Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Na počátku bylo slovo nebo příběh?

Dne 10. června 2019 se v Luhačovicích uskutečnilo v pořadí již čtvrté setkání učitelů českého jazyka a literatury působících na středních školách Zlínského kraje, kteří se tentokrát sešli nad tématem přímo archetypálním „O síle slova a jeho významu pro další generace". 


Přednáškou a s ní organicky spojenou průběžnou diskusí o původu, proměnách, podobě a potřebě kultivovaného mluveného i psaného projevu v současném a budoucím světě se zaujetím provázel PaedDr. Karel Milička, literární teoretik, autor středoškolských učebnic a dlouholetý pedagog.

Žádá se začít stejně, jak uvedl svoji přednášku dr. Milička „…a na počátku bylo slovo". Lidé odnepaměti uchovávali své příběhy, které měli potřebu sdělovat z generace na generaci, z jedné oblasti do druhé, z jednoho národa k jinému, a tak by se dalo ještě dlouze pokračovat. Já však nebudu v této reflexi popisovat skutečnosti spojené se znalostí mýtů a hrdinských eposů, nýbrž vyzvednu základní osnovu společných rysů těchto děl. Ta se totiž stala základní osou průběhu našeho setkání.

Východiskem se stala geneze biblické Tóry, raných mýtů a hrdinských příběhů. Jejich struktura: od počátku cesty hlavního hrdiny, přes volání po dobrodružství, cestu do neznáma, setkání s překážkami a nebezpečím smrti, bojem o přežití až k završení ve formě splnění vytyčeného cíle či úkolu, přímo vybízela k hledání a přenášení archetypálních podobenství do  současného světa.  

Zajímavé bylo rovněž sledovat, jak základní momenty ze života mytických hrdinů přecházely do pohádek, které podle jedné z pohádkoslovných teorií nepocházejí z obyčejného lidového prostředí. Jejich nositeli byly osobnosti výjimečné, které se projevovaly mimo jiné i kultivovaným slovesným vyjadřováním. A nezáleželo přitom, jak materiálně bohaté bylo prostředí, ze kterého vzešli, ale jak myšlenkově vyspělá byla společnost, ve které se od dětství pohybovali (například domorodí obyvatelé Austrálie či Laponci). Právě jazyk a jeho bohatost je oním představitelem kulturnosti národa, a tedy i jedince, který se snaží působit na druhé.

V tomto duchu byla vedena nejenom přednáška, ale i průběžná diskuze učitelů, která se dotýkala jak vnímání starých příběhů v souvislosti s životem dnešního člověka, tak posilování pragmatismu ve vyjadřování současné generace studentů. Své místo v diskusi zaujala i problematika rozvoje čtenářské gramotnosti založená na kultivovaně vedené komunikaci, která by rozsahově i obsahově odpovídala neustále se zvyšujícímu trendu vzdělanosti člověka.


Je zapotřebí si uvědomovat a připomínat, že slova dokáží posilovat i zabíjet, získávat i odrazovat. Slovy dokážeme milovat i nenávidět, tak jako tomu bylo prostřednictvím slov v Bibli i v starých eposech. Vnímejme tedy používání jazyka jako projev vlastní kultivovanosti a mějme na paměti, že na počátku bylo slovo!

 

PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D., vedoucí sekce SŠ PK Český jazyk



OPVVV logo.png

Autor: Miroslava Poláková
Vložil/a: Martina Němcová