodinách a poznávání Andalusie. V téměř čtyřicetistupňovém vedru měla samozřejmě své pevné místo zmrzlina. Jan Kuba to uzavřel jednoduše: „Mohu mluvit za všechny, když řeknu, že nás Španělsko nadchlo a že bychom se rádi vrátili.“
Tereza Halašová a Adam Kišš si naopak vyzkoušeli čtvrt roku v Aalborgu. Adam ve firmě AK7-it postupoval od evidence elektroniky k resetování firemních stanic a serverů. Vedle technických dovedností poznával i fungování firmy: „Získal jsem skvělý přehled o tom, jak funguje distribuce, administrativa, účetnictví.“ S majitelem našli společná témata v autech a investování a dostali se i k rozhovorům o budování podnikání. Do práce jezdil na kole, večer vařil se spolubydlícími a angličtina ho provázela celým dnem. Jak sám napsal: „Žít čtvrt roku úplně sám v cizí zemi, starat se o sebe a mluvit od rána do večera výhradně v angličtině byla úžasná škola do života.“
K úspěšným stážím patří také lidé, jejichž práci ve studentských vzpomínkách nemusíme vždy vidět. Naše partnerské organizace v zahraničí nám pomáhají zajišťovat pracovní místa a vytvářet podmínky pro zkušenosti, které si žáci odvážejí. Jako poděkování za spolupráci jsme letos zvolili knihu Inspired the Baťa Way. Jako Obchodní akademie Tomáše Bati tím do zahraničí přinášíme i část své identity a nadčasové myšlenky člověka, jehož jméno naše škola nese. Důraz na odpovědnost, vlastní rozvoj a učení prostřednictvím práce má k zahraničním stážím velmi blízko.
Zatímco žáci poznávali zahraniční pracoviště, kolegové hledali inspiraci pro výuku. Ludmila Kozubíková a Zdeněk Lukovics při stínování na Riešės gimnazija u Vilniusu poznávali výuku ekonomiky a finanční gramotnosti prostřednictvím praktických úloh, týmových kvízů i hry Pinigėnai. Pavla Mičková v Bratislavě vyučovala a sdílela postupy obchodní korespondence a psaní na počítači. Zaujala ji spolupráce ročníků: druháci vytvářeli firmy a katalogy, třeťáci organizovali veletrh a hodnotili výsledky. Došlo i na projekt o Tomáši Baťovi. Zlín měl zkrátka o témata k hovoru postaráno.
Z Kodaně přijely podněty k tomu, jak vytvořit prostředí, ve kterém se dobře žije i učí. Kolegyně Marie Malotová se na červencovém kurzu věnovala duševní pohodě a prevenci vyhoření. Vyzkoušela si dechová cvičení využitelná ve výuce i práci s obrázkovými kartami Dixit. Odvezla si inspiraci k budování důvěry, k vytváření prostoru, kde se nikdo nemusí bát chybovat, a také připomenutí, že je potřeba občas zpomalit. Mezi zvoněním, písemkami a klasifikací to může znít jako náročná disciplína. Začít se ale dá krátkým zastavením na začátku hodiny nebo společnou aktivitou. A platí to i pro nás učitele: abychom mohli být oporou žákům, potřebujeme pečovat také o vlastní síly.
Na téma pohody ve škole navázala i zkušenost Zuzany Fišerové ze srpnového kurzu Nordic Education Excellence Unveiled v Helsinkách. Věnovala se samostatnosti žáků, jejich zapojení do života školy a wellbeingu. Vyzkoušela si metodu skládačky nebo šest myslících klobouků – ty naštěstí nezabírají místo v zavazadle. Nápady chce využít v základech společenských věd, při práci se studentským parlamentem i při sdílení s kolegy.
Na společném setkání 26. srpna se všechny tyto zkušenosti potkaly. Žáci předávali zážitky dalším zájemcům, učitelé sdíleli náměty s kolegy. Právě tak Erasmus pokračuje i po návratu domů. Děkuji všem účastníkům, kolegům z týmu Erasmus+, doprovodům i zahraničním partnerům za uplynulý rok.
A co se tedy do kufru nevešlo? Větší odvaha, nové vztahy, zkušenosti ze skutečné práce a nápady, které stojí za to předat dál. S týmem už připravujeme další běh a budoucím erasmákům bych vzkázala: nemusíte předem umět všechno. Chuť učit se a ochota dodržet domluvu jsou skvělý začátek. Na zbytek bude dost příležitostí cestou.
