Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Více intelektu a méně svalů: požadavky na budoucí pracovní sílu
Stručná zpráva Cedefopu shrnuje hlavní trendy a mnohdy i protichůdné požadavky trhu práce na pracovníky v příštích desetiletích. Jak zmírnit tyto paralelní a zčásti navzájem odporující si vývojové trendy?

Lze očekávat, že již brzy budou pro svět práce charakteristické následující aspekty: zvyšující se autonomie, menší množství rutinní práce, větší využívání ICT, redukovaná fyzická námaha a větší počet pracovních činností, jejichž řešení vyžaduje sociální dovednosti a intelekt. Potřeby trhu práce se budou měnit a pracovníci si budou muset osvojovat nové dovednosti, aby na trhu práce uspěli. Mezi hlavní problémy příštího desetiletí, které je třeba začít řešit již nyní, patří stárnoucí pracovní síla, velký počet překvalifikovaných osob, ale například i vysoká polarizace pracovních míst s ohledem na úroveň požadovaných dovedností. Pravidelné analýzy Cedefopu zaměřené na budoucí potřeby a dovednosti poskytují komplexní informace týkající se trendů na trhu práce a rozvoje dovedností napříč Evropou. Na základě harmonizovaných dat a jednotné metodiky pomáhají identifikovat, předcházet a zmírňovat možnou nerovnováhu na trhu práce. Zároveň tyto údaje pomáhají politickým činitelům v Evropě činit informovaná rozhodnutí.[1] 
 

Stagnace evropské pracovní síly

Očekává se, že do roku 2030 dojde ke zvýšení počtu obyvatel v produktivním věku o 3,7 %. Nebude se však jednat o plošný nárůst. V některých zemích dojde k většímu nárůstu (Lucembursko, Irsko, Norsko, Švýcarsko a Island), jiné země naopak zaznamenají výrazný pokles (Bulharsko, Lotyšsko a Litva). Zároveň se zvýší podíl obyvatel v produktivním věku, kteří budou starší 55 let.
 
Starší pracovníci však mají zpravidla nižší míru zaměstnanosti (i když je v současnosti vyšší, než tomu bylo v minulých letech). Proto se pracovní síla zvýší do roku 2030 o 1 %, zatímco celková míra zapojení na trhu práce bude pravděpodobně klesat.
 

Mírný nárůst pracovních míst udržuje vysokou míru zaměstnanosti 

Ačkoliv na základě těchto vývojových tendencí se vší pravděpodobností dojde v dlouhodobější perspektivě ke zpomalení růstu zaměstnanosti, bude nárůst pracovních míst v příštích 15 letech vyšší než nárůst aktivní populace, a to přesto, že lze očekávat vysokou míru hospodářské nejistoty. Díky tomu bude míra nezaměstnanosti pod kontrolou. Většina zemí by měla mezi lety 2020 a 2025 zaznamenat mírný nárůst míry zaměstnanosti, a to v průměru ročně kolem 0,5 %. Do roku 2030 by měla míra nezaměstnanosti dosáhnout takové výše, která byla běžná před nástupem krize. Členské země na jihu Evropy mohou ale v tomto vývoji trochu zaostávat.[2]
 
V řadě zemí, mezi které patří Německo, baltské státy, Bulharsko, Chorvatsko, může dojít k poklesu zaměstnanosti, mimo jiné kvůli klesajícímu počtu lidí v produktivním věku, který je způsoben stárnutím obyvatelstva a odlivem pracovních sil. Zůstává otázkou, zda rostoucí míra zaměstnanosti a migrační saldo (rozdíl mezi počtem imigrantů, tj. lidí, kteří se na dané území přistěhovali, a emigrantů, tj. těch, co se ze stejného území vystěhovali, pozn. překl.) dokážou zvrátit klesající míru zaměstnanosti.
 

Sektorové rozdíly v míře zaměstnanosti 

Výroba a obchod se zbožím jsou v současné době rozšířeny po celém světě. To je jeden z nejdůležitějších hybatelů nedávných a očekávaných strukturálních změn napříč Evropou. Během minulých desetiletí se dramaticky změnila podoba globální dělby práce. Globální hospodářská soutěž a nové globální odbytiště budou mít pravděpodobně i v budoucnosti vliv na strukturu zaměstnanosti v Evropě.
 
Relativní mzdy stejně tak jako relativní produktivita budou klíčovými aspekty, které rozhodnou o tom, která pracovní místa zůstanou a budou se nadále rozvíjet v Evropě a o která místa Evropa v globální soutěži přijde. Zpracovatelský průmysl je jedním ze sektorů, které jsou nejvýraznější mírou ovlivněny globálním trhem a zároveň i automatizací.[3] V mnoha výrobních odvětvích nebude hospodářský růst doprovázet nárůst pracovních míst, dokonce může docházet ke snížení počtu pracovních míst, a to přesto, že se bude zvyšovat celkový objem výroby.
 
V odvětvích s vysokou přidanou hodnotou se nicméně předpokládá, že dojde k výraznému nárůstu zaměstnanosti. Mezi taková odvětví patří výroba elektrických zařízení, strojů a motorových vozidel. Nejvýraznější nárůst v posledním zmíněném sektoru lze očekávat zejména ve Francii, Irsku, Rumunsku a baltských státech. Rozvoj není dán vnitřními potřebami a poptávkou daného státu, ale očekávanou zvyšující se mírou exportu na rychle rostoucí trhy, jakými jsou Čína a Latinská Amerika. Očekává se také nárůst míry zaměstnanosti v oblasti výroby počítačových, optických a elektronických zařízení, ale míra nárůstu bude menší, než tomu je ve výrobě motorových vozidel. Sektor služeb zaznamená nejrychlejší nárůst míry zaměstnanosti, jedná se zejména o služby v následujících oblastech: právní a účetnické služby, výzkum a vývoj, reklama a průzkum trhu. Sektor služeb poroste pravděpodobně zejména v nových členských zemích. Zde výraznou měrou poroste míra zaměstnanosti ve službách spojených s nemovitostmi, právním poradenstvím, účetnictvím, auditními službami, ale i službami v oblasti architektury. Tento vývoj bude patrný zejména v Lotyšsku, Litvě, Polsku, Slovinsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. V Řecku, Španělsku a Portugalsku lze očekávat nárůst zaměstnanosti v oblasti turismu.
 

Rostoucí polarizace pracovních míst

Při rostoucí míře zaměstnanosti se očekává i rostoucí míra polarizace pracovních míst. Bude se zvyšovat počet pracovních míst na samém vrcholu a zároveň na konci škály pracovních pozic seřazených podle náročnosti potřebných dovedností. Postupně bude docházet k úbytku pracovních míst vyžadujících středně kvalifikované pracovníky. Největší nárůst lze předpovídat u povolání vyžadujících vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (manažeři, akademičtí pracovníci a odborníci). Mírnější nárůst se očekává u povolání vyžadujících nízkou úroveň dovedností, například v oblasti prodeje, bezpečnostních a úklidových služeb, gastronomie a pečovatelských služeb. Úroveň zaměstnanosti v profesích vyžadujících středně kvalifikované pracovníky, mezi které patří například kvalifikovaní dělníci a úředníci, bude se vší pravděpodobností stagnovat nebo dokonce klesat. Hlavním důvodem je zvyšující se míra automatizace a offshoring (přesunutí činností organizace do jiné organizace v zahraničí, pozn. překl.).
 
Pracovní pozice ve spodní části spektra, vyžadující nejnižší úroveň kvalifikací, jsou charakteristické svou relativně velkou odolností. Mnohé z nich, například v oblasti osobních služeb v soukromém i veřejném sektoru (v hotelech, restauracích, v oblasti péče a místních služeb apod.), nejsou výraznou měrou ovlivněny rozšiřujícím se trhem, neboť jsou úzce svázány s daným místem. Tyto pozice vyžadují interakci mezi poskytovatelem služeb a jejich příjemcem, nelze je redukovat na rutinní úkony, což je také hlavním důvodem, proč nejsou ohroženy technologickými změnami a automatizací. Tendence vedoucí k výraznější polarizaci trhu práce se poprvé objevily během hospodářské recese. V té době docházelo k masivnímu úbytku pracovních míst vyžadujících střední úroveň kvalifikací, k mírnému poklesu pracovních míst na konci škály a k nárůstu u povolání vyžadujících vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. V období do roku 2030 lze v řadě členských zemí EU očekávat silný nárůst pracovních pozic vyžadujících málo kvalifikovanou pracovní sílu, zejména ve Španělsku, Francii a Velké Británii. K největší polarizaci dojde v Německu, Francii a Nizozemí, v menší míře pak i v Rumunsku a Itálii.
 

