Vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory

8. listopad 2022
Rodiče a veřejnost
Autor/ka článku: Česká školní inspekce
Vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory

Česká školní inspekce se ve svých dvou dřívějších tematických šetřeních z let 2020 a 2021 zabývala společnými znaky vzdělávání v úspěšných základních školách, respektive úspěšnými strategiemi základních škol vzdělávajících znevýhodněné žáky. Hlavní zjištění, která byla v těchto tematických šetřeních učiněna, specificky ukázala na význam některých faktorů úspěšnosti sledovaných škol.

Nyní Česká školní inspekce zveřejňuje tematickou zprávu, která je výsledkem dalšího tematického šetření navazujícího svým obsahem na dvě předchozí tematická šetření, zaměřuje se však na situaci středních škol, které poskytují střední odborné vzdělání s výučním listem, tj. na obory vzdělání s kódem H. Záměrem tohoto tematického šetření bylo identifikovat společné znaky, které umožňují středním odborným školám s učebními obory jejich žáky úspěšně vzdělávat, a to navzdory rozdílnosti podmínek (např. oborová struktura, regionální a místní podmínky), ve kterých dané školy působí.

Součástí tematické zprávy je také shrnutí hlavních zjištění a doporučení pro školy, jejich zřizovatele i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Obsah dokumentu

Úvod
1.1 Metodika šetření
2 Shrnutí hlavních zjištění
3 Společné znaky vzdělávání sledovaných středních škol
3.1 Pedagogické řízení školy a spolupráce aktérů
3.1.1 Vize a pedagogické řízení školy
3.1.2 Vnitřní klima školy a spolupráce aktérů
3.1.3 Spolupráce školy s partnery
3.2 Materiální a personální podmínky vzdělávání
3.2.1 Materiální podmínky vzdělávání
3.2.2 Personální podmínky vzdělávání
3.3 Podpora žáků a předcházení studijní neúspěšnosti
3.3.1 Podpora žáků školním poradenským pracovištěm
3.3.2 Strategie předcházení studijní neúspěšnosti žáků
3.4 Průběh výuky
3.5 Shrnutí
4 Doporučení

Shrnutí hlavních zjištění

  • Pro sledované střední školy je charakteristická formulace promyšlené, realistické a aktéry široce sdílené vize jejího směřování. Vize se přirozeně zaměřují na dosahované vzdělávací výsledky žáků a na kvalitu faktorů se vzdělávacími výsledky souvisejícími, respektují však také specifika studujících žáků daná jejich rodinným zázemím, vzdělávacími potřebami či osobní motivací. Vize proto zdůrazňují také záměry, které nemusí být nutně vnímány ve smyslu vysoké úrovně vzdělávacích výsledků a které například usilují o předcházení předčasným odchodům žáků ze vzdělávání. Důležitým zjištěním pak je, že formulovaná vize není ve sledovaných středních školách jen formálním tvrzením, ale že se přímo promítá do jejich fungování.
  • Dalším znakem typickým pro sledované střední školy je silná a charizmatická osobnost jejich ředitelů, která se příznivě projevuje v naplňování záměrů vize školy, kdy leadership ředitele hraje pozitivní roli v utváření jak vnitřních, tak i vnějších vztahů. V kontextu důležitosti osoby ředitele však bylo opakovaně zaznamenáno vnímání hrozeb souvisejících s jeho případným odchodem, a to také v kontextu jednak spíše omezeně pozorovaného kolektivního leadershipu škol, jednak vysokých časových nároků kladených na práci ředitele školy.
  • Dobré vnitřní klima teoretické i praktické výuky a dobré vztahy mezi účastníky pedagogického procesu byly dalšími dvěma znaky vzdělávání společnými pro sledované střední školy. Sledované školy vykazovaly velmi partnerský přístup ke svým žákům, projevovaly značné úsilí o kontinuální motivaci žáků s vírou v úspěch jejich vzdělávacího procesu, přistupovaly k žákům bez jakýchkoli předsudků, usilovaly o eliminaci negativních vlivů souvisejících s často méně podnětným rodinným prostředím, ze kterého jejich žáci pocházejí, a intenzivně pracovaly na podpoře celkového wellbeingu žáků i učitelů.
  • Ve sledovaných středních školách byla akcentována dílčí témata spojená s přínosností spolupráce učitelů odborného výcviku a teoretické výuky a s potřebou posilovat nízkou sebedůvěru žáků učebních oborů. Za významný faktor přispívající k naplnění uvedených znaků vzdělávání je označována kvalita práce pedagogů odborného výcviku, kteří jsou žáky považováni za přirozené autority a odborníky se schopností předat jim mnoho přínosných znalostí a dovedností pro budoucí profesní uplatnění. Vzhledem k času, který žáci s pedagogy odborného výcviku tráví, bylo ve sledovaných školách poukázáno na vysoký potenciál pedagogů odborného výcviku (neformálně) ovlivňovat zájem žáků učebních oborů o vzdělávání.
  • V kontextu popisované důležitosti odborného výcviku pro stimulaci zájmu žáků o vzdělávání byla ve sledovaných středních školách vyzvednuta důležitost dalších dvou společných znaků vzdělávání, které významně zvyšují atraktivitu vzdělávání v učebních oborech. Prvním z těchto znaků je vysoká kvalita spolupráce škol s oborovými partnery, ať již ze soukromého, veřejného, neziskového, nebo akademického sektoru. Podoba spolupráce přitom nabývá řady forem majících vztah nejen k průběhu vzdělávání, ale také k finanční a materiálně-technické podpoře škol, k realizaci společných aktivit a projektů či ke spolupráci v oblasti zaměstnávání absolventů školy. V rámci rozšířené spolupráce se základními a případně i mateřskými školami cílí sledované střední školy na potenciální zájemce o studium a zároveň přispívají k propagaci učebních oborů. Druhým znakem, který byl zaznamenán na většině sledovaných středních škol, je vysoká kvalita materiálně-technických podmínek pro odborné vzdělávání. Možnost pracovat s moderním vybavením, které odpovídá aktuálním podmínkám praxe, je jedním z významných podnětů pro vzdělávání žáků těchto škol. V této souvislosti ovšem platí, že i když jsou materiální podmínky velmi důležité, tak existují v systému i školy, které
    jakkoli disponují horšími materiálními podmínkami, přesto dokáží své žáky kvalitně vzdělávat.
  • Pro sledované střední školy je charakteristické, že jejich ředitelé (vedení) přisuzují vysokou důležitost osobnímu rozvoji pedagogů. Ten je typicky založen na systematickém přístupu k plánování osobního rozvoje pedagogů, a to nejen v souladu s jejich potřebami, ale také s potřebami školy. Zvláštní pozornost je věnovaná adaptačnímu období začínajících učitelů.
  • Pro sledované školy byla charakteristická o něco vyšší aprobovanost hospitovaných hodin výuky, než tomu bylo v hodinách jiných středních škol poskytujících střední odborné vzdělání s výučním listem. Přesto i na sledovaných středních školách se ukazuje potřeba věnovat otázce personálního zajištění teoretické i odborné výuky vysokou pozornost, a to také v kontextu generační obměny pedagogických sborů. Významné příležitosti zde nabízí školami uplatňovaná praxe založená na spolupráci s absolventy, jejichž úspěch může být další motivací pro aktuálně studující žáky.
  • Na sledovaných středních školách byla pozitivně hodnocena práce specialistů školních poradenských pracovišť vůči žákům, kteří s nimi navíc pracovali i mimo školu, např. ve specifickém prostředí domovů mládeže, kde měly jejich intervence velmi pozitivní dopady. Oceňovány byly především přínosy v oblastech pedagogické diagnostiky a analýzy školní neúspěšnosti, možnosti rané intervence na výchovné i vzdělávací problémy a podpory práce pedagogů s více problémovými žáky. Zdůrazněny byly dále výhody spolupráce aktérů školy a využívání širší strategie předcházení studijní neúspěšnosti žáků, která zahrnovala různé intervence od individuálních konzultací s žáky a jejich zákonnými zástupci přes různé podpůrné programy až po zvyšování prostupnosti studia mezi obory vzdělání. Zde je vhodné připomenout, že různé aktivity směřující ke snižování studijní neúspěšnosti žáků nestačí ze strany školy pouze nabízet, ale škola by měla konkrétními činnostmi usilovat o to, aby se žáci těchto aktivit skutečně účastnili. I v případě specialistů školních poradenských pracovišť byly řediteli navštívených středních škol vnímány potřeby personálního posílení jejich práce, které však v praktické rovině narážely jednak na finanční překážky (např. nedostatek finančních prostředků, nejistota projektového financování některých pozic), jednak na nedostatek specialistů na trhu práce obecně.
  • V hospitovaných hodinách výuky na sledovaných středních školách byly opakovaně zaznamenány jak pozitivní, tak negativní znaky výuky. Mezi pozitivní znaky výuky patřily především příjemná a vstřícná pracovní atmosféra, zájem o zavádění a využívání moderních a inovativních metod výuky a provázanost teoretické a praktické výuky s uváděním příkladů z reálných situací. Mezi negativní znaky výuky se pak především řadily problémy s aktivizací žáků zejména v hodinách teoretického vzdělávání, a to také v kontextu reálně volených metod a forem výuky, a nízká úroveň individualizace a diferenciace výuky. Pedagogové by rovněž přivítali silnější podporu své práce v oblastech souvisejících s chováním žáků. Důležitým se ukazuje rovněž zjištění o slabších výsledcích žáků sledovaných středních škol v základních vzdělávacích oborech – v českém jazyce a matematice. Nižší čtenářská a matematická gramotnost může žáky znevýhodňovat při jejich dalším uplatnění při měnících se podmínkách trhu práce i společnosti.
  • Hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve sledovaných středních školách ukazuje na existenci významných vazeb mezi zaznamenanými znaky vzdělávání. Takto se například leadership ředitelů (vedení) škol pozitivně projevuje ve schopnosti zajištění finančních prostředků (např. projekty, doplňková činnost školy), které jsou potřebné pro zvyšování kvality materiálně-technických podmínek odborného výcviku, přičemž tento aspekt byl dán do kontextu stimulace zájmu žáků učebních oborů o učení. Takto jsou dobře ilustrovány přínosy přístupu, který zohledňuje vazby mezi společnými znaky vzdělávání (nejen) v úspěšných středních školách poskytujících střední vzdělání v oborech vzdělání s výučním listem.

 

Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory na webu ČŠI ČR

 

Zdroj: Česká školní inspekce, www.csicr.cz