Vyšší odborné vzdělání (ISCED 655) se získává zejména vzděláváním na vyšší odborné škole. Vyšší odborné školy jsou veřejné, státní, soukromé či církevní. Řídí se školským zákonem.
Podmínkou přijetí je střední vzdělání s maturitní zkouškou. Podrobnosti přijímacího řízení stanovuje ředitel školy, jeho součástí může být přijímací zkouška. Vzdělávání zpravidla obsahuje teoretickou a praktickou přípravu. Může mít formu denní, večerní, dálkovou, distanční a kombinovanou. Studenti se dělí do studijních oddělení o počtu 10–40 studentů. Vzdělávací program podléhá akreditaci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které ji uděluje na základě kladného stanoviska Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání.
Studium se řádně ukončuje absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolvent získává vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa a označení „diplomovaný specialista“ (DiS.).
Vyšší odborné vzdělání neumožňuje přístup do navazujícího magisterského studia, ke kterému je třeba ukončený bakalářský studijní program. Některé vysoké školy však nabízejí po přijetí do odpovídajícího bakalářského studijního programu možnost uznat předměty absolvované v programu vyšší odborné školy, a vystudovat tak bakalářský program v kratší době.
Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554) získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu. Programy mají charakter souvislého studia zahrnujícího také sekundární úroveň vzdělávání, žáci mají možnost získat také střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354).
Ve srovnání s vysokoškolským má tento segment výrazně méně studentů. Ve školním roce 2021/22 studovalo na vyšších odborných školách necelých 20 tisíc studentů, na konzervatořích necelé 4 tisíce žáků. V tomto školním roce fungovalo 151 vyšších odborných škol a 18 konzervatoří. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)
Jednotlivé úrovně vysokoškolského vzdělávání jsou popsány v částech Bakalářské studijní programy, Programy druhého cyklu (magisterské studijní programy), Nestrukturované magisterské programy a Programy třetího cyklu (doktorské studijní programy).
Vzdělávání ve vyšší odborné škole je popsáno v oddíle Vyšší odborné vzdělávání, konzervatoře jsou vzhledem k charakteru studia popsány v kapitole 6 Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání.
Správa a řízení terciárního vzdělávání na národní, regionální, místní a institucionální úrovni je pojednána samostatně v kapitole 2 Organizace, správa a řízení). Tato kapitola obsahuje v části Organizace soukromého sektoru vzdělávání i souhrnné informace o soukromých vysokých školách i vyšších odborných školách.
Obecné cíle
Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve vzdělávání středním a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Je chápáno jako profesní.
V souladu se školským zákonem vypracovává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. Ten stanoví záměry, cíle a kritéria vzdělávací politiky pro regionální školství, tj. úroveň předškolního až vyššího odborného vzdělávání. Pro období 2019–2023 vychází ze Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 a zaměřuje se zejména na zajištění dostatečných finančních prostředků pro učitele, revizi kurikula a zlepšení řízení škol a školských zařízení prostřednictvím lepší spolupráce centra a krajů. V roce 2020 schválila vláda novou Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ta je cílena na získávání kompetencí pro aktivní život a rovné příležitosti ve vzdělávání. Nová Strategie 2030+ obsahově zohledňuje dílčí cíle a opatření výše uvedeného dlouhodobého záměru. Prioritními cíli pro oblast vyššího odborného vzdělávání v období 2019–2023 jsou:
- Provést inovace v nových akreditovaných vzdělávacích programech vyššího odborného vzdělávání s ohledem na měnící se trh práce
- Rozšířit nabídku programů vyššího odborného vzdělávání a pokračovat v odborné diskuzi vedoucí k lepší prostupnosti mezi vyšším odborným a vysokoškolským vzděláváním
- Propojit proces akreditace vzdělávacího programu vyššího odborného vzdělávání se zápisem do školského rejstříku
Legislativní rámec
Školský zákon definuje cíl a stupeň vyššího odborného vzdělávání, jeho organizaci, předpoklady pro přijetí, průběh a ukončování studia, dosahovanou kvalifikaci a způsob akreditace vzdělávacího programu. Novelou z roku 2020byla pro případy nepřítomnosti většiny studentů z důvodů krizového opatření a dalších vymezených situací zavedena povinnost škol poskytovat studentům vzdělávání distančním způsobem, resp. povinnost studentů se tohoto vzdělávání účastnit.
Podrobnosti o typech vyšších odborných škol, organizaci studia, jeho průběhu a ukončování, o úplatě za vzdělávání a o akreditaci vzdělávacího programu jsou dány vyhláška o vyšším odborném vzdělávání. Soustava oborů je upravena nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
Organizace školního roku
Dle školského zákona školní rok trvá od 1. září do 31. srpna a zahrnuje období školního vyučování a letních prázdnin. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání stanoví, že školní vyučování trvá 40 týdnů (32 hodin školní výuky, 6 hodin samostudia a hodnocení a 2 týdny rezervy) a člení se na zimní (1. září až 31. ledna) a letní (1. února až 31. srpna) období. V posledním období vzdělávacího programu trvá školní výuka nejméně 14 týdnů. V době školních prázdnin se mohou konat povinné kurzy, odborná praxe, příp. zkoušky, volný čas studentů však musí trvat alespoň 4 týdny. Podrobnosti organizace školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.
Zdroj: Eurydice, https://eurydice.eacea.ec.europa.eu/cs/
