Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Waldorfská škola jako cesta dětí ke svobodným bytostem
Děti jako svobodné individuality, jejichž výchova vychází z jejich přirozených předpokladů. A individuální předpoklady každého dítěte jsou v jeho výchově respektovány, aby z každého vyrostl silný jedinec. Toho chtěl dosáhnout tvůrce pedagogiky waldorfských škol a duchovní badatel Rudolf Steiner.
 
Kdo to nezažil, těžko si atmosféru panující ve waldorfských školách dokáže představit. Ať už se přijdete podívat do školní hodiny, kdy se učitel stává partnerem svých žáků a ti se aktivně zapojují do „výuky“, která je plná vlastních prožitků z probíraného předmětu. Nebo tradiční slavnosti a jarmarky, které jsou typickou a vyhlášenou akcí waldorfských škol na celém světě a konají se vždy během adventních a velikonočních svátků. Je to setkání dětí, rodičů, absolventů, učitelů i přátel a pozvaných hostů, kdy se celá škola promění v jedno velké barevné tržiště. Stánky vytvořené ze školních lavic obsadí děti a jejich rodiče, aby prodali vlastnoručně vyrobené předměty, ozdůbky a další maličkosti.  
 
A to je také hlavní rozdíl mezi waldorfskou a obvyklou školou. Ve waldorfských školách totiž bývá spolupráce školy a rodičů mnohem intenzivnější, než v jiných školách. Společné školní akce, kterých se účastní i rodiče, jsou páteří školního roku, a mnohé žákovské aktivity, které jsme spíše zvyklí vnímat jako mimoškolní, se odehrávají v rámci školy.   
 

Waldorfská škola zapojuje do aktivit děti i rodiče  

Rodiče se také zapojují do fungování třídy jejich dětí. Průběh výuky, její další směřování i pedagogické úspěchy či neúspěchy konzultuje každá třídní učitelka na společných schůzkách s rodiči. Oproti obvyklým školám se liší délka i frekvence konání třídních schůzek – konají se každý měsíc a rodiče někdy debatují s učitelkou i do pozdních večerních hodin.  
 
Waldorfské školy bývají otevřené jakékoli rodičovské aktivitě. Každý rok vznikají nové či obměněné zájmové kroužky pro děti, které se mění vždy podle aktivit a dovedností nově příchozích rodičů. Rodiče se zapojují také do podoby jednotlivých tříd, zahrady i okolí školní budovy. Rodiče mají možnost ovlivnit v podstatě vše. Například ve waldorfské základní škole v pražských Jinonicích, která nemá kapacity na vlastní kuchyni a jídlo se dováží ze sousední školy, vznikla iniciativa pro vegetariánské stravování s názvem Zelené obědy. Nakonec se podařilo sehnat výrobce, který každý den do školy jídlo dovážel za rozumnou cenu. Ohlasy mezi dětmi i rodiči byly tak velké, že na konci roku většina dětí i učitelů odebírala zdravou stravu a obědy sousední školní kuchyně, která musí splňovat zastaralé normy na množství masa a mléčných výrobků, už mělo na stole jen minimum lidí.  
 
Od klasického vzdělávání praktikovaného na „běžných“ školách se waldorfská pedagogika liší také tím, že činnost učitele chápe jako umělecký proces, který by měl probíhat s respektováním určitých zákonitostí, jinak ale zcela individuálním způsobem. Podle waldorfské pedagogiky dítě dospívá v každém věku do jiného stadia poznání, tomu se přizpůsobuje řád výuky (viz BOX: Sedmiletý cyklus v životě člověka). Ta se nesnaží urychlit dětské vědomí podsunutím informací, ke kterým dospívá později, a tím ho šetří stresu. Používá se minimum učebnic, které nahrazují krásně výtvarně zpracované sešity žáků. Na waldorfských školách se navíc neznámkuje, motivace k učení má vycházet ze zájmu o probírané téma.  

