Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Hodnocení žáků, postup do vyššího ročníku
Žáci jsou hodnoceni jednak průběžně v jednotlivých předmětech, jednak v závěru každého pololetí, kdy vedle klasifikace z každého předmětu se hodnotí i chování a celkový prospěch žáka.
Vyhláška stanoví, že hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů. Hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být:
 
  • jednoznačné,

  • srozumitelné,

  • srovnatelné s předem stanovenými kritérii,

  • věcné,

  • všestranné.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:
 
  • zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou,

  • zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,

  • stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií,

  • zásady pro používání slovního hodnocení, včetně předem stanovených kritérií,

  • zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace,

  • způsob získávání podkladů pro hodnocení,

  • podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,

  • způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podle průzkumu Rychlá šetření z roku 2005, kterého se zúčastnila více než polovina základních škol, používají při průběžném hodnocení žáků téměř všechny školy známky 1–5, současně s nimi často využívají slovní hodnocení (58,9 %) a/nebo bodové/procentuální hodnocení (62,1 %). Pořadí žáka v rámci třídy využívá necelá čtvrtina škol.

Hodnocení na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikačním stupněm (tj. "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. Při přestupu žáka na školu s odlišným způsobem hodnocení převede škola na žádost klasifikaci na slovní hodnocení či obráceně. Slovní hodnocení je závazné u žáků speciálních škol, u žáků s vývojovými poruchami učení ředitel rozhodne o slovním hodnocení na žádost rodičů. Podle výše zmíněného průzkumu dvě pětiny běžných základních škol vůbec nevyužívají slovní hodnocení na vysvědčení, ostatní pak většinou pouze u vybraných žáků.

Na vysvědčení je v případě klasifikace jednotlivých předmětů použito pět klasifikačních stupňů (1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný), pro chování žáka tři stupně (1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé).
 
Celkové hodnocení žáka na vysvědčení je vyjádřeno stupni:
 
  • "prospěl(a) s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen stupněm horším než "2" ''chvalitebný'', jeho průměr je nejvýše 1,50 a jeho chování je velmi dobré; v případě slovního hodnocení nebo kombinace hodnocení se postupuje podle pravidel stanovených ve školním řádu;

  • "prospěl(a)", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "5" – "nedostatečný", resp. odpovídajícím slovním hodnocením;

  • "neprospěl(a)", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "5" – "nedostatečný", resp. odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

  • "nehodnocen(a)", není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Žák, který je žákem 9. ročníku, resp. dosud neopakoval ročník a který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů (mimo předměty výchovného zaměření), koná komisionální opravné zkoušky.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Nepovinné předměty jsou hodnoceny stejně jako povinné, ale nejsou součástí celkového hodnocení. Hodnocení v zájmových útvarech taktéž není součástí celkového hodnocení.
V posledním roce plnění povinné školní docházky (resp. v 5. či 7. ročníku) vydá škola žákovi výstupní hodnocení. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání, představuje celkové zhodnocení základního vzdělávání žáka.

Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:
 
  • možnostech žáka a jeho nadání

  • předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

  • chování žáka v průběhu povinné školní docházky

  • dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi v 5. a 7. ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole, a to nejdříve na konci prvního pololetí a nejpozději do 10 pracovních dnů od podání přihlášky (resp. do 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro podání přihlášky). V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení nejdříve 30. října a nejpozději do 10 pracovních dnů od podání přihlášky (resp. do 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro podání přihlášky).
 

POSTUP ŽÁKA DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí (příp. po opravných zkouškách) prospěl ze všech povinných předmětů (tuto podmínku nemusí splňovat předměty s výchovným zaměřením). V opačném případě žák opakuje ročník. Pokud však již žák v rámci daného stupně některý ročník opakoval, postoupí do dalšího ročníku bez ohledu na prospěch.
 
Nelze-li žáka na konci druhého pololetí hodnotit, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník (příp. znovu devátý).
 
Mimořádně nadaného žáka může ředitel na žádost jeho zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva (nebo části učiva) ročníku, který žák neabsolvuje. Devět let povinné školní docházky však žák musí splnit (na střední škole).
 Zdroj: Informační databáze EU o vzdělávání Eurydice (http://www.eurydice.org) - Eurybase
 
Autor:  
Vložil/a: Lucie Julinová