Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Děti rychle vycítí, jak to s nimi myslíte: Růžena Hlůšková
Jak jste se dostala k povolání učitelky, paní Hlůšková? 
 
Já jsem se rozhodovala mezi povoláním kardiochirurga a učitelstvím. Ale převážila chuť učit, takže jsem po gymnáziu studovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obory biologie a chemie. Ale moje maminka tvrdí, že jsem se učitelkou narodila, protože když jsme chodili s kamarády ven, tak jsme si hráli na školu a já je učila. Asi to ve mně bylo od malička. Do základní školy v Kunovicích jsem nastoupila po škole a pracuji tady už deset let.
 
Co je na práci učitele nejhezčí?
 
Nejhezčí? Já bych řekla, že kontakt s dětmi, že je můžete utvářet, že vidíte, jak rostou, jak se mění a co jsou za lidi. Když vidím, že někdo, kdo nebyl příliš nadaný, dělá pokroky, to je podle mě to nejlepší.
 
Co si myslíte, že vám jde obzvlášť dobře v profesi učitelky?
 
Já si myslím, že docela těm dětem rozumím a mám s nimi kamarádské vztahy, i když spíše s těmi staršími, s osmáky a deváťáky. U těch menších to moc nejde, pro páťáky a šesťáky jste pořád ta autorita. U starších dětí se stáváte partnerem v diskuzi. Ony potřebují , aby jim někdo rozuměl a aby jim nedával jen příkazy, neříkal jim jen, co mají a nemají dělat, ale aby s nimi dokázal diskutovat a poslouchat jejich názory.
 

Děti chtějí poznat učitele i z jeho lidské stránky

Za co jste získala celorepublikové ocenění Zlatý Ámos? Čím si myslíte, že jste porotu přesvědčila?
 
Přesvědčily je děti. Porotci viděli, jaký vztah mezi námi je, že si na nic nehrajeme, neděláme nic uměle a na efekt. To by se ukázalo. Děti se chtěly zúčastnit, vymyslely celou akci a já jsem potom plnila jen jejich pokyny.
 
Jak to děláte, že se vám daří mít ten vztah s dětmi pěkný?Myslíte si, že výraznou roli hraje osobnost učitele?
 
Ano, osobnost učitele je důležitá. Jaký člověk je v normálním životě, v soukromí . To děti zajímá. Někdo si soukromí chrání hodně nebo se nedokáže otevřít. To není můj případ. Děti ví, jaké mám záliby, kam chodím, že jsem dřív zpívala, tancovala. My o přestávkách, když mám dozor, například hrajeme stolní tenis. Oni samy chtějí poznat učitele i z jeho lidské stránky.
 
Dá se tedy říci, že dobrý učitel musí být dobrým člověkem?
 
Určitě. Děti rychle vycítí, jak to s nimi myslíte. Jestli se na ně usmíváte a přitom si v duchu říkáte „oni jsou..“ - nechci použít nějaké škaredé slovo. Poznají velmi dobře přetvářku.
 
Kde berete inspiraci pro svou práci?
 
Všude, od kolegů, kamarádů i od dětí. Ony mají nápady a ptají se, jestli by to šlo tak a tak. Z internetu, snad odkudkoliv, co se mi hodí, to hned použiju.
 

Snažím se chovat tak, abych se za sebe později nemusela stydět

Máte v životě svůj vzor, pedagogický vzor?
 
Pedagogický vzor mám. Na gymnáziu mě učil profesor Vašíček, dobrý a zapálený chemik, který miloval učení metodou pokus, který stavěl na teoretických poznatcích, ale hodně se věnoval praktické výuce. Vzpomínám na jeho pokusy, které pořád ukazoval, byla jsem úplně nadšená. A proto jsem začala vlastně studovat chemii.
 
Já osobně se v životě řídím heslem, že se musím chovat tak, abych se za sebe později nemusela stydět. To je takové mé motto. Moje maminka říkala: „Chovej se tak, aby ses, až se za svým životem ohlédneš, nemusela stydět.“
 
Co nejvíce funguje na vaše žáky? Čím je motivujete, aby měli zájem o výuku?
 
Hlavně praxí. Když jim něco ukážete. Marně jim budete vysvětlovat, že sodík s vodou bude reagovat tak a tak. Když prostě vezmu ten sodík a dám ho do vody, a ještě k tomu udělám trochu divadla, více je to zaujme. Praktickými ukázkami je přitáhnu a pak se sami ptají. To je to, co já potřebuju. Probudit zájem. Aby se zeptali, co se tam stalo a proč se to stalo. Je spousta učitelů, kteří neexperimentují. Vezmou video a pustí ho.  Všichni ale víme, že to, co vidím, cítím, slyším, je mnohem lepší, než když to jen slyším. Když to vidí, fajn, ale když to navíc ještě smrdí, to je ještě mnohem lepší .
 
Co podle vás znamená žít dobrý život?
 
Naplněný život. Život, který neprosedíte u televize nebo počítače. Znamená to mít své koníčky, záliby, dělat něco pro druhé lidi. To se dneska moc nenosí. Když budete sedět u televize, nebudete navazovat žádné vztahy. Těší mě, když můžu někomu pomoct. Jsem hasička a pro mě je důležitá i trocha toho adrenalinu. Potom dělat práci, která mě baví. Nemohla bych dělat práci, která by mě nebavila. Jsem asi cvok, ale těším se do školy. Já se opravdu těším, třeba když jsou delší prázdniny. To spousta kolegů nechápe. Ale já se moc těším do práce a na děti.
 
Jaké jsou vaše další životní a profesní cíle?
 
Teď aktuálně se snažím vychovávat svého syna. Jsou mu čtyři a chci, aby z něj byl dobrý člověk. Aby byl dobrý ve škole, abychom s manželem udrželi dobré manželství, aby se dařilo našemu hasičskému sboru. A v  pracovním životě? Aby mi to šlo pořád tak, jak mi to jde. Nemám teď ambice ředitelovat, ale chtěla bych se dostat znovu do zastupitelstva obce, abych mohla udělat něco užitečného.
 
Děkuji za rozhovor.
 

--------------
 
Kontakt: ZŠ Kunovice, U Pálenice, U Pálenice 1620, Kunovice , tel. : Zlín, tel.: 572 549 221, email: zskunup@uhedu.cz
Autor:  
Vložil/a: Radka Evjáková