Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Obecné cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
Od září 2007 se stala zcela závaznou výuka podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) v 1. a 6. ročnících základních škol / v 1. ročnících osmiletých gymnázií. V současné době je tedy v platnosti již pouze jeden závazný dokument pro základní vzdělávání, a to Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Neméně významným dokumentem je ovšem stále ještě i Standard základního vzdělávání, jenž byl závazným dokumentem pro tvorbu v současnosti dobíhajících vzdělávacích programů Základní škola, Národní škola a Občanská škola.

V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou cíle stanoveny následujícím způsobem:

Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:
 
  • umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení;

  • podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů;

  • vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci;

  • rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých;

  • připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti;

  • vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě;

  • učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný;

  • vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi;

  • pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti.

V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány:
 
  • kompetence k učení;

  • kompetence k řešení problémů;

  • kompetence komunikativní;

  • kompetence sociální a personální;

  • kompetence občanské;

  • kompetence pracovní.

Standard základního vzdělávání, který byl publikován ve Věstníku MŠMT v r. 1995 a v r. 1997, byl doplněn o učivo spjaté se začleňováním ČR do nadnárodních struktur, rozčleňoval cíle vzdělávání do následujících sedmi oblastí: oblast jazyková, oblast matematiky, oblast přírodovědní, společenskovědní, estetickovýchovná, oblast zdravého životního stylu a oblast pracovních činností a technologií. Vzdělávací cíle pak formuloval takto:
 
  • v rovině poznávací – žáci si mají osvojit poznatky, které jsou základem všeobecné kulturnosti, předpokladem komunikace a orientace v podnětech ze života mimo školu;

  • v rovině dovedností a kompetencí – tj. co do schopnosti nabyté poznatky používat v praktických situacích;

  • v rovině hodnotové a postojové – základem jsou všelidské mravní hodnoty, které jsou součástí evropské tradice, hodnoty, na nichž spočívá demokratická společnost a právní řád, a hodnoty, jež umožňují utvářet odpovědný vztah žáka k sobě samému.


Zdroj: Informační databáze EU o vzdělávání Eurydice (http://www.eurydice.org) - Eurybase
Autor:  
Vložil/a: Lucie Julinová