Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Sexuální týrání a zneužívání dětí - Jak pohlavní zneužívání poznáme a jak dětem pomoci?

​Zneužívané děti se z nejrůznějších důvodů mnohdy bojí svěřit a snášejí utrpení i několik let. V článku najdete časté projevy v chování dětí, které můžou vypovídat vypovídat o pohlavním zneužívání. Dále různé způsoby pomoci a odkazy na praktická svépomocná cvičení pro dětské či dospělé oběti sexuálního zneužívání.

 

Rozeznat týrání dítěte je velmi těžké a definitivní rozhodnutí v této věci náleží do rukou policie (týrání svěřené osoby podle §215 trestního zákona) v součinnosti s ostatními orgány činnými v trestním řízení (soudy, státní zástupci, sociální pracovnice z oddělení péče o dítě na příslušném Městském úřadě, lékař, psycholog, apod.).
 
  • Apatie a nezájem o okolí, vyhýbání se kontaktům s vrstevníky i s dospělými

  • výrazná úzkost v přítomnosti některých lidí

  • vyhýbání se školním a mimoškolním aktivitám

  • zvýšená agresivita, napadání spolužáků, záchvaty vzteku

  • potíže se soustředěním, zhoršení prospěchu

  • informovanost o sexu neodpovídající věku dítěte, sexuální napadání vrstevníků, sexuálně laděné hry

  • odmítání jídla nebo naopak přejídání

  • útěky z domova, pokusy o sebevraždu, sklony k sebezohavování

... mohou být důsledkem pohlavního zneužívání.
 
Přítomnost těchto projevů v chování dítěte nemusí vždy znamenat indikace tak závažného problému, jakými je tělesné či duševní týrání nebo sexuální zneužívání. Pokud se však bez zjevné příčiny začnou vyskytovat ve větším množství, měli bychom uvážit i tyto možnosti pro vysvětlení daných potíží a problémového chování dětí.
 
Více informací o fyzickém i citovém týrání naleznete na stránkách Nadace Naše dítě o dětských právech www.detskaprava.cz/deti/deti_a_jejich_prava_tyrani.htm nebo v knize Sexuální zneužívání dětí od P. Weisse, která je vystavená na Googlu.
 

Jak můžeme dětem v takové situaci pomoci:

Řešení podobné situace patří do rukou odborníků a pověřených institucí. Je ale nesmírně důležité dítě přesvědčit, že má právo v tak obtížné situaci na pomoc a že mu pomůžete najít dospělého, kterému může důvěřovat (a který bude věřit jemu).
 
Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (www.atre.cz/zakony/110.htm), ve znění pozdějších předpisů, je každý člověk oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany (městské úřady, obce v přenesené působnosti, obce v samostatné působnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (www.mpsv.cz) či Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí (se sídlem v Brně, www.umpod.cz) na skutečnosti, které by mohly signalizovat porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti.
 
Zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při výkonu své práce seznámili, i o osobách, které daný orgán na tyto skutečnosti upozornily. Dítě má právo i bez vědomí rodičů nebo osob odpovědných za výchovu požádat tyto orgány o pomoc.
 

Chcete-li tento problém řešit, můžete se obrátit na:

 

Svépomoc a odborná pomoc - pár vět pro děti i dospělé, kteří byli v dětství sexuálně zneužívání

Pokud se do procesu uzdravení pustíte, nepouštějte se do něj sami. Najděte někoho, kdo v tom bude s vámi. Možná to nepůjde tak snadno. Je to pochopitelné, vždyť jste to v sobě dlouho drželi a není jednoduché takovou věc vynést na světlo. Dejte si proto čas na postupné získávání důvěry.

Takovou parťačkou nebo parťákem pro vás může být podle autorů webu www.sexualni.zneuzivani.cz odborník - terapeut (terapeutka) nebo prostě někdo, ke komu cítíte důvěru. U terapeuta máte alespoň předpoklad, že více či méně rozumí tomu, co se ve vás děje a více či méně bude vědět, co s tím. Neplatí to stoprocentně, ale pravděpodobnost je poměrně vysoká. Vyberte někoho, kdo je dost silný natolik, aby s vámi celý proces absolvoval. Vyberte někoho, komu se nebudete bát sdělovat věci, o kterých se běžně nemluví. Někoho, o kom jste přesvědčeni, že ho to neporazí a zároveň vás nebude litovat - to vám nepomůže. Pozor na své blízké - partnery/ky, rodiče či jiné členy rodiny (zvláště v případě incestu), pro ty to může být obzvláště veliká zátěž, jsou s vámi emocionálně spojeni.
Další možností je využít pomoci svépomocných skupin pro dospělé oběti sexuálního zneužívání, které se ovšem v ČR téměř nevyskytují. Kontakty na poradenská a psychoterapeutická pracoviště ve Zlínském kraji najdete na portále Zkola ve složce Kde hledat radu či pomoc?
 
"Nemusíte být oběť celý život". Je jen na vašem rozhodnutí, zda se do uzdravujícího procesu pustíte. Vyzkoušet můžete některá cvičení zaměřená na strategie zvládání obtížných životních situací, zacházení s flešbeky (živými vzpomínkami na traumatické události), způsoby vedoucími k úlevě od pocitů viny. Praktická svépomocná cvičení k vyhledání zdrojů podpory, nalezení bezpečného místa nabízejí již zmiňované stránky věnované problematice dospělých, kteří byli sexuálně zneužíváni v dětství (sexualni.zneuzivani.cz/category/svepomoc).
Autor:  
Vložil/a: Tomáš Bohm