Věděli jste, že ve waldorfské škole...
- každý prvňáček má svého patrona nebo patronku v šesté třídě?
- první čítanku pro své dítě vytvářejí, píší a ilustrují rodiče?
- třídní učitel složí každému dítěti na konci roku báseň jen pro něj?
- všechny děti hrají ve třídě každý den chvíli na flétnu?
- začátky a konce hodin neohlašuje drnčení zvonku?
- místo známek dostávají děti slovní hodnocení? (pokrok je sledován „se sebou samým ve vývoji“ spíše než v porovnávání s ostatními dětmi)
- od první třídy se děti učí dva cizí jazyky?
- jen zřídka se používají hotové učebnice? (děti si spíše vytvářejí vlastní učebnice ve svých sešitech)
- učitelé využívají při výuce koncept čtyř temperamentů (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik), který jim pomáhá porozumět osobnostem dětí?
- žáci a žákyně osmých tříd pracují celý rok na svých projektech, které na konci roku veřejně prezentují?
- děti mají svého třídního učitele nebo učitelku od první až do osmé třídy?  

O waldorfském jarmarku, kde neplatily české koruny  

V jinonické škole také rodiče každoročně připravují jarmarky. Na starost to mají vždy rodiče ze třetí třídy, kteří dbají nejen na dokonalou organizaci, ale i na uměleckou kvalitu prostředí. Doplňkem bývá bohatý program divadelních a hudebních představení či uměleckých dílen. Kdo nechce jen obcházet stánky a tržiště, může navštívit improvizovanou kavárničku v historické budově školy nebo čajovnu v prostoru horního pavilonu, kde sídlí druhý stupeň. V jídelně je také k dispozici nabídka podomácku vyrobených pokrmů a výdejna dětských obědů se tak mění v živý obraz waldorfského lahůdkářství.  
 
Na některých WŠ v zahraničí mají děti ve vyšších ročnících projekt vlastní nepeněžní měny. Vytvoření a použití jarmarečního platidla bývá zároveň zahrnuto do výuky "ekonomie", někde dokonce takový systém přesahuje i do místních komunit.  
 
Letos poprvé se na velikonočním jarmarku v Jinonicích neplatilo českými korunami. Inspirována waldorfskými školami v zahraničí zavedla jinonická škola vlastní jarmareční platidlo nazvané „Prokop“. Rodiče vyrobili dostatečné množství dřevěných „prokopů“ a všichni příchozí, stejně jako přizvaní prodejci, byli se systémem seznámeni jak při zahájení, tak i v rozdávaných prospektech. Po celé škole fungovalo množství „směnáren“ (směňovalo se v poměru 1:1 ke koruně) a celé společenství školy se tak na jeden den spojilo vlastní měnou. Zdařilá akce měla i sociální rozměr - desetina výtěžku z jarmarku byla předána gruzínské komunitě Qedeli, v níž žijí lidé s mentálním postižením  
„Společnými silami se nám, rodičům, podařilo zorganizovat a po všech stránkách zajistit letošní velikonoční jarmark. Tentokrát jsme si ke standardním úkolům přibrali ještě jeden - vytvořit a zajistit vlastní měnu, což se velmi vydařilo.Pro zajímavost – jen samotný provoz“ bank a směnáren“ zajišťovalo 26 rodičů a pomáhalo jim 11 nadšenců, kteří děti ve škole nemají,“ říká jeden z rodičů pořádající 3. třídy Filip Havrda.    
 

Waldorfská pedagogika a dětské zážitky  

Waldorfská pedagogika dává důraz na vývojové fáze dítěte a mladého člověka, všímá si jeho proměn a rozvoje jeho vztahu ke světu. Na výchovu je ve waldorfských školách nahlíženo jako na vývojový proces. Smyslem je upravit učební plán potřebám a postupně se rozvíjejícím schopnostem dítěte. Výuka probíhá v procesu uměleckou formou, poznatky jsou získávány vlastním prožitkem a zkušeností.  
 
Výkony žáků nejsou motivovány známkovým hodnocením, ale živým zájmem o probíranou látku. Vysvědčení na konci školního roku mají formu slovního hodnocení, které je úvahou nad dítětem postihující všechny přednosti a nedostatky dítěte, jeho pokroky i obtíže v uplynulém školním roce a předpoklady k další práci. Pro život a práci ve waldorfských školách platí zásada, že spolupráce žáků jasně převažuje nad jejich vzájemnou soutěživostí
   

Waldorfské školy fungují ve světě už 80 let  

Waldorfský vzdělávací model má ve světě již osmdesátiletou tradici. Pojmenování nové školy Rudolfa Steinera jako waldorfská bylo převzato z názvu továrny Waldorf-Astoria, jejíž majitel Emil Motl zajistil hmotně její založení v roce 1919 ve Stuttgartu.  
 
