Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Nový průzkum: Co plánují středoškoláci ve Zlínském kraji po studiu
Většina středoškoláků ve Zlínském kraji chce pokračovat v dalším studiu. Podle průzkumu společnosti TREXIMA to ve školním roce 2015/2016 měly v úmyslu více než dvě třetiny z nich.


Pouze studovat hodlá po maturitě 39 % respondentů. Meziročně jich tedy relativně ubylo, ve školním roce 2014/2015 to mělo v plánu 44 % studentů. Jít na maturitní nástavbu, jazykovou, vyšší odbornou nebo vysokou školu přitom v roce 2015/2016 chtěly hlavně studentky (44 % vs. 35 % u studentů).

Jaké měli středoškoláci ve Zlínském kraji ve školním roce 2015/2016 plány:

Plány po ukončení školyPočet studentůPodíl
Další studium1 07938,9 %
Kombinace dalšího studia a práce90332,6 %
Práce bez dalšího studia79028,5 %
Stejně tak klesl podíl mladých, kteří by rádi zkombinovali další studium s prací. Zatímco ve školním roce 2014/2015 jich bylo 42 %, loni se jednalo o 33 %. Podíl studentů, kteří se chystají po škole zamířit přímo do práce, naopak meziročně díky zájmu studentů odborných maturitních oborů vzrostl.

Více než třetina (35 %) středoškoláků, kteří se chystají dále studovat – ať už klasickou denní formou nebo v kombinací s prací, preferuje studium v blízkosti bydliště, kam bude možné každý den dojíždět. Týká se to hlavně studentů oborů zakončených výučním listem. Na druhou stranu, mezi gymnazisty hodlá téměř 95 % dále studovat jinde než ve Zlínském kraji. To je podle analytika TREXIMY a autora studie Davida Dušánka pro kraj spíše špatná zpráva, protože 73 procent gymnazistů zároveň preferuje následně práci jinde – ať už ve větších městech nebo v zahraničí.

Soukromě podnikat chce v budoucnu zhruba čtvrtina mladých. Nejčastěji to zvažují studenti středních odborných škol s maturitou (27,3 %), nejméně gymnazisté (25,9 %). Podnikatelské plány mají hlavně chlapci (31 % vs. 22 % u dívek).

Očekávaný výdělek? Dívky si věří méně

Průměrná hrubá mzda, kterou současní středoškoláci v budoucnu očekávají, činí 26 tisíc korun. Meziročně tedy jejich optimismus nepatrně vzrostl – v předchozím školním roce 2014/2015 odhadovali svůj výdělek na 25 800 Kč. S vyšší mzdou přitom počítají studenti (průměrně 29 200 korun), zatímco studentky si myslí, že budou brát v průměru 22 600 korun. Nejvyšší výdělek (30 095 Kč) očekávají gymnazisté, nejnižší naopak studenti učilišť.

Studenti gymnázií se chtějí stát především lékaři (9 % gymnazistů), programátory či advokáty. Na středních odborných školách s maturitou respondenti nejčastěji zmínili práci strojního inženýra (4,1 %), programátora NC strojů a všeobecné zdravotní sestry. Pokud jde o učební obory, zde vede práce automechanika (4,9 %), číšníka a obráběče kovů.

Více než třetina všech preferovaných povolání (35 %) vyžaduje vysokoškolské magisterské vzdělání, nejčastěji jej mají v plánu gymnazisté (v 63,7 % případů). 27 % respondentů plánuje najít uplatnění v oborech určených pro absolventy středních škol. Pracím, pro které je třeba výuční list, se chtějí logicky věnovat hlavně studenti učebních oborů. „Volba povolání tak v podstatě reálně kopíruje předpokládanou dosaženou úroveň vzdělání," shrnuje Dušánek.

V jakých oblastech si přáli středoškoláci ve Zlínském kraji ve školním roce 2015/2016 pracovat:

Preferovaná oblast uplatněníPočet studentůPodíl
Technika, průmysl, stavebnictví68124,6 %
Služby, obchod, doprava, cestovní ruch48117,4 %
Zdravotnictví a sociální péče29310,6 %
Vzdělávání a výzkum2729,8 %
Zemědělství, veterinářství, životní prostředí2157,8 %
Bezpečnost, právo, ozbrojené složky1987,1 %
Management, administrativa1926,9 %
Umění a média1786,4 %
Informační a komunikační technologie1525,5 %
Bankovnictví, pojišťovnictví a další finanční služby682,5 %
Veřejná správa, úřady421,5 %
Nejvíce byli se svou školou v roce 2015/2016 spokojeni gymnazisté (v 67 % případů), meziročně ale tento podíl klesl (ze 72 % v roce 2014/2015). Samotný typ studia jim vyhovuje, přibylo však těch, kteří by si zvolili jiné gymnázium. Mezi studenty učebních oborů by znovu šlo na tu samou školu jen 49 % studentů. 34 % z nich by si vybralo jiný obor, zbytek by šel studovat totéž, ale na jinou školu.

Celkově je ve Zlínském kraji svou současnou školou spokojených 53 % mladých. 14 % dotázaných by „svůj" obor studovalo na jiné škole a 33 % z nich by obor, pokud by to bylo možné, změnilo.

Součástí výzkumu byl i výpočet indexu profesní vyhraněnosti studentů. „Zjednodušeně řečeno, tento číselný údaj poskytuje informaci o míře souladu profesních plánů a preferencí studenta s aktuálně studovaným oborem," uvádí Dušánek. Velmi vysoké úrovně (více než 80 %) v tomto případě dosáhli respondenti studující obory v oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče, dále studenti strojírenských oborů a studenti gymnázií. Naopak nižší průměrnou úroveň indexu profesní vyhraněnosti vykazovaly obory zaměřené na podnikání.
 
Pozn.: Výzkum vývoje profesní orientace studentů oborů středního studia ve Zlínském kraji proběhl na jaře 2016. Průzkumu se zúčastnilo 2 772 studentů z celkem 47 škol ve Zlínském kraji.
Autor: TREXIMA, spol. s r. o.
Vložil/a: Radovan Výsmek