Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Dětem se znevýhodněním pomáhají smíšené kolektivy a klima ve škole
O tom, jak se bude dařit dětem ve škole, rozhoduje v Německu, ale i v České republice především rodinné zázemí. Němečtí výzkumníci na základě údajů ze šetření PISA zjišťovali, co žákům ze sociálně znevýhodněných rodin pomáhá. Výsledky jejich výzkumu shrnuje Armin Himmelrath ze Spiegel Online.

Jak autor článku uvádí, v prvním šetření PISA, provedeném v roce 2000, patřilo Německo ke světové špičce – ovšem se šokujícím výsledkem: snad v žádné jiné zemi nebyl úspěch dětí ve škole tak silně propojený se sociálním původem. Kdo pocházel z chudší rodiny, nebo byl ještě navíc potomkem imigrantů a rodičů, kteří sami nestudovali, měl jen malou šanci dosáhnout maturity.

Rovné příležitosti ve vzdělávání byly v Německu pouhým mýtem, konstatuje redaktor Spiegel Online. Existují přitom možnosti, jak lze úspěch ve škole cíleně podporovat navzdory rozdílným podmínkám v rodině. Co dělat pro to, aby škola dokázala žákům ze znevýhodněného prostředí pomoci, zjišťovali výzkumníci OECD, kteří na zakázku nadace Vodafone nově vyhodnotili výsledky šetření PISA. Studie, v níž se zaměřili na podporu sociálně znevýhodněných žáků, byla představena v lednu letošního roku v Berlíně.

Srovnáním výsledků šetření PISA v rozmezí zhruba posledních deseti let vyšlo najevo, že žáci pocházející ze znevýhodněného prostředí jsou dnes v Německu v PISA testech výrazně úspěšnější než v polovině minulé dekády. Zatímco v roce 2006 dosahovalo dobrých výsledků ve škole 25 % sociálně znevýhodněných žáků, v poslední studii PISA z roku 2015 toto číslo stouplo na 32,3 %. Podle autora článku je to pozoruhodný trend.

Výzkumníci zjišťovali, jaké faktory ovlivňují školní úspěch žáků žijících v prostředí, které jim při vzdělávání neposkytuje podporu, v rodinách, kde je málo knih a kde se mluví jiným jazykem než ve škole.

Nejdůležitější je různorodé sociální složení žáků a pozitivní klima ve škole

Za nejvýznamnější faktor ovlivňující úspěch sociálně znevýhodněných žáků ve škole považují autoři studie to, že tito žáci profitují ze společného vyučování s dětmi pocházejícími z rodin s lepším sociálním zázemím. Tato skutečnost může mít podle výzkumníků několik příčin. Jedna z nich může spočívat v tom, že se žáci ve skupině pozitivně ovlivňují a podporují. Dále je možné, že ve školách, do kterých chodí děti z lépe situovaných rodin, pracují lepší pedagogové, pro něž jsou tyto školy atraktivnější. Autoři studie zároveň nevylučují možnost, že ve školách s lepším sociálním profilem se znevýhodněným žákům dostává více pozornosti, a žáci tak mohou lépe rozvíjet své schopnosti.

Dalším klíčovým faktorem je podle autorů studie pozitivní klima ve škole. Sociálně znevýhodnění žáci dosahují větších úspěchů ve školách, kde mohou nerušeně pracovat a kde se mohou plně soustředit na vyučování, jinak řečeno, když není ve třídách hluk a učitelé nemusejí dlouho čekat, než se žáci zklidní.

Jak autoři studie zdůrazňují, nezbytným předpokladem pro vytvoření dobrého klimatu ve škole jsou stabilní učitelské sbory, díky nimž se může rozvíjet otevřená komunikace a vztahy založené na důvěře. Zásadní je také motivující styl vedení škol. Ředitelé by měli umět přesvědčit pedagogy o „společné misi“ a orientovat je na strategické cíle a výsledky. Vzájemná podpora mezi učiteli a žáky, dobré vztahy mezi žáky navzájem a motivující vedení jsou poznávacím znamením škol s pozitivním disciplinárním klimatem.

Dobrý vliv na sociálně znevýhodněné žáky mají podle autorů studie také aktivity nad rámec vyučování, které v Německu nabízejí především tzv. souhrnné školy (Gesamtschule)[1]. Společné aktivity mohou podporovat angažovanost učitelů, žáků a jejich rodin, posilovat pocit sounáležitosti se školou a v konečném důsledku tak zlepšovat školní výsledky znevýhodněných žáků.

Studie na druhé straně ukázala, že velikost tříd a lepší vybavení, například počítači, mají na úspěch žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí malý vliv. Investice ale mohou velmi dobře pomoci, pokud efektivně zlepší učební proces a zapůsobí pozitivně na klima při vyučování.

V ČR se ve škole daří jen pětině žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí

Průměrný podíl žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí úspěšných ve škole se při testování PISA v roce 2015 pohyboval v zemích OECD okolo 25 procent. Nejlepších výsledků dosáhly asijské země Hongkong a Macao, kde se ve školách dařilo více než polovině sociálně znevýhodněných žáků. Německo se s 32,3 procenta zařadilo mezi země nad průměrem OECD, podobně jako Kanada, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Japonsko, Korea, Nizozemsko, Norsko, Singapur a Slovinsko. Zvláště nízký podíl žáků, kteří dosahují dobrých školních výsledků navzdory svému sociálnímu znevýhodnění, byl oproti tomu v Indonésii, Brazílii, Mexiku a Rumunsku.

Celé znění článku naleznete na webu provzdelavani.nuv.cz.

Zdroj: NUV


Autor:  
Vložil/a: Jana Cenková