Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Naším cílem je nastavovat zdravé třídní kolektivy: Petr Štěpáník
​Bc. Petr Štěpáník je ředitelem občanského sdružení Madio, které mimo jiné nabízí preventivní programy školám, rád fotografuje a sportuje.
 
Občanské sdružení Madio vzniklo v lednu tohoto roku, co vás vedlo k tomu založit občanské sdružení?
 
Po zániku Centra prevence ve Zlíně, kde jsem posledních devět let působil nejdříve jako dobrovolník a později jako externí lektor, jsem přemýšlel nad nastálou situací. Řešil jsem, co teď bude, kdo bude zajišťovat v kraji primární prevenci. Rozhodl jsem se proto založit organizaci, která nabídne školám kvalitní služby a Centrum prevence pružně nahradí. Prvotním impulzem byla však snaha reagovat na požadavky škol, které chtějí dělat prevenci dobře. Ve Zlínském kraji je poptávka škol po našich službách velká. Po zrušení Centra prevence se situace opravdu zhoršila, protože sociálně patologických jevů na školách přibývá, ale kapacity organizací nejsou dostatečné.
 
 Cílem sdružení je prevence rizikového chování. Co znamená rizikové chování, kdo hodnotí, co je, co není rizikové?
 
Těžko říct, kdo to hodnotí.  Řekněme, že takové chování přináší jedinci i společnosti spoustu rizik a to v oblasti zdravotní, sociální či výchovné. Jde například o vztahové problémy, které přecházejí do agrese nebo šikany. Slovu šikana se záměrně snažím vyhnout, protože - když se ve škole řekne „šikana“, všichni trnou hrůzou. Šikana ale nemusí mít vždy podobu fyzického napadání, jde například také o slovní útoky či jiné vyčleňování z kolektivu.
 
Snažíme se takovému chování předcházet, a v případech, kdy nastane, je efektivně řešit.  Nabízíme preventivní programy zaměřené na různá témata, např. Komunikace jako řešení problémů, Já a moje třída, Droga a závislost... Naším cílem je nastavovat zdravé třídní kolektivy, aby se v nich děti cítily dobře.
 

Ukazatelem kvality je přístup k žákům, úroveň poskytovaných informací, reference

Z jakého teoretického, filozofického zázemí vycházíte? Jaký způsob práce preferujete?
 
Naší filozofií je přispívat prostřednictvím efektivní primární prevence k ochraně společnosti před vznikem, případně nárůstem zneužívání návykových látek a jiných forem rizikového chování, za podpory zdravého životního stylu.
 
Vycházíme z definice World Health Organisation (WHO), tedy prevenci pojímáme jako soubor intervencí s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog a dalších forem rizikového chování. Do primární prevence zahrnujeme veškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek a dalšího rizikového chování, případně je oddálit.
 
Bohužel, ne všechny organizace v kraji nabízejí v tomto směru kvalitní služby. Já osobně kvalitu měřím přístupem k žákům, studentům i pedagogům, a také úrovní poskytovaných informací.
Preferujeme partnerský přístup k žákům i ke studentům. Důležitým faktorem je nastavení vzájemné důvěry. Chceme, aby naše práce byla kontinuální. Nabízíme programy prevence, které jsou dlouhodobé, v ideálním případě jsou to tři setkání během školního roku. Školy se od nás nedočkají klasické přednášky. V našem podání jde o tzv. interaktivní besedy, často v nich pracujeme se zážitkovou pedagogikou. Program pro nás však končí až v okamžiku, kdy škola obdrží námi zpracovanou závěrečnou zprávu z jeho průběhu.
 
Když se vrátím ke kvalitě, jaká jsou podle vás kritéria kvality poskytovaných služeb v oblasti preventivních aktivit? Zmínil jste přistup k žákům, přítomnost učitele, závěrečné zprávy, ještě něco dalšího?
 
Vyžadujeme, aby se třídní učitel aktivně účastnil programu, vnímáme jej jako nedílnou součást kolektivu. Když se řeší vztahové problémy, je dokonce podmínkou, aby byl přítomen.
Jsou školy, které tento systém chápou, vnímají, jsou také školy, které vědí, jak by to mělo být, ale z nějakých důvodů nemůžou v oblasti prevence dělat tolik, kolik by chtěly. Pak jsou školy, které problém vidí, nepřipouštějí si jej a nechtějí ho řešit. Kvalita nespočívá v pouhé realizaci programu, ale z velké míry v aktivním zapojení pedagogů a celé školy. S třídou se musí pracovat průběžně, aby výsledek byl takový, jakého chceme dosáhnout.
 
Jak poznají školy, že organizace nabízejí kvalitní služby? Na co se zaměřit při výběru poskytovatele služeb?
 
Certifikace služeb je dalším krokem ke zvyšování kvality, proto ji i my v brzké době plánujeme. Chceme být certifikovanou organizací, protože ji do budoucna vnímám jako určitou formou záruky. Dalším ukazatelem kvality mohou být také reference na organizaci, nebo na její lektory.
 

Rodiče by se měli zajímat, jak je na škole prevence řešena

Co by měli rodiče dělat pro efektivní prevenci v rodině? Co škola?
 
Na rodině velmi záleží. Je špatně, když rodič říká: „Co je ve škole, mě nezajímá, ať si to škola vyřeší sama.“ My se snažíme působit na rodiče, aby se zajímali o to, jak je řešena prevence ve škole, kterou navštěvuje jejich dítěte. Naše „mediální kampaň“ je cílena převážně na rodiče, ať už formou letáků, besed pro veřejnost nebo reklamních shotů v rádiu. Prevence už není tabuizované téma, je třeba ji dělat.
 
Myslím si, že by rodina měla hlavně komunikovat – vzájemně, ale i se školou, a to ne pouze v případě, že dítě má problém. Je dobré mít povědomí o tom, co se ve škole děje. Komunikace v rodině obecně je velmi důležitá. Slovo komunikace je až magické, pedagog bude mít stokrát míň problémů, pokud bude se třídou dobře komunikovat.
 
Jaká je situace ve školství Zlínského kraje, chtějí učitelé spolupracovat na preventivních programech? Jak ředitelé přistupují k primární prevenci?
 
Jsou různé druhy, skupiny škol, jak jsem se již dříve zmínil. Školy, které prevenci dělat chtějí, napíšou si projekt, hledají různé cesty, jak dělat prevenci kvalitně. Druhá skupina škol dělá prevenci proto, že se „má dělat“, jako častý problém školy uvádějí nedostatek finančních prostředků. Bohužel, ve velmi vysokém procentu případů tyto programy škola nehradí, platí si je žáci sami. Třetí skupina škol prevenci vnímá dokonce jako zbytečnou. Ředitelé těchto škol také tvrdí, že žádné problémy u nich nejsou a prevenci tudíž nepotřebují.
 

Metodici prevence často narážejí na nepochopení ze strany učitelů

Na každé škole je preventista, proč by si měly školy zvát externí organizace? Mají školy zájem o preventivní programy?
 
Jde nám o spolupráci se školou. Věřím tomu, že pokud bude mít možnost metodik prevence na školách fungovat tak, jak má, nebude potřebovat žádnou naši pomoc. Pokud má škola např. tisíc žáků, je tam jeden výchovný poradce a metodik prevence, které nikdo z žáků či studentů nezná, jejich funkce není podporována, problém vznikne daleko snadněji. Studenti totiž nevědí, na koho se obrátit. Situace je reálně taková, že třídnická hodina často probíhá maximálně jednou za měsíc, kdy se zkontroluje absence, případně je žákům sděleno, kdy je sběr papíru.
 
Velmi obdivuji ty metodiky prevence, kteří nemají snížený úvazek, na platu většinou nic přidáno, a přesto metodicky vedou ostatní pedagogy. Často narážejí na nepochopení a jsou pro ně nepřáteli tím, že jim ubírají část výuky například matematiky, či dějepisu... Školám nabízíme také besedy pro pedagogy na různá témata z oblasti prevence rizikového chování a práce s třídou. Cílem těchto besed je mimo jiné, informovat v čem je přínos preventivních aktivit, mj. to, že s motivovanou třídou se daleko lépe pracuje.
 
Kolik podobně zaměřených organizací působí ve Zlínském kraji?
 
Hodně. Jsou však organizace, které nabízejí preventivní programy a organizace, které nabízejí „preventivní programy“. Jejich přístup, forma zpracování a komunikace se školou i filozofie jsou však zcela odlišné. Na to je třeba dávat pozor při výběru organizace, protože děti a mladí lidé jsou snadno ovlivnitelní.
 
Kdo tvoří tým pracovníků Madia? Jak se vzděláváte a pečujete svůj rozvoj?
 
Základní tým tvoří ředitel, vedoucí preventivních programů, více než desetičlenná pracovní skupina dobrovolníků, kteří dělají programy na školách a nová skupina peer dobrovolníků. Pracovní skupinu tvoří lidé, kteří prošli psychosociálním tréningovým programem a programem práce se třídou, jsou průběžně vzděláváni, jejich práce je pravidelně supervidována. Jsou mezi nimi studenti, ale také lidé s vysokoškolským vzděláním v oboru sociální pedagogika. Peer dobrovolníci jsou mladí lidé, kteří teprve absolvují psychosociální tréningový program, základy práce se skupinou, videotrénink, vícedenní kurzy.
 
Občanské sdružení Madio má několik středisek - kromě projektu Preventivní programy, na který jste se mě dotazovala, provozuje projekt Áčko a středisko realizující kurzy pro firmy.
Spolupracujeme také s jinými organizacemi působícími v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže. Je to například Občanské sdružení Unie Kompas. V oblasti prevence závislostí a drog úzce spolupracujeme s o.s. Onyx, které provozuje Kontaktní centrum ve Zlíně. Naším společným cílem je nabízet kvalitní prevenci.
 
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
 
Určitě plánujeme certifikaci programů, akreditaci kurzů pro firmy a pedagogy. Chceme i nadále motivovat rodiče, aby se zajímali, jestli školy dělají tuto prevenci dobře.
 
Děkuji za rozhovor.
----------------------------------------------------
Kontakt: Madio, tř. Odboje 868, Otrokovice 765 02, tel. 790 348 591, e-mail: info@madio.cz, www.madio.cz
 
Máte – li nějaký dotaz na pana Štěpaníka, pište na adresu redakce (redakce@zkola.cz), odpovědi na vaše dotazy budou k článku přidány.  
Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková