Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Rozvoj přírodovědné gramotnosti ve školním roce 2016/2017

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu Rozvoj přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017.

Hlavním cílem bylo posoudit s využitím nově vytvořených nástrojů podmínky, průběh a dosaženou úroveň vybraných aspektů přírodovědné gramotnosti na 2. stupni ZŠ, respektive nižším stupni víceletých gymnázií, a v SŠ s maturitními obory, identifikovat silné a slabé stránky rozvoje uvedené gramotnosti z celkového pohledu, a položit tak základ pro porovnání rozvoje gramotnosti v dalším cyklu.

Shrnutí hlavních zjištění

Žáci SŠ v testech příliš neuspěli 

Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníku ZŠ v testu byla 62 %. Očekávaná hodnota úspěšnosti v tomto testu byla stanovena na 67 %, přičemž však jen: 

  • 4 % žáků dosáhla slabého výsledku (vyřešila méně než dvě pětiny otázek), 
  • 7 % splnilo odpovídající očekávání (vyřešilo více než tři pětiny), 
  • 11 % dosáhlo výborného výsledku (více než čtyři pětiny správně vyřešených otázek).

Žádným překvapením také nebyla prokazatelně vyšší úspěšnost žáků gymnázií. Ovšem ve skupině nejúspěšnějších žáků bylo zastoupení žáků VG méně než dvoupětinové. Z toho plyne, že v oblasti přírodovědné gramotnosti zůstává v ZŠ významně velká skupina žáků s velmi dobrými výsledky. 

Průměrná úspěšnost žáků 3. ročníku SŠ v testu byla 64 % (očekávaná opět 67 %).

  • Výrazně převažuje skupina žáků, kteří správně vyřešili více než tři pětiny otázek. 
  • Podíl žáků, jež zvládli méně než dvě pětiny otázek, byl menší než 4 %. 
  • Opět se na celkové úspěšnosti vý- razně podílela gymnázia (71 %). 
  • Nad 60 % se pak dostaly už jen technicky zaměřené školy a lycea. 
Překvapivá je proto velmi nízká průměrná úspěšnost u skupin oborů, které nejsou obsahově vzdáleny tématům přírodovědné gramotnosti, což je obzvláště patrné v souvislosti s těmi zbylými:
  • Zemědělské obory 58 %, 
  • Ekonomické obory 55 %, 
  • Hotelnictví a podnikání 54 %, 
  • Umělecké obory 54 %, 
  • Zdravotnické obory 53 %, 
  • Pedagogické a humanitní obory 52 %. 

Ve výuce nejhůře dopadl zeměpis 

Pracovní atmosféra byla v navštívených hodinách u základní- ho vzdělávání až na výjimky na dobré úrovni - standardní (66 %) a velmi podnětná (28 %), což se týkalo zejména přírodopisu. Naopak jako nepodnětná byla pracovní atmosféra charakterizována jen ve zbývajících 6 % hodin, a to především ve výuce zeměpisu. Při ní se také žáci nejčastěji nudili (35 %), nejméně se pak nudili v hodinách přírodopisu (27 %). Přestože v hospitovaných hodinách se zpravidla střídalo více výukových organizačních forem, jednoznačně dominovala výuka frontální (70 %). Za ni následovaly samostatná práce žáků (58 %), výuka skupinová (jen 25 %) a individualizovaná (pouhých 12 %). 

Školní testy jsou zaměřeny hlavně na paměť 

Mezi důležité vyučovací metody pro rozvoj přírodovědné gramotnosti patří také opakování, procvičování či prověřování daných znalostí. Nejčastěji byl v ZŠ opakování nebo procvičování věnován čas do 10 minut (v 65 % hospitací). Přibližně v každé osmé hodině (13 %) se procvičování ani opakování vůbec nevyskytovalo. Podíl hodin, ve kterých se vůbec neobjevovalo ani opakování a procvičování, ale ani prověřování znalostí a dovedností, se liší podle vyučovacího předmětu (od 7 % v přírodopisu po 13 % v zeměpisu). Jako jeden ze základních nástrojů prověřování znalostí žáků slouží školní testy (pro hodnocení jejich kvality byly využity předložené testy z 95 ZŠ). V analyzovaných testech převládaly nebo byly výhradně přítomny úlohy, které sledovaly pamětní reprodukci poznatků (64 % škol). Pouze ve 23 % škol převládaly úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky. 

Ze specifických činností převažuje experiment 

Z výběrového dotazníku předloženého učitelům ZŠ (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) vyplynulo, že tito pedagogové alespoň jedenkrát měsíčně zařazují práce ve skupinách o více než dvou žá- cích (68 %), sebehodnocení (65 %), případně vrstevnické hodnocení (52 %). Méně často již učitelé uváděli činnosti, které dokládají podporu iniciativy na straně žáků - žáci se věnují činnostem (tématům), které sami navrhli (36 %), a žáci se podílejí na formulaci kritérií pro sebehodnocení nebo vrstevnické hodnocení (30 %). Nejnižší výskyt činností podporujících aktivitu žáků byl zaznamenán ve fyzice. 

Ze specificky přírodovědných činností, které učitelé ZŠ uváděli jako zařazované alespoň jedenkrát měsíčně, podle nich převažovaly:
  • sledování experimentu prováděného učitelem: 74 %, 
  • provádění žákovského experimentu připraveného učitelem: 49 %, 
  • zpracovávání úkolu, při němž žáci kombinují informace získané z několika zdrojů: 44 %, 
  • využívání vlastních systematických pozorování přírody: 44 %, 
  • obhajoba vlastní nebo rozsáhlejší skupinové práce před třídou: 17 %, 
  • provádění žákovského experimentu, na jehož plánování a přípravě se žáci sami podíleli: 16 %.
Z odpovědí v jinak koncipovaném dotazníku pro učitele SŠ se zase potvrdilo, že výuka s častějším výskytem experimentů, analyzováním dat a pozorováním může více přispívat k rozvoji přírodovědné gramotnosti než výuka s méně častým výskytem těchto prvků. 

Učitelé ZŠ za nejproblematičtější aspekty RVP označili: 
  • neúměrnou předimenzovanost tematického obsahu (15 %), 
  • malou srozumitelnost popisu některých výstupů (12 %), 
  • nerozčlenění témat a výstupů do jednotlivých ročníků (12 %), 
  • nepřiměřenou náročnost některých výstupů pro žáky (11 %). 
Z nabízených možností mají- cích zlepšit naplňování vzdělávacích cílů by učitelé ZŠ nejvíce uvítali změnu přístupu žáků k danému předmětu, lepší materiální vybavení pro výuku a zvýšení hodinové dotace (zde je ovšem třeba uvést, že země, které se v šetření PISA 2015 zařadily mezi nejúspěšnější, mají hodinové dotace přírodovědného vzdělávání ještě nižší). 
------

Celou tematickou zprávu včetně doporučení České školní inspekce si můžete přečíst nebo stáhnout na webu České školní inspekce.


Zdroj: Česká školní inspekce, www.csicr.cz

Autor: Česká školní inspekce
Vložil/a: Jana Galová