Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Jak jsou české děti šťastné

​Při příležitosti Světového dne dětí (20. listopadu) zveřejnil český UNICEF společně se skupinou AXA výsledky výzkumu Mladé hlasy 2017, unikátní sociologické studie mapující názory a očekávání českých dětí a mladistvých ve věku 9–17 let. Cílem výzkumu Mladé hlasy bylo identifikovat přání a tužby současných dětí a mládeže, podpořit jejich zapojení a dát jim možnost vyjádřit svůj názor při rozhodování v záležitostech, které se jich týkají.

„Situaci dětí v České republice mapuje celá řada statistických ukazatelů. Pokud však chceme dětem opravdu rozumět a řešit problémy, se kterými se setkávají, je nutné jim naslouchat. Z aktuálního výzkumu vyplývá, že současné děti jsou trochu jiné než ty, které vyrůstaly před deseti lety: jsou sice stále poměrně šťastné, méně však důvěřují dospělým, jsou více skeptické, budoucnost nevidí příliš pozitivně a celá čtvrtina dospívajících chce žít jinde než v Česku. To nám dělá starost,“ uvedla na tiskové konferenci k výsledkům Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Letošní výzkum Mladé hlasy, který provedla agentura STEM/MARK, navazuje na dřívější studie UNICEF z let 2001 a 2008. Výstupy proto umožňují srovnání současné situace a potřeb dětí s předchozími výzkumy v jedenácti tematických oblastech:  Štěstí a rodina; Škola; Přátelé; Hodnoty a postoje; Dětská práva; Volný čas a návykové látky; Internet, Sociální sítě a rodičovská kontrola; Společnost, Bezpečnost a rozhodování; Budoucnost země i osobní.  Výzkum je založen na reprezentativním vzorku dětské populace, vytvořeném podle věku a pohlaví dítěte, vzdělání rodičů, regionu a velikosti místa bydliště, a pracuje s daty získanými během osobních rozhovorů s dětmi v jejich domácím prostředí.  

Výsledky výzkumu dávají o situaci našich dětí poměrně pozitivní obraz, v některých oblastech však došlo v porovnání s léty 2001 a 2008 i k významnějším posunům. Asi nejhůře děti vnímají své postavení ve společnosti: pouze dvě pětiny z nich se domnívají, že jejich názor je dostatečně brán v úvahu – ve škole, při plánování volného času nebo u soudu, když se např. rozhoduje, se kterým z rodičů bude dítě po rozvodu žít (v porovnání s předchozím výzkumem jde o mírné zlepšení: v roce 2008 spokojenost s akceptací svých názorů vyjádřilo 34 % dětí, v roce 2001 však celých 51 %). Většina dětí (68 %) sice vyjádřila záměr žít v České republice, nicméně 24 % starších dětí uvedlo, že by raději žily v jiné zemi, hlavně v USA a Velké Británii. Pouze třetina dětí se domnívá, že Česká republika bude lepším místem pro život. Ty, které se do budoucnosti dívají s nejistotou, se bojí především kriminality, násilí a neschopnosti vlády řešit problémy.

budoucnost-v-cr-660x370-.jpeg
Jak děti vidí dnešní situaci v ČR ve srovnání s dobou před 10 lety? Mladé hlasy 2017

Bez výrazných změn zůstává počet dětí, které se cítí šťastné se svými blízkými (kolem  60 %) a považují za dobré své vztahy s rodiči, například jen 7 % dětí si myslí, že je jejich názor v rodině přehlížen. Škola, stejně jako vztahy s učiteli a spolužáky, jsou dětmi hodnoceny pozitivně (75 %), nezměnil se ani počet dětí, které považují za snadné mluvit o svých problémech ve škole (lépe se o nich hovoří dětem vysokoškolsky vzdělaných rodičů). Za nejdůležitější hodnoty předávané v rodině děti pokládají „mluvit pravdu“ a „pomáhat druhým“ – 9 dětí z 10 se domnívá, že pomáhat druhým je důležité, polovina z nich se dokonce snaží dělat to co nejčastěji. 

