Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Alternativní školy
Vzdělávání je pro mnohé chození na místo, kterému se říká škola a kde je někdo nutí naučit se něco, co se moc učit nechtějí, pod hrozbou, že se stane něco zlého, když to neudělají - spousta lidí takové hry nemá ráda a ukončuje je co nejdřív.“ píše v knize Jak se děti učí John Holt. Bohužel tento citát do velké míry vystihuje situaci na mnoha našich školách – proto ty ostatní, které se snaží dosáhnout opaku, stále ještě nazýváme alternativními nebo inovativními.
 
Pokud jste rodiči malých dětí, určitě vám neuniklo, jak nás děti rády napodobují. Můžeme jim stokrát říci, že s jídlem se nechodí po bytě, ale pokud nás uvidí, že sami si sedneme maximálně k talíři s polévkou, těžko od nich můžeme očekávat něco jiného. Koneckonců – ony jen chtějí být jako my…
 
S touto zkušeností alternativní školy pracují. Například za mnohem efektivnější než učit děti zpaměti definici demokracie, považují učitelé těchto škol její praktikování. To neznamená, že by si žáci mohli ve škole dělat, co chtějí, ale že mohou ve spolupráci s učiteli dění ve škole aktivně ovlivňovat a nést i určitou zodpovědnost a podílet se na řešení problémů. Snaha o diskusi zde není považována za drzost, ale za cestu k efektivnějšímu fungování školy. Proč by nám děti měly věřit, že nějaká demokracie může fungovat, pokud v rodině nebo ve škole dáváme přednost jiným metodám – neznamená to, že je považujeme za efektivnější? Navíc sami nejspíš dobře víte, že když se ocitnete v situaci, kdy si nevíte rady, uchýlíte se k řešení, o kterém víte, že třeba ani není dobré – prostě proto, že jiné řešení vás nenapadá, že vám nikdy nikdo nedal lepší příklad.
 
Aneb
„Když dítě vyrůstá pod stálou kritikou - učí se odsuzovat.
Když dítě vyrůstá v nepřátelství - učí se bojovat.
Když dítě vyrůstá ve výsměchu - učí se být nesmělé.
Když dítě vyrůstá v hanbě - učí se cítit vinu.
Když dítě vyrůstá v toleranci - učí se být trpělivé…“
 
Alternativní školy jsou někdy nazývány školy hrou, protože jsou to školy s jinými metodami a organizací výuky a obvykle se skutečně snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse, problémových úkolů a podobně (různé definice zde). Stejně jako na jiných školách se i zde plní osnovy schválené MŠMT.
 

U nás existuje několik typů alternativ. Některé společné znaky:

* snaha získat dítě pro vzdělávání (neudusit přirozenou touhu poznávat nové věci a jevy)
* přátelský vztah mezi učitelem a dítětem, ochota a schopnost učitele pozitivně děti motivovat, podporovat jejich kvality i originalitu a respektovat vývojové zvláštnosti (chyba je stupeň učení, ne přestupek)
* spolupráce s rodinou dítěte (učitel zná možnosti pedagogiky, vy nejlépe znáte své děti)
* co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, podpora spolupráce a rozvoj komunikace
* pěstování odpovědnosti spoluúčastí dětí na rozhodování
* propojování předmětů (k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků)
* prostředí uzpůsobeno dětem (pomůcky snadno přístupné v nízkých policích, dětská výzdoba)
* vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí (proč končit uprostřed zajímavé činnosti a proč nedopřát oddech tam, kde je třeba)
* slovní hodnocení

Poslední 2 body platí jen na některých školách.
 
Pokud jste tak dobří rodiče, že si dáte práci s výběrem školy pro své děti, vybírejte především učitele, o kterém budete přesvědčeni, že ví co a proč dělá, protože i na škole s dobrou pověstí můžete narazit na špatného učitele (a obráceně). Mnozí učitelé umožňují návštěvu rodičů ve výuce a i když se před vámi mohou chovat jinak než obvykle, určitě vám neunikne, zda jsou děti nadšené a tvořivé nebo zda plní beze slova úkoly naučeným způsobem (a jsou "hodné").
 
