Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Mají se učit o prázdninách
​S blížícím se koncem školního roku těžko říct, jestli se na prázdniny víc těší žáci nebo učitelé. Zatímco děti se nemohou dočkat, až se zbaví ranního vstávání, písemek, zkoušení a úkolů, učitelé občas mívají obavy, aby dvouměsíční „nebrzděné zapomínání“ nezanechalo v myslích žáků příliš velké stopy.
Nebylo by zvlášť v případě slabších žáků, kteří mají s osvojováním učiva problémy, hůře se soustředí, určitou látku obtížněji chápou a bez pravidelného procvičování ji stěží uchovají v paměti, vhodnější, aby se i o prázdninách alespoň trochu učili? Ostatně, v nabídce knihkupectví a prodejen učebnic bývají k dostání nejrůznější zábavně pojatá prázdninová opakování pro žáky prvního stupně, starší mohou využít různých sbírek úloh a cvičení. Když se rozplánuje na každý den jen pár příkladů, řekněme nejvýš půlhodinku denně, mohlo by takové upevňování učiva pomoci. Nebo ne?
 

Nárok na odpočinek

Přestože v dětském věku probíhá regenerace sil rychleji, žáci si zcela jednoznačně potřebují odpočinout také. „Počátkem prázdnin by děti rozhodně měly pocítit změnu denního režimu, dopřát si dostatek spánku, odpočinku od běž­ných povinností – nejlépe zároveň se změnou prostředí,“ doporučuje psycholožka Ivana Jakešová. Proto je podle ní vhodné hned na začátek prázdnin zařadit například rodinnou dovolenou, pobyt dítěte s prarodiči, případně letní tábor. Zejména u mladších školáků není ideální vyměnit přesně strukturované školní dny za nečinnost doma bez dozoru i bez programu.

Nicméně v otázce učení – ve smyslu opakování si školní látky – má psycholožka jasno. I dětský organismus potřebuje ke zdravému fungování relaxovat, na čas se oprostit od myšlenek na výuku i od učiva samého. V plné míře je dobré takový odpočinek dětem dopřát alespoň v první polovině prázdnin.

„Pro děti s normálním prospěchem není učení o prázdni­nách nutné. Výjimkou jsou kluci a děvčata, kteří o nové školní znalosti jeví zájem, chtějí si číst a listovat v no­vých učebnicích, řešit matematické úkoly. Nebraňme jim, ale dohlédněme na to, aby i oni měli dostatek pohybu na čerstvém vzduchu,“ upozorňuje psycholožka Jakešová.

V srpnu by se měli začít průběžnému učení věnovat v první řadě žáci, kteří mají z některého předmětu nedostatečnou a čekají je opravné zkoušky. Od začátku prázdnin by měly děti i jejich rodiče s touto variantou počítat, zajistit k učení čas a prostor, případně i osobu, která může žákovi s učením pomoci – pokud není dítě schopno se samostatně soustředěně učit v průběhu školního roku, o prázdninách se situace sama od sebe patrně nezlepší. „Vždy je dobré znát důvod, proč dítě selhává. Důvodem mo­hou být jeho rozumové schopnosti, ale i zanedbání výchovy a pomoci rodičů. V takových případech je potřebná spolupráce učitele, rodičů a dětského psychologa. Společně stanoví plán přípravy, určí časový rozvrh, včetně chvíle, kdy s učením začít, a množství látky, které je třeba zopakovat. Školní neúspěch denně nepřipomínáme, ale nastane-li dohodnutý čas přípravy na zkoušku, musíme být důslední k dítěti i k sobě a dodržovat stanovený harmonogram,“ říká psycholožka.

 

Opatrný rozjezd

Jeden až dva týdny před začátkem nového školního roku můžeme případně začít s opakováním učiva, ovšem lehkou, ne­násilnou formou. Například tak, že si rodiče či prarodiče společně s dítětem prolistují nové kni­hy, zopakují si základy z předešlého roku. Menší děti může lépe motivovat například hra se změněnými rolemi: stanou se učiteli, kteří vysvětlují třeba pravopis „zapomnětlivému“ dědovi. 

Prázdninové opakování učiva by mělo využívat různých jazykových slovních her, doplňovaček, mate­matických hádanek aj. Málo účinné a nevhodné je zadat úkol, který má dítě příští dopoledne samo vyřešit – většinou se ne­soustředí a obvykle hledá nejrůznější únikové činnosti a důvody, „proč to nejde“. Lep­ší je krátkodobé soustředění na úlohu ve chvíli, kdy je dospělý s dítětem. Společně strávený čas by se ale neměl vyčerpávat jen prázdninovou přípravou – vhodné je navázat třeba stolní hrou, vyjížďkou na kole, společnou prací, která je pro dítě atraktivní nebo při níž má pocit vlastní důležitosti a pomoci.

Pokud se rodičům koncem prázdnin nepodaří v dítěti vzbudit zájem o učení nebo to časové důvody ani nedovolí, i to je prostě život. Zapomínání je přirozený proces – a přiznejme si otevřeně, že úspěšně probíhá i v průběhu školního roku. Zkuste zapátrat v žákovských znalostech z botaniky, když se již druhý měsíc probírá mineralogie, podobně patrně dopadne vědomostní test z punských válek v době, kdy vzdělávací plán počítá s válkami napoleonskými.