V poslední době dochází k velkému nárůstu waldorfských škol – v 83 zemích celého světa jich funguje přes tisíc, vedle ještě většího počtu škol mateřských a několika vysokých existují i řady středisek pro vzdělávání učitelů. V poměru k jejich „pedagogickým příbuzným“ – školám Marie Montessori, Celestina Freineta, Lva. N. Tolstého – se zřetelně ukazuje, v čem je pedagogika Rudolfa Steinera při vší podobnosti zcela specifická. Řada zahraničních výzkumů již prokázala, že kvalita těchto škol nezávisí tolik na organizačních formách a objemu požadavků na vědomosti, ale především na jejich sociálním a duchovním klimatu. Waldorfská pedagogika se v posledním desetiletí stala nejrychleji rostoucím nezávislým vzdělávacím hnutím na světě.  
 
První waldorfská škola byla založena v roce 1919 v Německu, kde v současnosti najdete takových škol už více než dvě stovky. Ve Švédsku, kde funguje přes 40 waldorfských škol, proběhl před čtyřmi lety výzkum zaměřený na hodnocení různých aspektů waldorfských škol a waldorfských učebních metod. Výzkum, který byl koordinován pedagogy z několika švédských univerzit, přinesl například zjištění, že téměř 60% absolventů WŠ ve Švédsku později vystuduje univerzitu, což je ve srovnání se statistikami všech základních škol vysoké procento. Zajímavé je, že absolventi WŠ studují nejrůznější univerzitní obory a stávají se z nich nejen umělci a učitelé, ale i inženýři, ekonomové, právníci, lékaři, i počítačoví odborníci. Z výzkumu, který rovněž zjišťoval postoje žáků na waldorfských a jiných základních školách mj. vyplynulo, že waldorfské děti jsou ve škole šťastnější. Jsou spokojenější se svými učiteli, i s tím, co ve škole dělají.  
 
V USA existují waldorské školy od roku 1928, nyní jich je 250. Mnoho jejich absolventů dosáhlo úspěchu v nejrůznějších oborech. Patří mezi ně například herečky Jennifer Aniston, Nastassja Kinski či Sandra Bullock, ale třeba i Kenneth Chenault, dlouholetý generální ředitel firmy American Express.  
 

V Česku fungují waldorfské školy už 19 let  

V České republice jsou waldorfské školy školami státními. Mají však značnou právní a pedagogickou autonomii. Pracují na základě vlastního vzdělávacího programu „Waldorfská škola“, který vytvořil tým českých waldorfských pedagogů, a který respektuje „Standardy vzdělávání“ schválené ministerstvem školství. V českém školském systému přispívají waldorfské školy k pluralitě vzdělávací nabídky a poskytují výraznou pedagogickou alternativu k tradiční škole. Zpravidla vznikají z iniciativy občanských sdružení, jež si kladou za cíl vytvoření waldorfské školy v určitém městě a jejichž členy jsou učitelé a rodiče budoucích žáků této školy.  
 
Například Základní waldorfská škola v pražských Jinonicích zahájila svou činnost v září 1992, kdy otevřela jednu třídu prvního ročníku. Skupina rodičů se tehdy dohodla s radnicí Prahy 5, která dala k dispozici budovu nepoužívané školy sloužící už 20 let jako skladiště. A vznikl Spolek rodičů pro založení waldorfské školy, který slíbil zajistit celkovou rekonstrukci. Každý rok se pak škola rozrůstala o novou první třídu až do roku 2000. Sponzorské dary a půjčky stačily jen na nejnutnější stavební práce, vše ostatní dělali rodiče - vždy večer, o víkendech a během prázdnin. V létě roku 2000 se škola opět za pomoci rodičů a jejich sponzorských příspěvků pustila do přestavby půdních prostor historické budovy. V závěru pomohla i radnice a nakonec zde vznikl výtvarný ateliér, počítačová učebna, knihovna a sborovna.   
 

Spiritualita a dětský svět  

Waldorfský systém má samozřejmě i své odpůrce. Nejčastější výhradou bývá argument, že waldorfské děti jako by nežily v reálném světě, zejména v tvrdém soutěžení a že adaptace žáků s takovou výchovou je pak na dalším stupni školství či v pracovním procesu obtížná. Děti z waldorfských škol prý také mají nedostatečnou sumu znalostí. Příznivci waldorfského školství tyto výhrady odmítají s tím, že na waldorfských školách jsou předměty oproti běžným základním školám rozvrženy jinak, například hned od první třídy se děti učí dvěma cizím jazykům, hudba, výtvarná výchova a ruční práce jsou rovnocenné s matematikou a dalšími „klasickými“ předměty. Děti se tak vzhledem k vrstevníkům ocitají na nesymetrické úrovni – někde jsou napřed, jinde pozadu, ale za celkovou dobu studia se to srovná.  

