Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Jak zvládnout trému
Přijímací zkoušky jsou jednou ze situací, kdy člověk může zažít trému. Do určité míry mohou být stres a tréma důležité tím, že nás aktivizují, motivují k výkonu, k vynaložení sil a zaměření pozornosti. Pokud ale tréma začíná negativně ovlivňovat výkon člověka, je načase s ní začít pracovat.
 
Autorka: Dana Tvrďochová

Protože se v prožitku trémy spojuje velké množství vlivů – od osobnostních rysů, výchovných vlivů přes životní zkušenosti, hodnoty a očekávání až ke kulturním a společenským faktorům –, je třeba, aby práce se zvládáním trémy byla dlouhodobá, komplexní a poctivá. Můžeme se trémě nyní společně hlouběji podívat pod povrch a zaměřit se na její příčiny a souvislosti.
 

Pohled do duše rodiče

Když uvažujeme o tom, jak pomoci dítěti, aby mu tréma nekomplikovala přijímací zkoušky, bude dobré zaměřit se nejdříve na rodiče. Na nich totiž hodně záleží to, jak budou děti ke zkouškové situaci přistupovat, jak se v ní budou cítit.

Je přirozené, že každý rodič chce, aby jeho dítě bylo co nejúspěšnější, a bojí se selhání dítěte, které často prožívá jako svoje selhání. Bohužel je velmi snadné, aby tyto obavy a pochybnosti přenesl na dítě. A i když dítě uklidňuje, ujišťuje jej, jak mu věří, dítě často tento rozpor vycítí, a znejistí.

Proto může být přínosné, když se rodiče pozastaví a rozeberou si vlastní myšlenky, emoce a postoje vztahující se k přijímacím zkouškám. Nápomocná jim v tom může být např. technika mentálního mapování Tonyho Buzana, která může pomoci při ujasňování nových souvislostí, učení se, seberozvoji. Jedná se o techniku, která nám pomůže komplexně uchopit téma, kterým se zabýváme, a ukazuje nám cesty, kterými se vydat (viz box).

Rodiče se při mapování situace mohou zabývat např. otázkami: Proč chci, aby se dítě na gymnázium/SŠ dostalo? Jak by vypadal život dítěte, kdyby u zkoušek neuspělo? Čeho se v souvislosti s přijímacími zkouškami nejvíc obávám? V čem je dítě dobré, na čem se u něj dá stavět?

A co děti?

Aby se děti naučily pracovat se svou trémou, potřebují v tom citlivé vedení a podporu. Pokud rodiče vyzkoušejí techniku mentálního mapování, mohou ji navrhnout i dětem. Její velkou výhodou je, že může teenagery upoutat tím, že ji každý může zpracovat podle svého založení. Někdo preferuje více výtvarné, symbolické zpracování, jiný se pustí do počítačového. Existuje totiž řada počítačových aplikací zaměřených na tvorbu mentálních map. Např. www.mindomo.com a další.

Aby děti dokázaly zvládnout svou trému, je důležité pracovat na tom, aby si uvědomily svou vlastní hodnotu, aby rozvíjely svou psychickou odolnost. Pro každého rodiče je velmi bolestné, když vidí, že má dítě potíže, že musí řešit konflikty a překonávat nesnáze. Překonávání problémů a nesnází je však pro vývoj dítěte velmi důležité. Děti tak získávají velmi cenné zkušenosti o sobě, o svých schopnostech. Toto vše se vyplatí také u přijímacích zkoušek. Může být tedy přínosné, když se rodiče zamyslí nad tím, kolik příležitostí ke zvyšování psychické odolnosti svému dítěti ponechávají.

Dva recepty pro sebedůvěru

Pro děti je velmi důležité, když vědí o oblastech, ve kterých jsou dobré, úspěšné. Na těchto silných stránkách se dá budovat sebejistota a pozitivní sebehodnocení. Můžeme pracovat na tom, že obtížné situace přehodnocujeme a bereme je jako výzvu, jako možnost.

Výstup na Kilimandžáro – zvláště pro mladší děti může být přínosné zahrát si dlouhodobou hru motivovanou výstupem na Kilimandžáro – vrchol hory = cíl dítěte (např. něco sám zvládnout, naučit se…). Nakreslíme na velký papír horu a zakreslíme cestu, na kterou vyznačíme několik zastávek. Když dítě překoná ve svém životě dílčí překážku, zvládne něco z vybrané oblasti, posune se o bod výš (překreslí postavičku, přelepí nálepku), až dojde k samotnému vrcholu. Pro děti je vizualizování jejich snahy a úspěchů velmi motivující.

Stěna slávy – můžeme v dětském pokoji nebo v bytě s dítětem udělat jeho stěnu slávy, na které budou fotky, obrázky a popisky toho, co ho baví, v čem je dobré. Nemusejí to být jen diplomy ze soutěží, ale třeba i fotky dítěte při oblíbené činnosti. Rodiče v tom mohou dětem pomoci, mohou tak společně objevit spoustu silných stránek dítěte.

Pokud je u dítěte tréma příliš velká a komplikuje mu život, je možné obrátit se na psychologa a společně pracovat na jejím zvládání.

Jak zvládnout trému v den D

Je samozřejmé, že i když se dítě psychicky i vědomostně na přijímací zkoušky dobře připraví, i přesto jej tréma může přepadnout. Aby dítě u přijímaček cítilo naši podporu, můžeme pro něj připravit tajný vzkaz.

10 + Obkreslíme na papír obě ruce. Pod ně napíšeme jméno dítěte a do každého prstu napíšeme jednu jeho schopnost, silnou stránku.

Akrostich - Napíšeme jméno dítěte tak, že písmena budou pod sebou. Na každé písmeno ze jména vymyslíme jednu pozitivní vlastnost, schopnost.


Čtyři doporučení na závěr:
 

1. Je třeba, aby děti věděly, že se nic na vztazích v rodině nezmění, kdyby náhodou neuspěly.

2. Úspěch ve zkoušce by neměl být motivován slibem jiné odměny. Úspěch sám je odměnou, v případě neúspěchu by bylo dítě dvojnásobně trestáno.

3. Rodiče by se měli vyhnout srovnávání dítěte s jinými dětmi.

4. Pokusme se brát přijímací zkoušky jako pozitivní událost, která může rodiče i děti obohatit, posunout je kousek dál ve vlastním rozvoji nebo ukázat nové cesty životního směřování.

Postup při tvorbě mentálních map:
 

1. Začněte uprostřed šikmo položeného čistého papíru - při dalších krocích se pak můžeme vyjadřovat svobodněji a přirozeněji díky prostoru, který tím pádem kolem vzniká.

2. Svou ústřední představu vyjádřete obrázkem - názorné zobrazení nám pomáhá zapojit představivost. Udržuje naše soustředění na dané téma a motivuje mozek k činnosti.

3. Snažte se při „mapování“ používat různé barvy - jsou pro mozek stejně podnětné jako názorná zobrazení.

4. K centrálnímu obrázku připojujte hlavní větve, poté větve druhé úrovně a pak třetí úrovně - lidský mozek pracuje pomocí asociací, rád si spojuje dvě a více věcí dohromady. Snáze si tak věci pamatujeme a lépe jim rozumíme.

5. Větve zakreslujte jako křivky - zakřivené větve jsou pro mozek zajímavější a více ho upoutají.

6. Pro každou linku využijte jen jedno jednoduché klíčové slovo nebo slovní spojení - napomáhá to lepšímu vytváření vlastního souboru asociací.

7. Vyobrazení používejte na celé ploše mapy - každý obrázek má hodnotu tisíce slov.

(Buzan, Tony; Foltýn, Jiří. Mentální mapování. Praha: Portál, 2007.)

----------
O autorovi: Dana Tvrďochová, psycholožka a speciální pedagožka
Zdroj: časopis Rodina a škola 3/2012, www.portal.cz/ras 
Autor:  
Vložil/a: Lucie Julinová