 

Kompetence pro život

I když v průběhu července a srpna nebude čas na goniometrické funkce ani na opakování souvětí, v situacích každodenního i prázdninově „nekaždodenního“ života je bezpočet příležitostí k rozvíjení celé řady kompetencí.

„Teď se dá konkrétně vyměřit místo na stan nebo na hřiště, teď musíme znát rozměry fotbalové branky a přesvědčíme se o tíži zemské, když budeme skákat z můstku do vody. Součástí prázdninového přírodopisu je poznání, že ryba, která se chytne, se dá skutečně i sníst. Květák a mrkev a rajčata, které jsme zalévali a okopávali, skutečně rostou a chutnají znamenitě. Pro větší děti je prázdninový přírodopis zálesácký, tábornický, vodácký, zahradnický, včelařský a kdoví jaký ještě. Není sice tak didakticky utříděný jako ten školní, ale z paměti se tak lehce nevytratí,“ napsal před deseti lety psycholog Zdeněk Matějček. A nezapomněl ani na kompetence sociální: Při pobytu u příbuzných či známých, s nimiž se rodina nevídá příliš často, se může dítě naučit, jak se zachází s kojencem a co potřebují staří lidé. Lekcí ze sociální psychologie je pozorovat lidi v práci a při zábavě. V zahraničí získává takový „sociální rychlokurz“ rozměr interkulturní – lépe než na stránkách učebnic si dítě uvědomí kulturní rozdíly, odlišné zvyky i temperament, aby na druhé straně zjistilo, jak jsme si všichni se svými starostmi, radostmi, případně prvními láskami podobní. Prázdninový zeměpis může vést i po stopách naší historie na hradech a zámcích.

Komunikační technologie v podobě GPS navigací pronikají do stále většího počtu domácností a práce s nimi, jež obnáší praktickou aplikaci řady (neoblíbených) zeměpisných, matematických či fyzikálních znalostí a dovedností, si s nadšením a dobrovolně osvojí nejeden žák.

 

Pozor na nabitý program

Někteří rodiče, ať už patří do kategorie „výrazně ambiciózní“, nebo jen mají strach nechat potomka napospas prázdninovému lelkování, dokáží dvouměsíční program školáka tak důmyslně naplnit, že o skutečném odpočinku a času na volnou hru prakticky nemůže být řeči. Náročná poznávací dovolená, prázdninový tábor s intenzivní výukou cizího jazyka nebo programování (případně oba), sportovní soustředění…

Takto strávené prázdniny mohou dítě zahltit množstvím vjemů a informací, které nezvládne zpracovat, takže výsledkem může být únava nejen fyzická, ale především psychická a v podstatě stejný typ zátěže, jaký byl typický pro předchozí měsíce ve škole.

Snad každý žák se vrací do školních lavic nesoustředěný, s hlavou plnou vzpomínek a zážitků. Zpravidla ale stačí pár týdnů, aby si zvykl na pravidelný režim – ovšem děti unavené nabitým prázdninovým programem se na nový školní rok adaptují obtížněji, jejich prospěch, ale i chování může být oproti tomu minulému horší.  Situaci může učitel poměrně snadno otestovat diskusí na téma prázdniny.

Proto psychologové zpravidla doporučují, aby se děti vracely z prázdnin několik dnů před koncem srpna. I když si neopakují učivo, přípravou na školu je v podstatě i úklid vlastního domácího pracoviště (vytřídění sešitů, zkontrolování pomůcek, vyčištění aktovky, úklid na psacím stole atd.). V těchto dnech je také vhodné postupně přizpůsobovat denní režim blížícím se potřebám školy, smířit se s  dřívějším uléháním a časnějším vstáváním.

 

Nenápadné učení aneb Co poradit rodičům

Na posledních třídních schůzkách téměř jistě padne dotaz na prázdninové učení a pedagog by měl mít pár praktických rad k dispozici.

- Tradičně pojaté doučování a práce s učebnicí jsou ve druhé polovině prázdnin vhodné maximálně pro žáky, které čekají opravné zkoušky.

- Čím jsou děti menší, tím víc uvítají nejrůznější hry a netradiční úkoly (pozor na přemíru soutěživosti, která může některé děti demotivovat, v jiných posilovat touhu po vlastním uplatnění na úkor spolupráce).

- Využívejte situace každodenního života. K procvičení matematických dovedností poslouží například meruňkové knedlíky: Kolik jich kdo z rodiny snědl? O kolik a kolikrát víc? Kolik knedlíků snědli v průměru mužští členové rodiny a kolik „holky“?

- Paměťové schopnosti procvičí každá nově naučená písnička od táboráku. Jazykové zase vyprávění. Dítě se může podílet na psaní cestovního deníku z dovolené, doplňovat fotografie popisem apod.

Daniela Kramulová


Zdroj: časopis Rodina a škola 6/2009, www.portal.cz/ras
 
Autor:  
Vložil/a: Lucie Julinová