Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Mezinárodní výzkum Analýza a komparace forem a metod vzdělávání starších dospělých v zemích V4

Mezinárodní výzkum Analýza a komparace forem a metod vzdělávání starších dospělých v zemích V4

Přístup naší společnosti k problematice stáří a stárnutí prochází v posledních letech radikální proměnou. Postupná změna demografické křivky a s tím spojené jevy se dostávají do centra pozornosti odborné i laické veřejnosti. Jakkoli bývají medializovány především negativní aspekty tohoto trendu, přesto získávají na frekvenci přístupy vnímající stárnutí společnosti jako výzvu a příležitost pro změnu situace a celkového přístupu k tzv. starším dospělým. Diskutovány jsou např. koncepty kvalitního a úspěšného stárnutí a postupně pak dochází ke změně paradigmatu petrifikujícího třetí věk jako období neproduktivní a neaktivní.
 
Představení výzkumného projektu
Výše uvedené kontexty představovaly výchozí bod pro projekt Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults in the V4 Countries, který byl realizován v rámci výzev Visegrad Fund. Vzájemná spolupráce partnerů z České republiky (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), Slovenska (Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici), Polska (Państwowa Wyźsza Szkola Zawodowa v Osvětimi) a z Maďarska (Centre for Social Sciences, Hungarian Academy of Sciences) měla za cíl analýzu a komparaci politik, přístupů a systémů edukace starších dospělých v rámci vybraných národních kontextů, u nichž byla očekávána značná podobnost daná nejenom geografickou, ale i historickou, kulturní a ekonomickou blízkostí sledovaných zemí.
 
V rámci projektu byly zkoumány čtyři vzájemně provázané tematické celky: širší sociální a politický kontext, trh práce, systém vzdělávání a metody vzdělávání starších dospělých. Ambicí bylo předložit výstižnou a integrující komparaci zahrnující všechny zásadní roviny stárnutí v soudobých společnostech, které bývají nejednou označovány jako stárnoucí. Důraz byl kladen na souvislosti vzdělávání starších dospělých a různých politik, především pak rodinné, zaměstnanosti nebo vzdělávací.
 
 
Shrnutí zjištěných údajů
Jednotícím bodem spojujícím situaci všech zapojených regionů je převažující vnímání kontinuálního stárnutí populace primárně ve spojení s negativními konotacemi a dopady pro společnost. Idea aktivního stárnutí a z ní vycházející koncepty tematizující jednotlivé oblasti života starších dospělých v pozitivních kontextech (age management, age mainstreaming, celoživotní učení apod.) jsou rozvíjeny spíše na deklarativní a akademické úrovni, zatímco reálný dopad na každodenní realitu je prozatím spíše marginální. Tuto skutečnost lze mimo jiné doložit i faktem, že v žádné ze zúčastněných zemí není vzdělávání seniorů chápáno jako samostatný segment, který by byl odpovídajícím způsobem legislativně, kompetenčně, finančně a institucionálně ošetřen. Majoritní pozornost je proto věnována institucím napojeným na formální školský systém (univerzity třetího věku), zatímco převažující část aktivit realizovaných primárně nestátními neziskovými institucemi zůstává mimo dosah stabilní a systematické podpory státu.
 
Všichni zúčastnění partneři poukazovali na rozdíl (až napětí) mezi proklamacemi obsaženými v národních politických dokumentech (např. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 v ČR, Národný program aktívneho starnutia na Slovensku, National Strategy for the Elderly v Maďarsku nebo Government Programme for Senior Citizens Social Activity v Polsku) a sociální realitou. Tato disproporce se týká i realizovaných politik přímo či zprostředkovaně souvisejících s oblastí edukace starších dospělých. Kriticky je rovněž reflektována skutečnost, že dostupné politické strategie členských zemí V4 postrádají skutečně dlouhodobé a propracované vize, které by účinným způsobem reagovaly na společensky významné téma vzdělávání v pokročilých stadiích dospělosti.
 
Potvrdilo se rovněž, že na národní situace mají značný vliv podněty z EU. To se projevuje v rovině symbolické (nastolování témat, používaná terminologie), politické (politické dokumenty, strategie a memoranda) i organizační (činnost neziskového sektoru ovlivňovaná přístupem k finančním prostředkům z EU apod.). Je zde proto namístě mluvit o evropeizaci sociální a vzdělávací politiky. Vzájemná interakce a inspirace jednotlivých zemí regionu má nicméně výrazně marginální charakter, s výjimkou odborných diskusí odehrávajících se převážně na akademické půdě.
 
Starší dospělí na trhu práce
Ačkoli byl projekt tematicky zaměřen především na sféru vzdělávání v třetím věku, pozornost byla věnována i oblasti pracovního života starších dospělých, což je problém, který je aktuální v naprosté většině vyspělých zemí. Zvyšující se naděje dožití i zlepšující se zdravotní a psychický stav starší populace se bohužel adekvátně neprojevuje v prodlužování délky pracovního života a kontinuálně dochází ke snižování průměrného věku, ve kterém pracovníci opouštějí trh práce.
 
Jednotlivé země jsou nuceny řešit závažné problémy, které ovlivňují životaschopnost systémů sociálního zabezpečení a nutnost zmírňovat dopady poklesu počtu pracovníků v produktivním věku prostřednictvím zvyšování míry a prodlužování doby působení starších osob na trhu práce. Zatímco cílem Evropské unie stanoveným v rámci strategie Evropa 2020 je dosáhnout míry zaměstnanosti starších pracovníků (55–64 let) 55 % (Evropská komise, 2013), země V4 vykazují statistiky pohybující se hluboko pod touto hranicí. Např. v roce 2011 byla nejvyšší míra zaměstnanosti této věkové skupiny v České republice (47,6 %), zatímco na Slovensku to bylo 41,04 %, v Polsku 36,9 % a v Maďarsku dokonce pouze 35,8 %. Jsou to zároveň tyto země, v kterých deklarovaná osobní zkušenost občanů s diskriminací (pracovní, vzdělávací, ekonomickou ad.) na základě věku výrazně převyšuje průměr EU. V názorech na společenský přínos občanů ve věku 55+ vykazují Maďarsko a ČR dokonce nejhorší výsledky v rámci celé Evropy! Objevují se i zcela nové fenomény, jakými jsou chudoba a samota seniorů.
 
Každý problém má řešení…
Jedním z možných nástrojů řešení výše nastíněných problémů je koncepce tzv. age managementu. Jde o strategií podporující věkovou diverzitu a vytváření rovných příležitostí pro všechny věkové skupiny pracujících. Velmi významnými aspekty jsou i mezigenerační učení a mezigenerační spolupráce. Bohužel, age management je v organizacích implementován stále v malé míře (s výjimkou velkých nadnárodních organizací) a ze všech zúčastněných zemí je to pouze Česká republika, v jejímž rámci můžeme registrovat snahy implementovat uvedenou koncepci do národních politických dokumentů (blíže viz www.agemanagement.cz).
 
Vzdělávání starších dospělých není v tomto kontextu možné nadále tematizovat jako neutilitární a zacílené pouze na sociální aspekty života jedince. Upozornit je nutné nejen na pozitivní efekt spojený s prodlužováním aktivního života a zachováním autonomie až do pozdních životních etap. Aktivní zapojení do edukačních procesů se tak pro příslušníky seniorské populace stane stále častěji nikoli možnosti, ale existenční nutností.
 
LITERATURA
 
ČSÚ. Senioři v mezinárodním srovnání 2012. 2013. [online] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1417-12-n_2012
 
Eurostat. Population projections. 2013. [online] Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Population_projections
 
Evropská komise. 2013. [online] Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/
 
 
Zdroj: Gender Studies, o. p. s., www.genderstudies.cz
 
 
Autor:
Vložil/a: Martina Němcová