Oblast, ve které došlo k největšímu zlepšení, je zkušenost dětí s trestnými činy – počet dětí, jejichž rodinní příslušníci nebo známí se stali oběťmi trestných činů, klesl z 37 % v roce 2008 na jednu čtvrtinu. (V tomto směru přináší výzkum Mladé hlasy zcela unikátní data, která nejsou momentálně jinde dostupná.) Rovněž klesl počet dětí, jejichž známí mají návyk na cigarety (z 61 % v roce 2008 na nynějších 39 %), alkohol (z 22 % na 13 %) a drogy (z 13 % na 8 %). Vzrostlo také povědomí dětí o jejich právech, ačkoli se domnívají (např. u svobody vyjadřování), že v jejich okolí nejsou příliš dodržovaná. Děti jsou také dobře informované o nejdůležitějších oblastech života, včetně sexuálních vztahů a rizika pohlavních nemocí.

V čem se naopak situace oproti roku 2008 zhoršila, je důvěra dětí v jejich okolí, konkrétně v dospělé – stále nejvíce důvěřují matce (93 % oproti 97 % v roce 2008) a otci (83 % oproti 87 %), ale jsou celkově méně otevřené. V roce 2008 se jejich větší důvěře těšili i lékaři (90 %) a učitelé (75 %), tato čísla nyní klesla o 7, respektive 6 %. Velké zhoršení je patrné i ve vztahu k veřejným institucím: důvěra v prezidenta se snížila ze 43 % v roce 2008 na nynějších 18 %, ve vládu ze 17 % na 13 %.  Horšící se dojem dětí ze společnosti odráží také fakt, že jen třetina dětí si myslí, že celková situace v ČR je dnes lepší než před deseti lety. (V roce 2008 bylo toho názoru až 57 % dětí.) Pouze 48 % dětí se také domnívá, že jejich život bude lepší nebo mnohem lepší než život jejich rodičů. (V roce 2008 mělo tentýž názor 59 % dětí.) Jen necelá polovina dětí je přesvědčená o tom, že hlasování ve volbách je dobrý způsob, jak zlepšit situaci. (V roce 2008 to bylo 55 %.)

duvera-660x367-.jpeg
Komu děti důvěřují? Mladé hlasy 2017

„Děti a mladiství velmi citlivě vnímají nespravedlnost, nerovnosti a nálady ve společnosti. Dokáží jinými slovy říct to, co my, jejich rodiče, často pod přívalem každodenních starostí už nejsme schopni vnímat. Jsme proto jako skupina AXA rádi, že jsme mohli pomoci k tomu, nechat jejich názory zaznít hlasitěji. Je důležité vyhledávat cesty k tomu, jak zdůraznit postoje a pocity dětí a mladistvých k věcem každodenního života. Dokáží nám totiž jinak pojmenovat a připomenout to, co je skutečně důležité,“ okomentoval výsledky průzkumu Jiří Cívka, tiskový mluvčí společnosti AXA.  

Například nejméně spravedlivě se podle dětí chováme k dětem z chudých rodin – v roce 2008 byly v očích dětí největší nespravedlnosti vystaveny děti z jiných etnik. Starší děti také často uváděly, že zažily situaci, kdy se někdo nespravedlivě choval k nim.

„To, jaký život naše děti žijí, však není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry tohoto výzkumu jsou proto určeny i co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro celé rodiny, učitele, zdravotníky, sousedy, pro nás pro všechny, abychom dětem naslouchali a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by mělo být naším prvořadým zájmem,“ shrnula ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Podrobné výsledky výzkumu a shrnutí z let 2001 a 2008 najdete zde.


Zdroj: UNICEF, www.unicef.cz


Autor: Unicef
Vložil/a: Jana Galová