Nahrazení pracovníků v důchodovém věku 

V rámci evropské ekonomiky dojde k velkému nárůstu pracovních míst, neboť bude nutné nahradit pracovníky, kteří odcházejí do důchodu nebo odcházejí z trhu práce z jiných důvodů. Tento trend bude patrný napříč sektory, a to i u sektorů, u nichž se očekává pokles zaměstnanosti. Mezi takové sektory patří například zemědělství, lesnictví a rybolov. Potřeba nahrazování pracovníků je nejvyšší u pracovních pozic a v zemích, které mají vyšší podíl starších pracovníků v produktivním věku. Věková struktura obyvatel v produktivním věku v primárním sektoru bude v příštích letech vytvářet nová pracovní místa. Mnoho z nich bude díky zavádění nových technologií vyžadovat vysoce kvalifikované pracovníky.
 

Poptávka po kvalifikacích roste rychleji než nabídka 

Podle prognóz bude nadále stoupat poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle. Důvodem jsou zejména technologické změny a změny v sektorové struktuře zaměstnanosti.
 
Změny na trhu práce, které lze pozorovat již delší dobu, poukazují na trend, kdy dochází k posunu od těžkého průmyslu směrem k digitálním technologiím a službám. Tento posun jde ruku v ruce s posunem od pracovních míst vyžadujících nízkou úroveň kvalifikací ke znalostní ekonomice, která vyžaduje jiné, a to zejména vyšší kvalifikace. Na straně nabídky se zvýšil díky investicím do politik v oblasti vysokoškolského a odborného vzdělávání počet vysoce kvalifikovaných pracovníků. Předpovědi Cedefopu naznačují, že tento trend opět získá na dynamice a díky tomu se zvýší „zásoba“ pracovních sil, která pokryje budoucí poptávku. Ze vzájemného působení mezi nabídkou a poptávkou vyplývá, že nabídka bude pravděpodobně v příštích letech stoupat rychleji než poptávka. Následkem bude to, že bude pravděpodobně jednodušší najít si pracovní místo pro vysoce kvalifikované pracovníky než pro málo kvalifikované pracovníky, a to zejména i proto, že ti s vyšší kvalifikací získají případně i nižší pracovní pozice, na které jsou překvalifikovaní. Tento fenomén, známý pod termínem „inflace kvalifikací“, často vzbuzuje mylný dojem, že existuje silný tlak poptávky.
 

Méně rutinní práce, více ICT

Předpovědi poukazují na všeobecnou redukci fyzických aktivit a zvyšující se počet pracovních činností spojených s intelektem a sociálními dovednostmi. Potřebné budou komunikační dovednosti, podnikavost a další klíčové kompetence, a to zejména v oblastech spojených s prodejem/přesvědčováním, poskytováním služeb a péčí.[4] Analýzy také poukazují na skutečnost, že i v budoucnosti bude nadále výrazným způsobem narůstat poptávka po ICT dovednostech, v souladu se zrychlujícím se tempem, jakým se budou v nadcházejících desetiletích vyvíjet inovace v oblasti využívání informací a komunikačních technologií – bude se jednat o technologickou změnu vedoucí k nárůstu produkce. Tyto změny jsou nejpatrnější v členských zemích, které se staly součástí EU po roce 2004. Důvodem je patrně jejich potřeba dostihnout ostatní země a přiblížit navzájem strukturu zaměstnanosti v Evropě.
 

Potřebná jsou komplexní politická řešení a jasné odpovědi 

Aktivní populace ještě jistou dobu poroste, a to díky politickým konceptům, které vedou ke zvyšování míry zaměstnanosti u určitých demografických skupin, a prodlužování délky pracovního života. Mezi taková opatření patří i podpora celoživotního učení. Mnoho analytiků se však domnívá, že je nezbytné poskytovat prostor iniciativám podporujícím vyšší porodnost a mírnou migraci směrem do EU, které mohou v střednědobém a dlouhodobém měřítku zajistit stabilní aktivní populaci. Současně však budou silné ročníky odcházet do důchodu, čímž dojde k uvolnění řady pracovních míst, a to zejména u pracovních pozic vyžadujících nižší a střední úroveň kvalifikací. Systémy všeobecného a odborného vzdělávání a přípravy musejí s tímto trendem počítat, aby byly schopny zajistit hospodářskou kontinuitu.
 
Na druhé straně je patrný posun směrem ke službám, který má v Evropě velkou přidanou hodnotu. Je nutné zvýšit kvalifikační úroveň evropské pracovní síly tak, aby byla schopná pokrýt poptávku v tomto sektoru. Posun k sektoru služeb, tedy sektoru, ve kterém je běžná celá řada nestandardních smluvních forem práce, často bez pojištění, vyžaduje politická opatření, která zajistí sociální ochranu a kohezi, a to zejména v období pomalého hospodářského růstu. To platí i pro rychle rostoucí platformovou ekonomiku, která vytváří nové formy práce a pracovních vztahů. Členské země EU musejí zlepšit své politické rámcové podmínky. Ty musejí vést zejména k podpoře mobility pracovníků a zohledňovat problémy a výzvy spojené s digitalizací.
 
