Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Jak hodnotí akademici stav vysokého školství?

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová představila výsledky unikátního výzkumu akademických pracovníků vysokých škol. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit názory akademických pracovníků na stav českého vysokého školství a na jeho hlavní problémy, současně zjišťoval představy akademických pracovníků o možných řešeních těchto problémů a jejich názory na různé reformní kroky.

„Dnešním dnem začíná další etapa veřejné diskuse k reformě terciárního vzdělávání. Základním úkolem přitom zůstává připravit skutečně reformní věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání, který by do našich vysokých škol perspektivně přinesl zásadní změnu kvality. Při uskutečňování reformy se chci opírat nejen o mezinárodní zkušenosti a příklady dobré praxe, ale také o autentické názory a představy akademické obce a studentů. Právě ony totiž byly v minulosti předmětem nejrůznějších spekulací i vyložené manipulace a zaštitoval se jimi kdekdo. My teď máme v ruce skutečně tvrdá a nezpochybnitelná data a můžeme tak vést diskusi na věcném základě. To byl také jeden z hlavních  důvodů, proč jsme k výzkumu akademických pracovníků vysokých škol přistoupili a proč v současné době provádíme obdobný výzkum studentů, s jehož výsledky seznámíme veřejnost identickým způsobem. Výsledky z tohoto druhého průzkumu nám zase poslouží při přípravě věcného záměru zákona o finanční podpoře studentů, který bude tvořit další pilíř celé reformy terciárního vzdělávání,"  řekla ministryně Kopicová. 

Souhrn výsledků výzkumu akademických pracovníků najdete v příloze. Autoři výzkumu Petr Matějů a Jakub Fischer, členové týmu připravujícího projekt Reforma terciárního vzdělávání, pokládají za důležité i to, že akademickým pracovníkům byla dána možnost vyjádřit se nejen k problémům, které znají ze svých pracovišť a celého systému terciárního vzdělávání obecně, ale že dostali také možnost vyslovit se k různým variantám řešení těchto potíží. Akademičtí pracovníci se vyjadřovali také k otázkám řízení a samosprávy vysokých škol, financování a spolupráce s aplikační sférou.
 

Většina akademických pracovníků pro reformu

„Výzkum ukázal, že 72 % dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou, zatímco proti reformě je jen 28 % respondentů. To samozřejmě neznamená, že všichni, kdo jsou pro, si pod pojmem reforma představují to samé. Výrazná shoda mezi akademickými pracovníky nicméně panuje například v názoru, že vysoké školy zápasí s nedostatkem financí jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů, v otázkách akreditací studijních programů, podílu studentů v akademických senátech (měl by být stanoven zákonem) a jejich právu ovlivňovat rozpočet instituce a personální otázky (jsou proti), či v tom, že výši případného školného by si měla určovat sama vysoká škola. Velmi různé názory jsou naopak na efektivnost hospodaření s veřejnými prostředky a na to, zda současný model řízení vysokých škol je vyhovující, či vyžaduje změnu,"  ilustroval Petr Matějů výsledky výzkumu. 
Zároveň však zdůraznil, že vzhledem k reprezentativnosti vzorku (6 339 respondentů) je na místě, aby si každý, kdo se chce do diskuse o reformě terciárního vzdělávání zapojit, prostudoval výsledky co nejpodrobněji. „Nikdy jsme neměli k dispozici tolik relevantních dat. Každý, jehož názor má být v dané věci pokládán za relevantní, by měl být s výsledky výzkumu obeznámen,"  zdůraznil Matějů.
 

Respondenti se shodují v následujících představách:

  • Neupouštět od akreditací. Akreditovat jen studijní programy (obory si řeší fakulta).
  • Studenti nemají spolurozhodovat o rozpočtu a o strategických a personálních otázkách (volba rektora, děkana).
  • Model řízení by si měla autonomně a kvalifikovaně zavést instituce (ve spolupráci všech orgánů instituce, včetně akademických senátů).
  • Příčinou slabší spolupráce vysoké školy s praxí je nezájem praxe o takovou spolupráci.
  •  Výše školného (i ve formě odložené platby) by měla být stanovena vysokou školou. Ve financování by se ve větší míře měl uplatnit počet absolventů.
  • Kvalita má být záležitostí zejména samotné instituce. Při posuzování kvality je nutné použít multikriteriální hodnocení, také je nutné sledovat soulad poslání a dosažených výsledků. Výsledky hodnocení by se měly zveřejňovat, aby se podle nich mohli rozhodovat uchazeči o studium. Studenti samotní se mají účastnit hodnocení vzdělávací činnosti a servisních činností. Výsledky hodnocení by se měly odrazit v úrovni normativního financování.

Nezávislá ex-post expertíza potvrdila validitu výzkumu

S ohledem na to, že již v průběhu šetření byly některými členy předsednictva Rady vysokých škol vzneseny námitky týkající se dotazníku (měl údajně obsahovat návodné otázky a sugerovat určité modely odpovědí), MŠMT po ukončení sběru dat požádalo o provedení nezávislé ex-post expertízy dotazníku (viz přílohu).
 
Tato expertíza všechna podezření jednoznačně vyvrátila. V jejím závěru se říká: „Rozbor položek dotazníku z hlediska validity prokázal, že všechny použité položky (otázky nebo výroky), jsou v souladu s metodologickými požadavky, které jsou kladeny na výzkum prostřednictvím dotazníku. Rozbor výsledků výzkumu navíc prokázal, že získané údaje odpovídají vstupním předpokladům o logických souvislostech mezi relevantními proměnnými. Z výše uvedeného vyplývá, že výsledky výzkumu jsou z hlediska použité metodologie validní."
 
 
Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková