Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Zpráva o výzkumu systému péče o talentované

Talentcentrum NIDM realizovalo v druhé polovině roku 2008 šetření, jehož cílem bylo zmapovat sestém péče o kognitivně mimořádně nadané děti v ČR a srovnat jej se systémem péče ve vybraných zemích EU. V článku jsou krátce shrnuty ty nejzajímavější výstupy šetření.

Závěrečnou zprávu je možno stáhnout zde.

 

HLAVNÍ VÝSLEDKY

V rámci šetření byl získán rozsáhlý materiál mapující aktuální stav práce s nadanými se zájmem o přírodní a technické disciplíny v ČR. Metodiky dílčích šetření se lišily, přesto se závěry zpráv shodují v několika klíčových bodech. Respondenti zmiňují neexistenci vize a nefunkčnost celostátního systému identifikace i následné podpory nadaných. Jako důvod nedostatečné podpory nadaných byl často uváděn také nedostatek financí.
Tato zjištění jsou do jisté míry podobné se závěry zatím jediného dostupného oficiálního dokumentu – výzkumné zprávy, kterou zpracovala Česká školní inspekce (2008): Umí školy pracovat s nadanými žáky?. Zpráva konstatuje např. nedostatečnou metodickou a organizační podporu systematické práce s nadanými žáky ve školách, neexistenci systému identifikace a dalšího rozvoje mimořádně nadaných žáků, potřebu vytváření vzdělávacích příležitostí a příležitostí pro výměnu zkušeností pedagogů a poradenských pracovníků.
 
Páteří péče o rozvoj nadání v přírodních a technických oborech jsou v dnešní době celostátní aktivity typu „soutěže“ např. předmětové olympiády s vazbou na mezinárodní kola. V souvislosti se změnami na školách (viz např. výsledky mezinárodní studie TIMSS 08) a s trvalým podfinancováním soutěží narůstá riziko, že systém vybudovaný v podmínkách jednotné školy na základě dobrovolnosti a nadšení učitelů nebude vyhovovat potřebám nadaných žáků a nakonec ani zaměstnavatelů, jako reprezentantů potřeb ekonomiky. Podobně je tomu se soutěží Středoškolské odborné činnosti (SOČ), která v technických a přírodovědných oborech bývá ještě náročnější na čas žáka, vedoucího i na prostředky.

Střediska pro volný čas nejsou aktuálně připravena převzít hlavní tíhu a odpovědnost za realizaci nutného širokého spektra aktivit pro nadané, některá SVČ však mohou velmi efektivně participovat.

Přestože školy v současnosti nemají optimální podmínky pro práci s nadanými, bezesporu zůstanou hlavními aktéry a učitelé jedněmi z nejdůležitějších nominátorů nadaných. Vysoké školy, ač jsou aktuálně velmi aktivní při tvorbě a nabídce vzdělávacích aktivit pro nadané, nemají vytvořeny podmínky pro soustavnější zajišťování aktivit pro nadané žáky, mají však značný potenciál především v nabídce odborných témat, garanci vzdělávacích a výzkumných aktivit, mohou se zapojit do vzdělávání učitelů.

Krajské úřady volají po pravidlech, metodách a nástrojích, které by jim umožnily optimálně rozdělovat finanční prostředky. Návrh a verifikace takového modelu je i důležitou podmínkou pro udržitelné fungování celého systému.

Zaměstnavatelé jsou ochotni spolupracovat se školami nižšího stupně jen v omezené míře. Zajímají se spíše o starší studenty se zkušenostmi a loajalitou. Z výzkumu dále vyplývá, že zaměstnavatelům chybí opět jasná koncepce a pravidla, jak s nadanými pracovat, aby vzájemná spolupráce měla přínos pro obě strany – studenty i zaměstnavatele. Jedním z hlavních zjištění také je, že potřeby, a tedy vlastní zájmy podnikatelských subjektů, se nekryjí s potřebami kognitivně výjimečně nadaných žáků.
 
Součástí šetření bylo také šetření v zahraničí, jehož hlavním cílem bylo najít možné inspirativní momenty pro efektivnější praxi identifikace a podpory nadaných v České republice. Nejvíce pozornosti bylo věnováno Velké Británii (resp. pouze Anglii, Walesu a Severnímu Irsku) a Slovensku. Obě jmenované země zastávají jasně vymezené přístupy ke vzdělávání nadaných a šetření v obou zemích přinesla podnětná zjištění.

Velká Británie zastává přístup integrace dětí do běžných škol, a proto je vzdělávání nadaných žáků součástí všeobecné vzdělávací politiky, kde ústřední roli hraje učitel a škola, v jejichž kompetenci je nadaného žáka identifikovat a pracovat s ním. Klíčovou roli v celé Velké Británii hraje snaha o důslednou podporu nadaných na nejvyšší úrovni ze strany vlády, která financuje program Young Gifted and Talented (YG & T), a další úřady státní správy, které poskytují řadu metodických a informačních materiálů pro učitele, aby byli schopni plnit a uvádět v praxi záměry vládní politiky. Nabídka školení a informací o nadaných žácích, o tom jak se mohou projevovat, jak mohou být identifikováni a jak s nimi pracovat, je velmi bohatá. Informace jsou přes web dostupné nejen od státních institucí, ale funguje zde i řada dalších organizací, které kromě informací metodického charakteru nabízí i zdroje pro obohacení výuky a podobné rady a informace o nadaných a nadání poskytují také rodičům. Jako další inspirativní prvek pro Českou republiku, jsou koordinátoři (leading teachers) YG&T – učitelé, kteří jsou na školách zodpovědění za vedení, plánování a rozvoj efektivní praxe rozvíjení nadání ve třídách.

Ve formálním školství na Slovensku se uplatňují dva přístupy. Legislativa dává možnost k integraci intelektově nadaných dětí do normálních tříd, ale dlouhou tradici mají také speciální třídy, resp. školy pro intelektově nadané děti. V rámci mimoškolních a volnočasových aktivit je na Slovensku zajímavý systém vzdělávacích poukazů. Ty dostane každý žák a odevzdá ho škole nebo školskému zařízení za poskytnutí mimoškolské vzdělávací aktivity v rozsahu minimálně 60 vyučovacích hodin v průběhu jednoho školního roku. (Hodnota tohoto poukazu byla v roce 2008 stanovena 800 Sk.) Žáci a rodiče tak mohou sami spolurozhodovat o části státních peněz na mimoškolní aktivity - rozhodovací moc se tak částečně posouvá na nejnižší úroveň (k uživateli) a nabídka a forma mimoškolních aktivit tak může více odpovídat potřebám dětí a jejich rodičů. V souvislosti se soutěžemi a předmětovými olympiádami existuje na Slovensku tzv. bodový systém. Ten poskytuje zřizovatelům finanční odměny za výjimečné výsledky žáků v celostátních a mezinárodních kolech soutěží, předmětových olympiád a projektů.
Na základě uvedených šetření je třeba konstatovat, že v současných podmínkách a s ohledem na komplexní charakter kognitivního nadání a jeho uplatnění v přírodních a technických oborech nelze jednoduše vybudovat řešení podobné soustavě základních uměleckých škol, nebo sportovních tříd. Podobně nejde dosti rychle všechny školy přeměnit na „inkluzívní“ školy, kde budou podmínky pro individualizaci a diferenciaci výuky odpovídající potřebám optimálního rozvoje mimořádně nadaných. Samozřejmě se také nelze spoléhat na to, že nadaný si se vším poradí sám.
 
Je třeba hledat řešení, které dovolí zapojit distribuované odborné kapacity do aktivit určených potenciálně nadaným žákům, jejichž výskyt je z principu náhodný a rovněž distribuovaný; řešení, které umožní lokálním a regionálním kapacitám všech aktérů efektivně se podle svých možností zapojit do lokálních, regionálních nebo celonárodních aktivit (samozřejmě i s vytvořením vazeb na zahraniční aktivity a jejich využití pro potřeby péče o nadané v ČR). Nutným předpokladem je synergické využití možností školní výuky, podpory volnočasových aktivit, poradenství pro nadané a přípravy učitelů pro nominaci a práci s nadanými.
 
Výzkum byl realizován s využitím prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky.
 
Zdroj: Národní institut dětí a mládeže, www.nidm.cz   
Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková