Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Hlavní cíle a principy Mediální výchovy, inspirace k realizaci
Autorem textu je Doc. PhDr. Jan Jirák.

Možné formy a metody realizace průřezového tématu

Následující návrh nabízí jeden z možných způsobů, jak si uspořádat realizaci průřezového tématu Mediální výchova. Návrh je organizován do dvou rovin:
A.      Integrace dílčích témat do stávajících vzdělávacích oblastí
B.      Specializovaná výuka a praktický projekt
A.     Integrace dílčích témat do stávajících vzdělávacích oblastí
Některá témata je částečně možné integrovat do stávajících vzdělávacích oblastí. Partie týkající se postavení médií ve společnosti, rozdílu mezi občanským a spotřebitelským principem a podílu médií na průběhu politického rozhodování je možné zařadit do občanského a společenskovědního základu. Aktivní nakládání s mediální produkcí (kritické čtení) se může stát součástí jazykové a literární průpravy.
B.     Specializovaná výuka a praktický projekt
Dílčí poznatky je však třeba uspořádat a vhodně je zarámovat, proto mediální výchova staví zvláště na specializované výuce, a to tradiční formou (analytická činnost, rozvoj kritického odstupu, racionalizace využití médií) jako volitelná součást gymnaziálního vzdělávání, a formou vlastní produkce (projekt práce v redakci, příprava vlastních mediálních výstupů) jako alternativní součást vzdělávání. Jejím záměrem je systematizovat poznatky o médiích a mediální komunikaci a vřadit je do kontextu základů humanitního, resp. sociálněvědního vzdělávání. Téma je v souladu s touto představou rozvrženo do dvou etap.
                                                                                                                                                    I.            Média v současné společnosti
                                                                                                                                               II.            Mediální praxe
                                                                                                                                             III.            Média v současné společnosti
 
Téma I „Média v současné společnosti“ je vhodné zařadit jako první a pro jeho formu realizace je možné doporučit  integraci i projekt, kombinaci obou forem či si stanovit  specializovanou  formu výuky jako např. kurz, specializovaný seminář, modul, či i samostatný předmět. Téma  je zaměřeno především na:
Projekt seminární povahy (volitelný seminář) v rozsahu jednoho pololetí (nejlépe 2. pololetí 2. ročníku) je zaměřen především na:
a.       získání základní představy o struktuře médií a fungování mediálních institucí
b.       rozvoj receptivní činnosti (kritické čtení, poslouchání a pozorování mediálních sdělení)
c.       osvojení představ o roli a možnostech publika a o možných účincích médií
 
Přehled hlavních témat a námětů na jejich realizaci:
 
Rozvoj mediálního průmyslu: média jako prostředek podnikání – jak si média vytvářejí zisk – koncentrace – mediální magnáti – křížení vlastnictví.
Realizace: Postupné zpracování jednoduché „mediální mapy“ města či okresu, v níž budou vyznačena média, jež jsou v dané oblasti dostupná (periodika, rozhlasy, televize), i s tím, kdo je vlastní. Stručný výklad o významných světových mediálních osobnostech minulosti i současnosti (Hearst, Berlusconi, Murdoch).
Co ovlivňuje činnost médií I: zákony a regulace – role Parlamentu – nezávislost a cenzura.
Realizace: Příprava registrace listu (žádost o udělení licence pro lokální rozhlasovou stanici), rozbor norem, které je třeba dodržovat, a vlivů, s nimiž je nutné počítat.
Co ovlivňuje činnost médií II: public relations - osobní vazby – ohledy na inzerenty – veřejný zájem – mediální kritika a mediální výchova.
Realizace: Rozbor časopisu z hlediska toho, jak se do něj – pravděpodobně – dostaly jednotlivé texty (na co přišla redakce sama, co jí někdo nabídl).
Co ovlivňuje činnost médií III: autoregulace – profesní standardy (etické kodexy) – sbližování obsahů (komercionalizace).
Realizace: Srovnání titulních stránek velkých deníků z hlediska podobnosti či rozdílnosti zpráv. Stručný výklad o hlavních principech profesně vhodného (eticky přijatelného) chování médií a posouzení listů (či televizního zpravodajství) z tohoto pohledu.
Co to je zpráva: zpravodajské hodnoty – konstrukce zpráv – stereotypy
Realizace: Rozbor televizního zpravodajství z hlediska motivace výběru a řazení zpráv. Diskuse o očekáváních spojených se zprávami (vazba mezi tématem a záběry či fotografiemi).
Co to je zábava: svět televizní zábavy (soutěže a seriály) – časopisy pro mládež
Realizace: Rozbor vysílacího schématu televizní stanice (zařazováno do hlavního vysílacího času). Rozbor obálek časopisů pro mládež.
Co je reklama: základní principy fungování reklamy – ekonomické důsledky reklamy – vliv reklamy na jednotlivce.
Realizace: Rozbor poslání konkrétní reklamy (reklamní sdělení mají různý účel – uvést nový produkt, udržet povědomí o značce, posílit asociace spojené se značkou atd.) a argumentů, které mají příjemce ovlivnit. Využít různé typy reklamy od časopisecké přes televizní po billboardy.
Reprezentace a stereotypy: jak jsou v mediálních produktech předváděny společenské instituce, mezilidské vztahy a sociální role.
Realizace: Reprezentace rodiny na rozboru televizního seriálu (např. Simpsonovi), rodinného časopisu a reklamy. Rozdíly v reprezentaci rodu (gender).
Co to je publikum: jak vzniká publikum – do kolika publik člověk patří – jak média podporují ustavení a stabilitu publika (noviny pro celou rodinu, televizní vysílací schéma apod.) – co mají členové jednoho publika společné.
Realizace: Identifikace skupin příjemců v rámci třídy. Hledání motivů pro zařazení do určitého publika. „Mediální profil“ rodiny (co kdo čte, poslouchá a sleduje) a srovnání jednotlivých profilů.
Jaký mají média vliv I: typy předpokládaných účinků – falešné představy o účincích – kdo se snaží řídit vliv médií a proč (vytváření image).
Realizace: Sledování celebrit (např. zpěváků, herců či politiků) v médiích. Rozbor toho, co se příjemci o dotyčné osobě dozvídají.
Jaký mají média vliv II: konkrétní obsahy (např. násilné scény ve filmu) a jejich předpokládaný vliv.
Realizace: Společné sledování a rozbor akčního filmu (proč jsou zařazeny násilné scény, co jim předchází, jakou mají roli v celém ději). Návrh na kritéria zařazení „hvězdičky“ do televizního vysílání.
Další zvyšování mediální gramotnosti: možnost osobního rozvoje – profesionalizace – reflexe mediálního působení.
Realizace: Společný projekt mediální kampaně (např. na podporu nějaké veřejně prospěšné stavby ve městě).
 
Téma II: Mediální praxe
Projekt Mediální praxe navazuje na Média v současné společnosti. Koná se v rozsahu jednoho pololetí (nejlépe v 1. pololetí navazujícím na předchozí projekt) a je zaměřen na produktivní, kreativní činnost – individuální a skupinové vytváření sdělení určených pro média a sestavování vlastních mediálních produktů.
Projekt je zaměřen především na:
 .        osvojení si základních postupů spojených s přípravou mediálních výstupů (zpravodajství, soutěže, rozhlasového vysílání, webové stránky apod.)
a.       rozvíjení předpokladů pro individuální vyjádření vlastních postojů a pocitů prostředky příznačnými pro jednotlivá média
b.       zprostředkování představy o působení v médiích jako o činnosti s vysoce rozvinutou dělbou práce, s přísnou hierarchií odpovědností a pravomocí a se zřetelně formulovanými nároky
c.       prohlubování poznatků o tom, jak činnost lidí pracujících ve sféře mediální komunikace omezuje či inspiruje okolí
d.       nabízí možnost poznat nutnost koordinace a aktivního, leč pokorného přístupu v prostředí vysoce rozvinuté dělby práce
Může se konat například formou společného projektu – redakce školního časopisu, redakce školní webové stránky, školního rozhlasového vysílání apod. Organizačním rámcem je ustavení redakce s rozdělenými úlohami (odpovědností za jednotlivé rubriky či činnosti) a rozfázovanými postupy (uzávěrky, rozhodování o podobě dalšího čísla či další relace apod.).

Vyučující zastává především roli supervizora, který dohlíží na fungování redakce (dodržování termínů, korektní vedení porad), ale sám se do práce nezapojuje. Dbá především na to, aby:
e.       veškerá činnost byla i předmětem reflexe (což je hlavní nástroj naplnění cílů předmětu), a to zvláště reflexe vztahů k okolí mimo redakci (např. vedení školy);
f.        členové redakce na každé poradě rozebírali vlastní činnosti;
g.       pracovali s předpokládaným publikem (dělali ankety, soutěžemi si zjišťovali, kdo je sleduje. apod.);
h.       výstup splňoval hlavní žádoucí parametry mediálního sdělení, tj. byl věcně správný a byl psán či vysílán na odpovídající úrovni jazykové kultury (ortograficky či ortoepicky správně, stylově vhodně).
Modelový projekt redakce školního internetového časopisu:
Náčrt redakce školního internetového časopisu v tomto programu slouží jen jako ilustrace možností, které praktická výuka nabízí. Možností je ale daleko více: vedle internetového časopisu to může být i klasické („papírové“) periodikum, školní rozhlas, televizní vysílání apod., v závislosti na technických a organizačních možnostech školy a na ochotě vedení školy přijmout roli vydavatele či provozovatele.

Záměr: Vydávat internetový týdeník pro studenty školy zaměřený na aktuální dění ve škole, možnosti krátkodobého i dlouhodobého uplatnění studentů a absolventů, nabídku další zábavy a běžný zpravodajský servis z města a okolí. Součástí týdeníků jsou fotografie a jednoduchá grafika bez animace. Vydavatelem časopisu bude škola, zastoupená členem vedení (důležité pro to, aby si frekventanti uvědomili podíl vydavatele na fungování redakce i výsledném projektu).


Realizace:
 
Fáze přípravy
§         ustavení redakce, rozdělení rubrik
§         režim a zásady redakční práce
§         zvládnutí technických prostředků (od diktafonu po umístění textů na stránku)
§         vyjasnění vztahů s vydavatelem (vedením školy)
§         příprava „nultého čísla“
Fáze rutinního vydávání
§         režim porad a uzávěrek
§         redakční úpravy textů
§         služby při sestavování čísla
§         vyhodnocování výsledku
§         práce se čtenáři
Fáze závěrečného vyhodnocení
§         reflexe zkušeností s chodem redakce
§         reflexe zkušeností s vydavatelem
§         reflexe zkušeností s „okolním světem“
Doporučená literatura k tématu:
Burton, G.- Jirák, J. (2001): Úvod do studia médií. Brn BaP
Green, G. H. - Cotter, C.: Přestaňte být manipulováni. Pragma, Praha 2000.
Jirák, J. – Köpplová, B. (2003): Média a společnost. Praha: Portál (v tisku)
Machová, S.: Argumentování. Informatorium (v tisku).
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál 1999.
McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon Praha 1991.
O'Brienová, P.: Asertivita. Pracovní sešit. Management Press, Praha 1999.
Švandová, B. a kol.: Argumentace a umění komunikovat. PedF MU Brno 1999.
Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha 2000.
Odkazy
Výzkum.ústav pedag. V Praze
Hlavní cíle a principy Mediální výchovy
Hlavním cílem tématu by mělo být rozvinutí mediální gramotnosti do takové úrovně, aby využívání médií byla činnost, kterou má jedinec co nejvíc pod vlastní kontrolou a již si dokáže řídit tak, aby mohl mediální nabídky co nejvíce využít.
Podstatné je proto, aby žáci pochopili tyto základní principy:
·         sociální prostředí, v němž se pohybujeme, je neustále zaplňováno mediálními produkty, které se podílejí na formování našich představ o světě (například tím, že zamlžují hranici mezi realitou a fantazií) – jsou tedy aktivním faktorem konstruování společensky akceptované reality, v níž se pohybujeme;
·         zprávy nejsou věrným odrazem skutečných událostí, nýbrž konstrukcí, kterou vytvářejí média a novináři, kteří jsou sami předmětem řady vlivů a omezení;
·         na trhu existuje obrovská nabídka výrobků, jež se mezi sebou liší jen velmi málo, a tak je úlohou reklamy vytvářet iluzi, že rozdíly mezi výrobky jsou velké a že výrobky mohou řešit naše problémy – pomáhat nám v naplňování života v duchu hodnot, které považujeme za významné;
·         mediální organizace jsou ekonomické podniky, které obchodují s předpokládanou pozorností svých příjemců a mají rostoucí vliv ve společnosti a vzájemně se ovlivňují;
·         podstatným trendem ve vývoji mediálních institucí je směřování ke koncentraci vlastnictví a kulturní i ekonomické globalizaci;
·         každý z nás patří do několika publik, která jsou určena sociodemografickými charakteristikami i zájmy a psychologickými vlastnostmi jednotlivých členů, některá publika mají společenské kořeny, jiná jsou „iniciována“ médii;
·         v skupinách příjemců se formují sdílené představy o tom, jak mají jednotlivé mediální produkty vypadat, a tyto představy pomáhají mediální produkty interpretovat a dodávat jim smysl;
·         významy, které mediální produkty nabízejí, si příjemci „směňují“ za hodnoty, jež mají podle jejich představ společenskou platnost;
·         média ovlivňují společnost, jíž jsou součástí, i jedince nejrůznějším způsobem (od krátkodobých účinků po dlouhodobé, od pozitivních po negativní apod.), ale nikdy ne izolovaně;
·         média představují významné sekundární, zprostředkované poznání (formují představy o světě, očekávání spojená s projevy jednotlivců i institucí), které stále více konkuruje poznání primárnímu a které významným způsobem pracuje se stereotypy.
 
 
Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková