Vysoké školy – obecné cíle, legislativní rámec, organizace akademického roku

18. červenec 2023
Vysoké školy
Autor/ka článku: Eurydice
Vysoké školy – obecné cíle, legislativní rámec, organizace akademického roku

Vysokoškolské vzdělávání se uskutečňuje na vysokých školách, které jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy. Vysokoškolské vzdělávání má třístupňovou strukturu, tvořenou třemi typy studijních programů: bakalářský studijní program (ISCED 645), v délce 3–4 roky, magisterský studijní program (ISCED 7), v délce 1–3 roky (ISCED 747), resp. 4–6 let v případě programů nenavazujících na bakalářský program – nestrukturované studium (ISCED 746), doktorský studijní program (ISCED 844), v délce 3–4 roky.

Vysoké školy jsou veřejné, státní a soukromé. Dle vysokoškolského zákona se člení na univerzitní (24 veřejných, 2 státní a 3 soukromé), které realizují všechny tři typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, a neuniverzitní (2 veřejné, 30 soukromých), které uskutečňují především bakalářské, případně i magisterské studijní programy.

Podmínkou přijetí do bakalářského a do nestrukturovaného magisterského programu je střední vzdělání s maturitní zkouškou. Podrobnosti přijímacího řízení stanovuje vysoká škola, jeho součástí bývá přijímací zkouška. Vysokoškolské studium může mít formu studia prezenčního, distančního nebo kombinace obou.

Studium se uskutečňuje podle studijního plánu v rámci akreditovaného studijního programu, akreditaci uděluje Národní akreditační úřad pro vysoké školství (Akreditační úřad). Akreditace je buď institucionální, na jejímž základě získá vysoká škola oprávnění v akreditovaných oblastech vzdělávání schvalovat a spravovat své studijní programy sama, nebo jsou Národním akreditačním úřadem akreditovány jednotlivé studijní programy.

Vysoké školy nabízejí studijní programy ze širokého spektra vědních či uměleckých oblastí. Zákon o vysokých školách stanovuje 37 oblastí vzdělávání. V rámci jedné oblasti vzdělávání jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti. Každý studijní program je přiřazen jedné nebo více oblastem vzdělávání (ve druhém případě se jedná o studijní program kombinovaný). Tvorba a nabídka studijních programů patří k akademickým právům a svobodám vysokých škol, proto se také jejich počet i zaměření v čase mění.

Studium se řádně ukončuje v případě:

  • bakalářského programu státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce, absolventi získávají titul „bakalář“ (Bc.), v oblasti umění „bakalář umění“ (ve zkratce BcA.)
  • magisterského programu státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce, absolventi nejčastěji získávají titul magistr (Mgr.), nebo inženýr (Ing.); absolventi, kteří získali magisterský titul Mgr., obdrží v případě dodatečné státní rigorózní zkoušky v téže oblasti studia další akademický titul
  • doktorského programu, státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, absolventi získávají titul doktor (Ph.D.)

K 31. 12. 2020 činil celkový počet studentů vysokých škol 299 tisíc. V bakalářských studijních programech studovalo 179 tisíc (59 %), v navazujících magisterských 69 tisíc (23 %), v „dlouhých“ nestrukturovaných magisterských 32 tisíc (11 %) a v doktorských studijních programech 22 tisíc (7 %) studentů. Součet počtu studentů bakalářských, magisterských, “dlouhých” magisterských a doktorských programů je vyšší než celkový počet studentů. To je způsobeno tím, že někteří studenti studovali ve více studijních programech. (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.)

Obecné cíle

Vysoké školy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. Všeobecným cílem vysokoškolského vzdělávání je poskytnout studentům odpovídající profesní kvalifikaci, připravovat je na výzkumnou práci, podílet se na celoživotním učení, přispívat k rozvoji občanské společnosti a rozvíjet mezinárodní, zvláště evropskou spolupráci jako podstatnou dimenzi všech činností. Svého cíle dosahují těsným spojením výuky s vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností.

