Vzdělání osvobozuje: Zuzana Fišerová

26. listopad 2020
Management
Autor článku: Jana Galová
Vzdělání osvobozuje: Zuzana Fišerová

Zuzana Fišerová je od listopadu 2020 novou radní pro oblast kultury a školství Zlínského kraje. Před vstupem do politiky pracovala jako ekonomka a vysokoškolská pedagožka. Má dvě děti, ráda cestuje, sportuje, miluje běžkování, běh a horské kolo.

Paní Fišerová, můžete stručně popsat cestu za kariérou radní Zlínského kraje pro oblast školství?

Celoživotně jsem člověk, který je aktivní, zajímá se o veřejné dění. Snažila jsem se některé věci ve Zlíně změnit, což mě dovedlo v komunálních volbách na kandidátku Pirátů. Začala jsem takzvaně odspodu, v komunálních volbách mě lidé překvapivě vykroužkovali a díky mé zastupitelské práci jsem později získala důvěru Pirátů pro kandidaturu v krajských volbách, posléze jsem získala také důvěru od voličů.  Toho si velmi vážím. Mám na starosti školství a kulturu, což jsou oblasti, které jsou úzce provázané, obojí souvisí s vzdělaností, obojí posouvá společnost kupředu. Školství je podle mého názoru nejdůležitější oblast, kterou na krajské úrovni řešíme. Je to investice do budoucnosti..

Jaké je vaše hlavní motto, vize pro tuto oblast? A co byste ráda zlepšila na školství ve Zlínském kraji?

Moje moto je: Vzdělání osvobozuje. Se vzdělaným člověkem se hůře manipuluje.

Domnívám se, že školy ve Zlínském kraji jsou na vysoké úrovni, což potvrzují závěry České školní inspekce, srovnávací testy, ale i úspěšnost studentů u přijímacích zkoušek na VŠ. Spíše bych tedy do tohoto fungujícího modelu přidala některé své vize, které částečně vychází z mých zkušeností s finským školstvím. To dává důraz na vekou míru samostatnosti studentů, jak při sestavování jejich studijních programu, ta se hodně angažují při mimostudijních aktivitách. To samozřejmě vyžaduje vytvoření podmínek a vzájemný respekt mezi studentem a učitelem a také určitou míru svobody. Finové vnímají vzdělání jako celoživotní záležitost, což je i můj názor. Také kladou velký důraz na sport a zdravý životní styl, i z toho bych si ráda vzala inspiraci.

Na co se nejvíce těšíte v nové pozici?

Nejvíce jsem se těšila na vzájemná setkání lidí, kteří v této oblasti působí, ať už to jsou ředitelé škol, učitelé, studenti, rodiče, vychovatelé, kariérní poradci, a řada dalších lidí. Právě vzájemná interakce a předávání zkušeností je podle mého názoru podstata školství. Bohužel současná situace to neumožňuje. Teď osobní přístup nahrazuje počítač. I to je nějaká zkušenost, která nás posouvá kupředu v oblasti komunikace na dálku. Každopádně budu ráda, až se budeme moci setkávat osobně.

Na co budete klást důraz při řízení školství, jaký styl manažerského řízení vyznáváte?

Já nemám ambice věci direktivně řídit, ale mám chuť některé věci měnit. Proto jsem v politice. Ráda se nechávám inspirovat, ráda přijímám nové podněty a netrvám na svém, pokud někdo má lepší nápad. Z toho vychází můj styl řízení. Rozhodně nejsem direktivní typ, ale umím si prosadit svou, pokud dojdu k přesvědčení, že můj názor je lepší.  Ráda vymýšlím věci v týmu a dobře se mi spolupracuje s těmi, kdo mají přirozenou autoritu a umí přijmout jiný názor.

Co podle Vašeho názoru v současné době školy nejvíce tíží? Jaké jsou dopady koronakrize na školství ve Zlínském kraji?

Obecně podle mého názoru školy tíží přebytek byrokracie, což ale není problém jen školství. Také mi vadí určitá nekoncepčnost, kdy v jednom roce se něco vymyslí, v tom dalším ruší, to je ale spíše záležitost celostátní. Jakákoliv změna v systému se dotkne konkrétních lidí, školáků ve třídách, studentů i rodičů.

Dopady koronakrize na školství ve Zlínském kraji jsou vesměs podobné jako v ostatních krajích. Školy se musely přizpůsobit distanční výuce. Pozitivní je, že už před zavřením škol došlo k prozíravému kroku, kdy byly školy vybaveny výpočetní technikou, která jim v době koronakrize pomohla přejít do distančního vzdělávání. Zlínský kraj také velmi rychle zareagoval nabídkou podpory distančního vzdělávání ve středních školách v rámci terénního DigiCovid týmu projektu KAP.

Je podle vás profese pedagoga náročná. Co by pedagogové potřebovali ke své podpoře a rozvoji?

Myslím, že je to náročná profese. Já sama mám zkušenost z obou stran katedry, jako student i jako pedagog. Coby student jsem měla možnost strávit jeden rok na finské škole, což pro mě bylo velmi obohacující a inspirativní. Finský školní systém se často dává jako vzor a já s tím souhlasím. Coby učitel na vysoké škole znám ten pocit, kdy musíte zaujmout několik desítek studentů, těm méně vnímavým vysvětlit alespoň základy a zároveň u těch, kteří se o dané téma zajímají, dát podněty k tomu, abyste v nich probudili zájem o váš předmět. Každý, kdo někdy v životě stál před studenty, ví, že tohle povolání se nedá ošidit. Proto je podle mého názoru nejdůležitější práce s motivací pedagogů, což souvisí s podporou dobrých a kvalitních učitelů, s podporou osobního rozvoje pedagogů.  Osobně bych kladla důraz na sdílení zkušeností a snížení byrokracie.

Co můžete udělat na pozici radní pro školství pro to, aby naše děti vyrůstaly ve zdravém kraji?

Máte pravdu, že velkou motivací pro moji činnost v politice je moje rodina. Zlínský kraj mám ráda a přála bych si, aby zde zůstaly i moje děti. Bohužel kraj se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel. Lidé z jiných krajů se sem nestěhují a mladí lidé po vyučení či dokončení studia odchází. To je reálný problém, který bychom měli řešit. Myslím, že problémem není krajské školství, které je dlouhodobě na vysoké úrovni. Problémem je, aby kraj mladé lidi udržel a zůstal pro ně atraktivní i v jejich dospělosti. Na tomto chci spolupracovat s univerzitami a podniky i s kolegy v rámci koalice.

Paní Fišerová, jak odpočíváte? Jaké jsou vaše koníčky?

Ráda běžkuji, běhám a jezdím na kole, zároveň mě potkáte i na výstavách, v divadle nebo s knížkou. Ráda cestuji a ráda chodím po horách. Asi nepřekvapí, že moje srdcová záležitost jsou severské země. Každému mladému člověku bych přála, aby mohl studovat v zahraničí a otevřít si tak pohled na svět i na svou zemi.

Děkuji vám za rozhovor.