Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol

Studie Národního ústavu pro vzdělávání je věnována komparaci výsledků série dotazníkových šetření, zaměřených na zjišťování potřeb zaměstnavatelů a připravenosti absolventů škol uskutečněných v letech 2004-2013.  

V rámci jednotlivých kapitol publikace jsou srovnávány a dále analyzovány názory a postoje prezentované dotazovanými zaměstnavatelskými subjekty. Předmětem zkoumání jsou nejenom potřebné a vyžadované kompetence pracovníků či poptávka po profesích a oborech vzdělání na trhu práce, ale také postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol včetně identifikování kritérií ovlivňujících rozhodování o jejich přijetí či nepřijetí. Hlavní aplikovanou metodou je komparační analýza, doplněná dalšími metodickými postupy.

ÚLOVEC, Martin. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – srovnání 2004-2013. Praha: NÚOV, 2014.


Struktura dokumentu:

Uplatnitelnost absolventů na trhu práce
Obsah a cíle výzkumu, metodika šetření
Kompetence a jejich hodnocení z pohledu zaměstnavatelů
Preference absolventů jako pracovní síly
Poptávka po oborech na trhu práce
Spolupráce zaměstnavatelů se školami
Typologie zaměstnavatelů
Závěr

Několik postřehů z průzkumu:

  • Z hlediska časového srovnání výsledků obou šetření je zcela jasně viditelný pokles spokojenosti zaměstnavatelů s kvalitou a připraveností absolventů škol vstupujících na trh práce. Absolventi škol jsou nedostatečně připraveni především z hlediska těch kompetencí, které zaměstnavatelé považují za důležité.
  • Zaměstnavatelé často trpí nedostatkem síly, zejména v některých oblastech – skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, dále 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika.
  • Zaměstnavatelé v zásadě očekávají, že školy absolventy připraví pro konkrétní pracovní pozice, které zaměstnavatelé na trhu práce nabízejí. To by ovšem v rámci školní přípravy vyžadovalo vysokou míru specializace v rámci oborové profilace, která by ve výsledku vedla ke snížení možností absolventů uplatnit se na pracovním trhu. Základním předpokladem je, že širší profilace v rámci školní přípravy umožní absolventům škol větší flexibilitu v reakci na měnící se požadavky zaměstnavatelů a jejich šance na úspěšné prosazení se tak zvýší.
  • Cílem formálního vzdělávání není specializace jedinců pro možnost vykonávání pracovní činnosti v rámci konkrétních pozic, ale poskytnutí souboru dovedností a znalostí v širším záběru ve snaze úspěšně jedince začlenit do pracovního trhu. Rozvíjení znalostí a dovedností získaných v rámci formálního vzdělávání by tedy mělo probíhat v dalších etapách pracovní kariéry. Právě tyto etapy v rámci neformálního vzdělávání by zaměstnavatelé měli podporovat, případně i financovat.

  • Potreby_zamestnavatelu_porovnani_2004_2013_pro_www.pdf Potřeby_zaměstnavatelů_porovnání_2004-2013

    Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, www.nuv.cz 
      
Autor:  
Vložil/a: Jana Vodáková