Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Český občan bez znalosti češtiny v základní škole

​Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny. Jak si s touto nestandardní situací poradila malá pražská škola, popisuje speciální pedagožka Eva Popelková.

Charakteristika žáka

Linda se ještě před zahájením povinné školní docházky odstěhovala do Vietnamu. Po šesti letech se rodina rozhodla vrátit zpět do České republiky. Linda má sice české státní občanství, ale do šesté třídy nastoupila s nulovou znalostí češtiny.

První týdny ve škole

Do naší školy Linda přišla 19. září 2017. Měli jsme o ní jen velmi málo informací. Doma se vždy mluvilo vietnamsky. Matka mluví česky velmi málo, přítel matky češtinu ovládá částečně.

Nevěděli jsme, na jaké úrovni je Lindino porozumění češtině. V šesté třídě, do které nastoupila, bylo v té době 16 dětí a jedna asistentka pedagoga. Následující dny jsme zjišťovali, jak na tom Linda s češtinou a jejím používáním je. Začalo nám být jasné, že i přes snahu pedagogů a asistentky přítomné ve třídě, přes konzultace se speciální pedagožkou, která dodala různé materiály a pomůcky, nebude možné ve výuce takto s ostatními pokračovat. Linda se dorozumívala pouze neverbálně.

Navázání spolupráce s odborníky, sestavení integračního týmu

Po konzultaci pedagogů, třídní učitelky, speciálních pedagogů a školní sociální terapeutky jsme začali pracovat na urychleném zavedení podpůrných opatření, zejména sehnání asistenta pedagoga jen pro Lindu, který by s ní pracoval podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Bylo nutné podniknout několik kroků. Speciální pedagožka kontaktovala o.p.s. META (nezisková organizace, která podporuje cizince ve vzdělávání a pracovní integraci, nabízí i podporu pedagogům a školám). Na začátku října tak proběhla schůzka, kde byla přítomna Linda, její matka, přítel matky, třídní učitelka, speciální pedagožky školy, sociální pracovník ze společnosti META a tlumočnice. Na této schůzce jsme popsali aktuální stav a nastínili následující postup, tj. vytvoření plánu pedagogické podpory (PLPP) a následně kontaktování pedagogicko-psychologické poradny (PPP), která by mohla doporučit asistenta pedagoga, metodické postupy, didaktické materiály, pomůcky a další. Matku jsme informovali také o možnosti navštěvovat doučování českého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na nedaleké základní škole.

V následujících dnech jsme se spojili s PPP. Zaslali jsme PLPP s vyhodnocením, na základě kterého poradna vydala na konci října Doporučení a přiznala Lindě 3. stupeň podpůrných opatření na základě odlišných kulturních a životních podmínek a s tím související neznalosti vyučovacího jazyka. Mohli jsme tedy shánět asistenta pedagoga. S rodiči jsme dále komunikovali prostřednictvím telefonu, žákovské knížky a e-mailu.

Poskytnutá podpůrná opatření

Zpočátku jsme s Lindou pracovali podle postupů stanovených v PLPP.doc. Cílem bylo porozumění základním pokynům vyučujících a základní slovní zásobě. Mezi okruhy patřily například základní komunikační fráze, třídní pravidla, orientace ve škole i v systému výuky, pochopení rozvrhu hodin, bezpečnost atd. Linda měla k dispozici učebnici Domino, vietnamsko-český slovník, tablet, speciální sešit – obrázkový slovník. Během naukových předmětů se věnovala výuce českého jazyka. Jak bylo uvedeno výše, tato opatření zejména kvůli potřebě individuálního přístupu nestačila a rychle jsme proto přistoupili k podpůrným opatřením vyšších stupňů na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny.

Celé znění článku včetně kontaktů na organizace, literaturu a další příklady dobré praxe nalezente na webu RVP.cz.

Zdroj: www.rvp.cz

Autor: Eva Popelková
Vložil/a: Jana Cenková