V tomto kontextu je analýza Cedefopu o budoucích klíčových otázkách spojených s dovednostmi, kvalifikacemi a trhem práce využitelná nejen při tvorbě vzdělávacích, ale i sociálních politik a politik spojených se zaměstnaností, jakým je například Evropský pilíř sociálních práv. Tato prioritní oblast EU politik byla zahájena v březnu 2018. Cílem Evropského pilíře je nastavit spravedlivé pracovní a sociální podmínky, zajistit, aby lidé získali potřebné dovednosti, a vytvořit větší jednotu v rámci jednotlivých evropských společností[5]. Na trhu práce existuje řada krizových míst a nebezpečí. Je nutné nalézt politická řešení, která zmírní jejich dopad. Jedním z příkladů je překvalifikovaná pracovní síla. Zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků v oblastech, které vyžadují pouze středně kvalifikovanou pracovní sílu, sice může v krátkodobém horizontu zvýšit celkovou produktivitu, současně však vede k rušení kvalifikovaných míst (angl. termín de-skilling je proces, při kterém dochází k nahrazování schopných a zručných pracovních sil automatizovanými technologiemi, případně méně zručnými pracovníky, kteří vykonávají pouze jednodušší úkony) a ke ztrátě odborných dovedností. Kvůli tomu se pak snižuje všeobecná pracovní spokojenost a produktivita práce zaměstnanců.
 
Současně je nutné, aby političtí činitelé podporovali sociální status pracovníků se středními a nižšími kvalifikacemi. Právě ti mají často mizivé vyhlídky na uplatnění se na trhu práce, zejména účastní-li se pracovních pohovorů spolu s pracovníky s vyššími kvalifikacemi, kteří jsou ve většině případů u pracovních pohovorů upřednostňováni. U těchto lidí také hrozí, že se ocitnou v začarovaném kruhu snižujícího se příjmu a snižující se produktivity jejich práce. Rada Evropy, jejímž cílem je zabránit tomuto nebezpečnému trendu, který by mohl brzdit zdravý vývoj jednotlivých evropských ekonomik, doporučila všem členským zemím, aby nabízeli málo kvalifikovaným dospělým více možností dalšího vzdělávání, v rámci kterého by měli šanci zlepšit si své dovednosti nejen v oblasti čtení, psaní a základních matematických úkonů, ale také digitální kompetence.
 
Představitelé celého politického spektra musejí hledat řešení, jak zmírnit tyto paralelní a částečně i navzájem si odporující vývojové trendy a z nich vyplývající rizika. Potřebná je široká a pestrá nabídka vzdělávání sahající od terciárního odborného vzdělávání pro ty obory, které mají nejvyšší kvalifikační požadavky, až k moderním možnostem vzdělávání, které zprostředkovávají dovednosti pro pracovní místa vyžadující málo kvalifikované pracovníky. Zároveň je nezbytná kvalitní sociální politika a politika v oblasti zaměstnanosti, která má pozitivní vliv na vývoj na trhu práce. Pouze tak Evropa zabrání tomu, aby se nadále zvětšovala propast mezi lidmi s dobrými příjmy a těmi, kteří pracují, ale jejich výdělky jim nestačí na pokrytí životních nákladů.
 
Při překladu zprávy z angličtiny byl využit i překlad zprávy do německého jazyka.


[1] Analýzy Cedefopu se týkají nejen všech 28 členských zemí, ale i Norska, Islandu a Švýcarska. V roce 2010 zadala Evropská rada Cedefopu, aby každé dva roky vytvářel analýzy a prognózy týkající se vývoje v oblasti kvalifikační nabídky a poptávky v Evropě.
 
[2] V zemích, jako je Řecko, Španělsko, Kypr, ale i například Litva, se počítá s mírným zlepšením na trhu práce, které zmírní masivní ztráty pracovních míst způsobené různými dluhovými krizemi.
[3] Důkazem mohou být rozdílné názory USA a EU na cla a obchodní tarify.
[4] Cedefop a Eurofond společně v rámci nejnovějších kvalifikačních analýz sledovaly pracovní činnosti a obsahy současné a budoucí evropské struktury zaměstnanosti. Zmíněné výsledky vycházejí z analýzy prováděné Eurofondem.
[5] Evropský pilíř sociálních práv – Inkluzivnější a spravedlivější Evropská unie. Více na https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_cs.


Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, www.nuv.cz

Autor: Národní ústav pro vzdělávání
Vložil/a: Jana Galová