Zákon o vysokých školách stanovuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy povinnost vypracovat, každoročně aktualizovat a zveřejňovat strategický záměr ministerstva. Aktuálně platným dokumentem je Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Vymezuje prioritní cíle pro oblast vysokoškolské politiky, kterými jsou:

  • Rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století
  • Zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání
  • Zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia
  • Posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách
  • Budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství
  • Snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

Legislativní rámec

Zákon o vysokých školách z roku 1998 (s více než třiceti novelami) formuluje poslání vysokých škol, akademickou obec a akademické svobody. Definuje postavení veřejných, státních i soukromých vysokých škol, jejich orgány, popř. členění; u veřejných škol stanoví pravidla hospodaření s majetkem. Vymezuje základní rámec pro financování veřejných vysokých škol. V části o vysokoškolském vzdělávání definuje typy studijních programů, pravidla a orgány pro jejich akreditaci, podmínky, za kterých může instituce, která chce působit jako soukromá vysoká škola, získat státní souhlas. Upravuje přijímání studentů, průběh a ukončování studia, stanoví akademické tituly. Definuje práva a povinnosti studentů. Upravuje i postavení akademických pracovníků a vztah vysokých škol a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dále upravuje uznávání zahraniční vysokoškolské kvalifikace a jejích částí. Přílohou zákona je taxativní výčet veřejných a státních vysokých škol a s přijetím novely zákona o vysokých školách z roku 2016 taktéž seznam oblastí vzdělávání, pro které může vysoká škola získat institucionální akreditaci. Novelou zákona o vysokých školách z r. 2019 byla upravena pracovní doba akademických pracovníků, specifikovány činnosti, jež akademický pracovník musí vykonávat (tj. přímá pedagogická činnost, úkony s ní spojené a vědecká, výzkumná a vývojová činnost), a místo, kde tyto úkony probíhají. Během roku 2020 ovlivnila činnosti vysokých škol pandemie Covid-19. Tuto skutečnost zohlednil zákon č. 188/2020, který stanovil pro oblast vysokého školství pro kalendářní rok 2020 zvláštní pravidla týkající se studia na vysokých školách a činnosti orgánů vysokých škol. Zákon např. upravil omezení pro studijní programy během pandemie, jejich dopad na přijímací řízení, ukončování studia včetně hybridních (tj. kombinace prezenční a distanční formy) a distančních forem či na průběh studia a harmonogram akademického roku. Vliv mimořádných událostí roku 2020 se projevil i v roce následujícím, kdy začala od ledna 2021 platit novela vysokoškolského zákona č. 495/2020, která zařadila do zákona paragrafy, které popisují, jaká má vysoká škola oprávnění při mimořádných situacích.

Činnost vysokých škol upravují i jejich vnitřní předpisy, které navazují na zákon o vysokých školách a podléhají registraci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro každou vysokou školu je povinně stanoveno deset vnitřních předpisů, další předpisy může požadovat statut vysoké školy.

Některé aspekty vysokoškolského vzdělávání podrobněji upravují prováděcí předpisy:

Organizace akademického roku

Dle zákona o vysokých školách může mít vysokoškolské studium formu studia prezenčního, distančního nebo kombinace obou. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců, začátek stanoví rektor (zpravidla na září či říjen). Studium je členěno na semestry, ročníky či bloky, které sestávají z období výuky, zkoušek a prázdnin. Nejčastěji se akademický rok člení na semestry, které mívají kolem 14 výukových týdnů, následovaných zkouškovým obdobím. Letní prázdniny bývají v červenci a srpnu, obvykle po nich následuje ještě prodloužené zkouškové období. Podrobnosti stanoví vnitřní předpisy vysoké školy. Pro rok 2020 (vč. zimního semestru akademického roku 2020/21) byly zákonem č. 188/2020 zohledněny dopady epidemie Covid-19 a harmonogram akademického roku.

 

Zdroj: Eurydice, https://eurydice.eacea.ec.europa.eu/cs/