Setkání školních kariérových poradců

1. říjen 2021
Pedagogické kabinety IKAP/Sborovna IKAP II
Autor článku: Věra Stojarová
Setkání školních kariérových poradců

Dne 22. září proběhla třetí Sborovna sekce Kariérového poradenství a tentokrát se věnovala výsledkům průzkumu profesní orientace žáků základních a středních škol Zlínského kraje a tématu předčasných odchodů ze vzdělávání.

Diskuzní setkání zahájila vedoucí sekce Kariérové poradenství Věra Stojarová. Poté vystoupila Marta Müllerová, která představila novinky z Centra kariérového poradenství. Věnovala se zejména nejbližším aktivitám – vzdělávání v oblasti kariérového poradenství, vzdělávání na podporu prevence předčasných odchodů a přípravný kurz ke zkoušce profesní kvalifikace Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu.

S výsledky šetření profesní orientace žáků nás seznámil David Dušánek ze  společnosti Trexima. Šetření probíhalo u posledních ročníků základních škol a středních škol ve Zlínském kraji za školní rok 2020/2021. Byla nám sdělena velmi zajímavá fakta, která můžeme rozdělit podle jednotlivých škol:

základní školy (3092 odpovědí z 62 škol)

  • Nejvíce preferovaná oblast pracovního uplatnění – zdravotnictví a sociální péče.    Významně více preferují tuto oblast děvčata.
  • Třetí nejvíce preferovanou oblastí je technika, průmysl, elektro. Významně zde převažuje preference chlapců.
  • Největší vliv na výběr střední školy a školního oboru: zájmy a koníčky (54%), doporučení rodiny (32 %).
  • Z předmětů žáky nejvíce baví angličtina (uvedlo 49 % žáků)

střední školy (2052 odpovědí z 53 škol)

  • Průměrný očekávaný výdělek: 27 291 Kč/měsíc
  • 63 % žáků preferuje práci v kraji nebo dostupnosti pro každodenní dojíždění
  • Hlavní zdroj informací pro volbu povolání nebo dalšího studia: internetové portály (33 %), rodiče (20%)

Následovala přednáška Martiny Němcové, která se věnuje tématu předčasných odchodů ze vzdělávání. Zajímavou informací bylo např., že v roce 2020 nemělo v České republice dokončenou střední školu 7,6 % mladých lidí. Rozhodnutí odejít ze školy negativně ovlivní život samotného mladého člověka a představuje také velkou zátěž pro státní rozpočet. U mladého člověka bez kvalifikace je 6,5 krát větší pravděpodobnost, že bude žít v sociálně vyloučené lokalitě, 12 let ze svého produktivního života stráví nezaměstnaností a příjmově dosáhne na pouhých 65 % průměrné mzdy. Státní rozpočet přijde do roku 2067 o cca 13 mil Kč v důsledku jednoho odchodu ze vzdělávání. V prezentaci zazněly také konkrétní rizikové faktory, pomocí kterých můžeme identifikovat žákyni či žáka ohrožené předčasným odchodem. V následné diskuzi pak přítomné pedagožky a pedagogové zmiňovali potřebu metodických postupů, pracovních listů a vůbec ucelené podpory při práci s rizikovými mladými lidmi.

Sborovna probíhá v rámci projektu Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje II, registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0018903 a je spolufinancována z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.