Alternativní školy bohužel často bývají kritizovány za něco, co je jim kvůli malé informovanosti přisuzováno zcela mylně (např. že jsou skleníkovým prostředím apod.). Zkusme na to jít pro změnu z druhé strany – místo předsudků nejprve vyhledat informace. Když se rodiče dozví, že v Montessori zařízeních se děti mohou učit číst před začátkem školní docházky, svádí je to často k rychlému závěru, že děti jsou asi přetěžovány. Když se dozví, že ve Waldorfských školách se děti učí psát psacím písmem později, svádí to k hodnocení, že se jedná o školu pro pomalejší děti. Ale když se zeptáte, PROČ to tak ve škole dělají, zjistíte, že důvody jsou úplně jiné. Můžete se s nimi ztotožnit, nebo nemusíte, ale už jen promýšlení všech pro a proti vám pomůže rozhodnout se, co chcete vy sami pro své děti. A navíc - na všem se dá najít něco přínosného – proč to tedy nevyužít (třeba i v běžné škole)… Řekněte si, co vy sami od školy očekáváte a podívejte se, jak se s každou konkrétní položkou vypořádali tam či onde a hlavně – ptejte se, co je k tomu vedlo a co z toho by bylo vhodné právě pro vaše dítě.

 

PŘEHLED ALTERNATIV DOSTUPNÝCH V ČR:

 
 
- Waldorfská (MŠ, 1. i 2. stupeň ZŠ, SŠ)
 
- Montessori (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ)
- Daltonská (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
(Tyto tzv. reformní školy ve světě vznikaly v 1. pol. 20. stol.)
 
 
 
- Začít spolu (MŠ, 1. st. ZŠ)
 
- Zdravá škola (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
- Integrovaná tematická výuka (MŠ, 1. st. ZŠ)
(Vznikají v posledních desetiletích a často staví na zkušenostech reformních škol a na nových vědeckých poznatcích z psychologie, pedagogiky apod.)
 
 
 
-Domácí vzdělávání (1. st. ZŠ)
 
Pokud jste spíše systematický typ a budete si chtít pročíst přehledná fakta, zvu vás na webové stránky „Alternativní školy v ČR“. http://www.webpark.cz/alternativy
Ráda bych jen dodala, že není jeden typ alternativní školy lepší než ostatní, ale že každá škola je vhodná pro některé děti, a ještě přesněji – pro některé rodiče. Pokud chcete školu, do které pošlete sud, aby vám do něj učitelé nalili vědomosti a vy jste si na konci vyzvedli hotový výrobek, rozhodně dítě do alternativní školy neposílejte. Pokud se chcete na vývoji dítěte aktivně podílet, hledejte školu blízkou vašemu výchovnému stylu, kde s vámi budou komunikovat a hledat kompromisy.
 
Pokud jste alternativám nakloněni, ale bydlíte v obci, kde škola je jen jedna, nebo třeba i víc, ale všechny stejně nedotčené změnami ve světě kolem, budiž pro vás toto povídání ujištěním, že nechcete příliš, když od školy očekáváte, že se bude snažit rozvíjet vaše dítě způsobem, který je konkrétně v jeho případě úspěšný. Že případný talent, nebo specifická porucha učení či chování bude pro učitele impulsem k úpravě vyučovacích metod. Bez konkurence není snaha a kde není žalobce není ani soudce.
 
A pokud dokonce patříte mezi velmi aktivní rodiče, kteří by se chtěli pustit do významné změny školy, nebo dokonce do zakládání školy nové, nebojte se obrátit na mou adresu – přinejmenším vás můžu kontaktovat s lidmi, kteří už se do něčeho podobného pustili a mohli by vám pomoci zvážit vaše reálné možnosti.

Jana Hrázská
kontakt: zofinka@centrum.cz
 

Autor: Jana Hrázská
Vložil/a: Radka Evjáková