Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Podpora a poradenství ve vzdělávání

Podpůrná opatření představují široký soubor pedagogicko-organizačních, personálních, materiálních i obsahových úprav vzdělávání a poskytování školských služeb odpovídající vzdělávacím potřebám, zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka.

Všichni žáci základních a středních škol, děti v předškolním vzdělávání i studenti vyšších odborných škol mají školským zákonem kodifikováno právo na vzdělávání, které respektuje jejich individuální vzdělávací potřeby.

Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami zákon garantuje právo na bezplatné poskytování specifické podpory vzdělávání prostřednictvím podpůrných opatření. Zajištění podpůrných opatření při vzdělávání je garantováno všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří tuto podporu potřebují, bez ohledu na charakter jejich znevýhodnění, vzdělávací potřeby, a to jak v inkluzívních podmínkách, tak v podmínkách odděleného vzdělávání.

Podpůrná opatření jsou garantována i pro žáky nadané.

Je kodifikováno právo na poskytování vzdělávání a školských služeb v prostorách stavebně i technicky upravených.

Co to jsou podpůrná opatření

Podpůrná opatření představují široký soubor pedagogicko-organizačních, personálních, materiálních i obsahových úprav vzdělávání a poskytování školských služeb odpovídající vzdělávacím potřebám, zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Cílem je vyrovnat znevýhodnění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podpořit jejich přístup ke kvalitnímu vzdělávání a zajistit optimální podmínky pro jejich všestranný rozvoj. 

Součástí podpůrných opatření je poradenská podpora poskytovaná školou nebo školským poradenským zařízením, využívání asistenčních IKT a kompenzačních pomůcek a technologií.

Podpůrná opatření se člení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti do pěti stupňů a lze je kombinovat podle potřeb žáka.

Zjišťování potřeby podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a stanovování jejich stupně a druhu je v kompetenci školských poradenských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra).

Podpůrné služby poskytují:

  • samy školy (prostřednictvím všech pedagogických pracovníků včetně specialistů – výchovného poradce a školního metodika prevence, školního psychologa či školního speciálního pedagoga),
  • školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum) prostřednictvím speciálního pedagoga nebo psychologa školského poradenského zařízení.

Explicitně je kodifikováno vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přednostně v běžných školách. Systém podpůrných opatření umožňuje vytvořit inkluzívní podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu bez jakékoliv diskriminace. Pro žáky se zrakovým, sluchovým, tělesným, mentálním postižením, autismem, specifickými poruchami učení nebo chování, vadami řeči nebo s vícečetným postižením zákon nadále umožňuje zřizovat samostatné školy nebo třídy/oddělení/skupiny na úrovni předškolního, základního, středního i vyššího odborného vzdělávání. Při vzdělávání v těchto třídách/školách se rovněž využívají podpůrná opatření.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se s využitím podpůrných opatření vzdělávají v inkluzívních podmínkách i v samostatně zřízených školách/třídách/odděleních/studijních skupinách podle jednotných, celostátně platných rámcových vzdělávacích programů určených pro intaktní populaci. 

Žáci se závažným mentálním postižením se vzdělávají podle upraveného vzdělávacího programu, který reflektuje vzdělávací potřeby těchto žáků. (Podrobněji viz Oddělené vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, oddíl Kurikulum, vyučovací předměty.)

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání se začalo postupně systémově prosazovat od počátku 90. let. V současné době představuje prioritní směr státní školské politiky. Z celkové populace je ve věku 3–18 let 3,7 % žáků ve školách hlavního proudu integrováno individuálně, dalších 0,9 % je ve speciálních třídách těchto škol. Ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou 2 % populace 3-18 letých. V ústavní péči je 0,4 % této věkové skupiny, z nichž je téměř polovina (48 %) dětí postižených.

Nejvíce je v současnosti sledováno inkluzivní vzdělávání na základních školách. Z populace odpovídající této úrovni vzdělání (6-15 let) je individuálně integrováno 4,7 %. (Údaje za rok 2015/16.)

Zákon dále kodifikuje podmínky a podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. K rozvoji nadání žáků lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů a využívat podpůrná opatření.

Samostatně jsou kodifikovány podmínky vzdělávání cizinců.

Legislativní rámec

Základní právní dokumenty upravující výchovu a vzdělávání všech žáků včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a zabezpečení souvisejících školských služeb a jsou:

  1. Školský zákon - mimo jiné definuje skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, stanovuje možnosti a podmínky vzdělávání těchto žáků, kodifikuje podpůrná opatření a jejich financování ze státního rozpočtu. Zákon podporuje inkluzi/integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu.
  2. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která stanoví podpůrná opatření a další podrobnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
  3. Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která stanoví obsah a podmínky poskytování poradenských služeb, jejich poskytovatele, jejich uživatele a další podrobnosti.
  4. Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem a vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Obě vyhlášky stanoví způsoby, jimiž se přiznává právo k uzpůsobení podmínek konání příslušné zkoušky na základě typu a úrovně postižení.
  5. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovné péče ve střediscích výchovné péče, a vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních.
  6. Zákon o znakové řeči, ve znění zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob – kodifikuje práva osob neslyšících a hluchoslepých na užívání znakového jazyka a dalších komunikačních systémů.

Oblast vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je dále upravena řadou předpisů nižší právní síly a metodických pokynů, informací, pedagogických dokumentů apod.


Legislativa a bibliografie:

Školský zákon

Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami žáků nadaných

Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem

Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních

Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovné péče ve střediscích výchovné péče

Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

Zákon o znakové řeči


Zdroj: Informační databáze EU o vzdělávání Eurydice

Autor: Eurydice
Vložil/a: Jana Galová