 
Například devátá třída je už přizpůsobena výkonovému systému běžného školství, aby se tak zmírnil efekt nárazu, ke kterému nutně dochází při jinak nastavených požadavcích. Škola v Jinonicích vykazuje dobrou úspěšnost při přijímání svých absolventů na střední školy: 50 až 60 procent zdejších žáků studuje po ukončení základní školní docházky na gymnáziích. Zájem rodičů o přijetí jejich dětí do waldorfské základní školy v Jinonicích převyšuje zhruba jedenapůlkrát kapacitu školy.  
 
Další z argumentů používaným proti waldorfským školám je navozování dojmu, že waldorfské školy jsou školami náboženskými. Strašák náboženství ve smyslu sektářství je přitom s waldorfskou pedagogikou neslučitelný. Co opětovně kritiky waldorfských škol dráždí a dezorientuje je spirituální rozměr jejich pedagogiky. Ten ovšem ještě v žádném případě není náboženstvím.   Waldorfské školy vidí svůj ideál ve výchově “celého člověka”, k čemuž nepatří jen respektování fyziologických zákonitostí rostoucího dětského organismu, nýbrž dále také po všech stránkách rozvinutá psychika dítěte. Tedy nejen intelekt a paměť, ale i cit, prožitek a činorodost i vůle. A konečně patří k ideálu svobodného a všestranného člověka i respektování lidské spirituality.    

Sedmiletý cyklus v životě člověka
PhDr. Miluše Kubíčková
K charakteristickým znakům waldorfské pedagogiky patří zejména vazba učení i procesu výchovy na odlišná stadia dětského vývoje. Ty probíhají v sedmiletích dítěte společně s postupným vývojem jeho čtyř základních článků: fyzického a oživujícího jej článku tzv. éterného, dále článku pocitového (astrálního) a konečně článku jáství, já jako nositele vyšší duše. Jde o třikrát sedmiletý rytmus v evoluci dítěte od narození do jednadvaceti let.  
 
Dítě do sedmi let, přibližně do výměny zubů, kdy se dokončuje budování fyzického těla, se učí všechno především napodobováním příkladu. Při narození si přineslo zásobu přirozené důvěry, přesto potřebuje mít stále pocit, že svět je natolik láskyplný, že mu může důvěřovat a napodobovat. Takovýto důvěryplný svět podporující pravdu by měli dítěti zprostředkovat rodiče a vychovatelé, aby se mohly už v tomto prvním sedmiletí klást niterné základy pro pravdu.  
 
V druhém sedmiletí, kdy se teprve s vývojem nových zubů uvolňuje vlastní tělo dítěte, se rozvíjejí city a obrazotvornost a jenom lehce se připravuje tvorba myšlení, úsudku. Dítě asi do 14 let již touží, aby svět byl krásný, potřebuje vzhlížet k ideálům.  V druhém sedmiletí se kladou duševní základy pro krásu a vkus. Závažným rozhraním v životě dítěte je doba puberty, kdy se v duši probouzí k samostatnosti, ke svobodě. Dnes dospívání tělesné a duševní neprobíhají společně. Proto je puberta dnešních mladých lidí daleko obtížnější a číhá na ně mnohem více nástrah a nebezpečí.  
 
V období do věku dospělosti, asi do jedenadvaceti let, kdy se rozvíjí citový život a již také myšlení, mladá bytost potřebuje, aniž si to třeba uvědomuje, takový svět, kterého by si mohla vážit, který je dobrý. Jen tak se vyvine v duši mladého člověka rovněž dobro. Není divu, že v současné společnosti, které si často ani dospělí lidé nemohou vážit, mládež tápe, různým způsobem vzdoruje, revoltuje, je plná neklidu a nespokojenosti, a tak dostává nálepku mládež problémová. Ve vývoji mladé bytosti jsou tři velké fáze mravního rozvoje, kdy si nejlépe může osvojit tři základní mravní hodnoty: pravdu, krásu a dobro.  
Aby učitelé dokázali svou osobností zmíněné tři hodnoty a jim odpovídající svět dětem a mládeži představovat, jsou požadavky na ně kladené opravdu veliké. Jde nejen o osobní odpovědnost, nezbytnost iniciativy, trpělivosti a vytrvalosti, ale o vůli k soustavnému zájmu o svět, o postoj k pravdě, kráse a dobru, o fantazii a v nemenší míře také o humor.      

Adresy waldorfských škol a center v ČR    

Základní školy:
Základní škola waldorfská Praha – Jinonice, Butovická 9/228, 158 00 Praha 5 - Jinonice
Waldorfské třídy při ZŠ Dědina Praha – Dědina, Žukovského 6/580, 161 00 Praha 6 - Dědina
Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, 261 01 Příbram 2
Základní škola waldorfská Pardubice, Gorkého 867, 530 02 Pardubice
Základní škola waldorfská Semily, Tyršova 485, 513 01 Semily
Základní škola Svobodná Písek, Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek
Základní škola waldorfská Ostrava, Gen.Píky 13B/3295, 702 00 Ostrava
Základní škola waldorfská České Budějovice, M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Waldorfské třídy ZŠ Masarova Brno, Masarova 11, 628 00 Brno
Waldorfské třídy ZŠ dr. Milady Horákové Olomouc, Rožňavská 21, 772 00 Olomouc
Waldorfská třída Plzeň, 15. ZŠ, T. Brzkové 33–35, Plzeň – Skvrňany  
 
Střední školy:
Waldorfské lyceum Praha, Křejpského 1501, 149 00 Praha 4 - Opatov
Waldorfská škola - Gymnazium a SOU Příbram, Hornická 327, 261 01, Příbram 2
Střední škola waldorfská Semily, Jana Žižky 375, 513 01 Semily
Střední odborná škola waldorfská Ostrava, Gen. Píky 13 D/3296, 702 00 Ostrava  
  
Speciální školy:  
ZŠ a SŠ waldorfská Praha (dříve J.A.Komenského), Křejpského 1501, 149 00 Praha 4 – Opatov 
 
Iniciativy pro založení školy:
Sdružení pro alternativní vzdělávání Jeseník, Dvořákova 365, 790 01 Jeseník
Waldorfská alternativa Šumperk, Bludovská 6, 787 01 Šumperk
Příznivci waldorfského školství v Hradci Králové Hradec Králové, Rodov 1c, 503 03 Smiřice 
 
Mateřské školy:
Waldorfská mateřská škola Praha 3, Koněvova 240a/2497, 130 00 Praha 3
Waldorfská mateřská škola Praha 6, Dusíkova 1946/3, 162 00 Praha 6
Waldorfská třída Sedmikráska Příbram, 12. MŠ, Jungmannova ul., 261 01 Příbram
Waldorfská mateřská škola Staré Ždánice, Staré Ždánice 184, 533 44 Staré Ždánice
Waldorfská mateřská škola Semily, Pod Vartou 609, 513 01 Semily
Waldorfská mateřská škola Rovensko p.T., Revoluční 404, 512 63 Rovensko pod Troskami
Waldorfská mateřská škola Turnov, Hruborohozecká 323, 511 01 Turnov
Waldorfská MŠ Sluníčko Písek , Třída přátelství 2065, 397 01 Písek
Waldorfská mateřská škola Brno, Božetěchova 15, 612 00 Brno
Waldorfská třída MŠ České Budějovice Waldorfská třída MŠ Klatovy
Waldorfská třída MŠ Karlovy Vary
Waldorfská třída MŠ Klubíčko Mnichovo Hradiště, Boseň 86, 29501 Mnichovo Hradiště
Waldorfská třída MŠ Žďár nad Sázavou, Haškova 1150/14, 591 01 Žďár nad Sázavou  
 
Mateřská centra:
Mateřské centrum při WMŠ Praha 3, Koněvova 240a/2497, 130 00 Praha 3
Mateřské centrum při WMŠ Praha 6, Dusíkova 1946/3, 162 00 Praha 6
Rodinné centrum Poupátko Příbram , Hornická 327, 261 01 Příbram 2
Mateřské centrum Náruč Turnov , Husova 77, 511 01 Turnov
Mateřské centrum Beroun, 3. základní škola, Wagnerovo nám., Beroun  
 
Zkušenosti rodičů s waldorfskými školami si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Meduňka (v příloze).
 
Zdroj: časopis Meduňka 9/2009, www.medunka.pvsp.cz 
 

Přiložené soubory

Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková