Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Děti by se měly naučit orientovat v množství informací a udělat si vlastní názor, najít svoji cestu a nepodléhat trendům: Alena Ježková
Alena Ježková je učitelkou biologie a tělocviku na Gymnáziu J. A. Komenského v Uherském Brodě.  V letošním roce se stala vítězkou ankety o nejoblíbenějšího učitele/učitelku a držitelkou titulu Zlatá Ámoska Zlínského kraje. Vede několik mimoškolních kroužků, působí jako koordinátorka v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, hraje volejbal a ráda zahradničí.

Paní Ježková, shrnete prosím, jak jste se dostala k učitelské profesi? Pocházíte z učitelské rodiny?

Ne, nepocházím. Vždycky mě bavila práce s dětmi a od mala jsem sportovala, tak jsem si jednoho dne ve třetím ročníku gymnázia řekla, že učitelství pro mě bude dobrá volba. Teď už učím 8 let aprobaci přírodopis - biologie a TV. Letos také učím průřezový předmět Výchova ke zdraví, ve kterém se objevuje hodně témat jak z biologie člověka, tak i občanské výchovy. S dětmi se bavíme o otázkách, které jsou dnes v popředí. Diskutujeme o zdravém životním stylu, návykových látkách, rizikovém chování, první pomoci, věnujeme se také poruchám potravy, anorexii. Dětem téma vždy nastíním a nechávám na nich, jak jej dále zpracují. Výstupem jsou pak různé plakáty, letáky, nebo ankety.

Baví je to? Co je teď nejvíc zajímá z témat Výchovy ke zdraví? Má předmět přesahy i do dalších oblastí, jako je např. mediální výchova, kritické myšlení a další?

Děti jsou velmi zvídavé a díky moderní technice se lehce dostanou ke spoustě informací. Spousta z nich ale nemusí být vždy pravdivých, některé jsou polovičaté a pro děti je těžké s nimi dobře naložit. Navíc děti moc nejsou vedené k tomu, aby nad věcmi přemýšlely, hledaly argumenty pro a proti a na základě nich si pak vytvářely svůj názor. Takže sice na jednu stranu mají poměrně velké povědomí o většině témat, ale na druhou stranu je to spíše neúplný pohled. Vědí, co nesmí, ale nevědí proč. Hodně podléhají trendům, což je ve škole krásně vidět - jednou je to láhev, která filtruje vodu, za další měsíc krabička na svačinu, pak speciální boty. Je dobře, když se ve všem dokážou dobře zorientovat. Proto se snažím výuku směřovat tak, abych podpořila rozvoj právě těchto jejich dovedností. Navíc má výchova ke zdraví i přesahy do dalších oblastí. V hodinách využíváme základy matematiky, dovednosti výtvarné výchovy, ICT. Jde hlavně o to, aby se žáci nebáli mluvit, orientovali se v množství informací a uměli si vybrat, co je správné.

Průřezová témata jsou důležitá zejména pro orientaci dětí v dnešním světě

Zasluhují si průřezová témata speciální pozornost, měly by mít více prostoru ve výuce?

Průřezová témata jsou důležitá zejména pro orientaci dětí v dnešním světě. Společnost se mění a světem hýbou pojmy jako migrace, inkluze, terorismus, otázka náboženství, nové technologie a spousta dalších. Lidé se pletou do věcí, o kterých kolikrát nic neví a nebojí se je veřejně hodnotit. Bohužel neodborně a nesprávně. Nemůžu si odpustit poznámku, že takovým příkladem může být zrovna učitelské povolání. Každý ví nejlépe, jak by měli učitelé učit, co dělají dobře a co špatně, jestli jsou dostatečně odborní při výkladu. Stejným způsobem jsou někteří rychle hotoví i se soudy v ostatních tématech, která neodborně hodnotí. Tím více jsou průřezová témata důležitá a je dobře, že se postupně začleňují do výuky.

Jaké děti učíte a jaké děti učíte nejraději?

Na gymnáziu učím napříč všemi ročníky, tzn. děti od primy až po maturitní ročník. Asi nejlépe se mi učí „ti malí". Jsou více nadšení a snáz je zaujmete. Můžete si dovolit udělat volnější hodinu a do výuky zapojit např. skupinovou práci nebo projektovou výuku, protože nejste determinováni takovým kvantem učiva, jako na vyšším stupni, což mně baví. Na druhou stranu je tento typ výuky více náročný na přípravu, zabere vám více času a s tím je potřeba počítat v rámci časových rozpisů učiva.

Jsou dnešní děti jiné než dříve?

Děti se z mého pohledu zásadně nemění, i když dnes jsou oproti nám asi více průbojné, někdy možná i více drzé a jakoby „bez hranic". Myslím si, že v dnešní době je ve společnosti volnější morálka, spousta věcí se toleruje a to, co se nám v dětství jevilo jako nepřijatelné, se dnes dětem zdá naprosto v pořádku. A to se pak odráží na jejich chování. Například my jsme si netroufli učiteli tykat, ani nás to nenapadlo. Když jsem začínala učit, občas mi některé děti vědomě zkoušely tykat, a vždy čekaly, co bude. Já si myslím, že tykání do školy nepatří, proto jsem to nikdy netolerovala.

Podle vás, můžou se děti změnit a mění se v průběhu studia?

Určitě ano, všichni se měníme. Nejen žáci, ale i učitelé. Je to oboustranný proces. A velmi individuální. Měníme se jak vzhledově, kdy se na vás z lavic primy dívají drobounké holčičky a okatí kluci, kteří v oktávě opouští školu jako dospělé slečny a páni, ale i psychicky. Mění se naše motivace. Můžete se snažit žáky motivovat sebevíc, ale ne u všech dosáhnete kýženého efektu. Někteří žáci se v průběhu studia mění k lepšímu, jiní k horšímu. Myslím to tak, že zatímco někteří žáci ve studiu stagnují, polevují a končí se špatnými známkami, jsou žáci, kteří mají naopak pomalý rozjezd, ale na závěr se z nich stanou vynikající studenti. Na naší škole máme tu možnost sledovat vývoj opravdu nadaných žáků a prožívat s nimi úžasné úspěchy v různých soutěžích a olympiádách až na mezinárodních úrovních. A není lepší pocit, než když víte, že na jejich úspěchu máte kapánek zásluhy i vy.

Souhlasíte, že učitel je jeden z nejvýznamnějších hybatelů, vlivů ve vývoji dítěte?

Určitě ano. Podívejte se na vztah učitel – žák v průběhu školních let. Na prvním stupni je často paní učitelka něco jako „druhá maminka". Na základní škole pak může být učitel pro žáky jak vzorem, kterému se chtějí přiblížit, tak i přirozenou autoritou, kterou respektují. Nebo dokonce idolem a platonickou láskou. Na střední škole může být spíše kamarádem a na vysoké pak průvodcem. Ale je to individuální záležitost. Jsou učitelé oblíbení i méně oblíbení, stejně jako žáci přátelští a protivní.

Je něco jinak poté, co jste získala ocenění? Děláte něco jinak?

Ne, to ne. Toto krásné ocenění je pro mně zpráva o tom, že můj pedagogický přístup, metody a postupy jsou správné. Že očima žáků učím dobře. A to je pro mě ta největší pochvala, která mně bude těšit po celý život.

Zájem o tělocvik v rámci výuky upadá, oblíbené je ale běhání, posilování, tancování či míčové hry

V poslední době se hodně energie vynakládá na propagaci přírodovědného a polytechnického vzdělávání, vnímáte i vy nějaké výsledky?

Na výsledky je asi ještě brzo, ale tato podpora je zřejmá. Projekty na dotace pro školy jsou hodně zaměřeny na environmentalistiku a techniku, do popředí jde badatelské vyučování velmi využívané právě v přírodovědných předmětech. Jelikož u nás na škole plním i funkci koordinátora EVVO a vedu biologický kroužek, zájem o přírodovědné obory můžu potvrdit. Naopak v poslední době často slyším, že je nízký zájem žáků o technické obory. Naši žáci se ale na technické obory hlásí poměrně hodně a to i přes to, že jako všeobecné gymnázium není naše nabídka technicky zaměřených předmětů tak pestrá, jak by si někteří představovali. Musím ale zdůraznit, že se naše škola snaží na tuto poptávku reagovat a nabídku technických předmětů a kroužků rozšiřovat.

Co se týče tělesné výchovy, vidíte v této oblasti nějaké trendy? Čím nejlíp děti zaujmete v tělocviku?

I když se to nezdá, tělocvik je podle mě na motivaci ze všech předmětů nejvíce náročný. Doba, kdy děti po vyučování trávily většinu času venku hraním různých her, je za námi a zájem o tělocvik v rámci výuky upadá. TV dnes nepatří mezi nejoblíbenější předměty, jako to bylo za nás. Myslela jsem si, že učit tělocvik bude jednodušší, než biologii, opak je ale mnohdy pravdou. Velkou výhodou aprobace TV je fakt, že nemusíte opravovat písemky a můžete trávit hodně času na různých sportovištích. Není ale pravda, že by tento předmět byl bez příprav, musíte být na hodinu připraveni, abyste mohli reagovat na aktuální počet žáků, jejich možnosti, na prostorové možnosti a navíc je zde neustálé riziko úrazu. Děti jsou totiž hodně zbrklé a nemotorné. Ty, které vůbec nesportují, jsou schopné zlomit si nohu už při rozcvičce nebo jenom při tom, že běží. A pak se s nimi pusťte do něčeho těžšího, jako jsou např. přeskoky přes kozu, trampolína nebo gymnastika… To se odráží i na zájmu studentů o studium TV na vysoké škole. U nás vedu kroužek přípravy na talentové zkoušky z TV a zájemců je čím dál míň. Čím je to způsobeno se dá jen těžko jednoduše vystihnout, určitou roli v tom určitě hraje jak malá prestiž tohoto oboru, tak i náročnost studia.

Co se týká trendů, tak sport jako základní pilíř zdravého životního stylu jim podléhá poměrně hodně. Teď je hodně populární běhání, posilování, crossfit, či kruhové tréninky. Lidé se ve velkém účastní různých závodů jako např. maratonů a tzv. Spartan race. Proto se snažím na tyto trendy reagovat a dílčí aktivity žákům umožnit. V rámci TV navštěvujeme místní zrekonstruovanou posilovny, připravuju pro děti kruhové tréninky, aerobní a posilovací cvičení, mají možnost vyzkoušet alpinning, trampolínky, nebo klasické posilovací stroje. Zejména v zimě s některými třídami v posilovně trávíme hodně času a děti to baví. Oblíbené je dále třeba i tancování, zumba nebo míčové hry, naopak moc dětí nemá rádo atletiku nebo plavání.

Jak si vy sama doplňujete energii? Když se potřebujete rychle „dobít"?

Já jsem na tom po většinu roku s energií naštěstí docela dobře. Je to asi tím, že mě práce baví. Když máte od dětí pozitivní ohlasy a vidíte, že i je konečně něco baví, sršíte energií i vy. Horší je to ale tehdy, když je musíte do něčeho přemlouvat, když se jim do ničeho nechce. Pak vás to stojí strašně moc síly a máte pocit, že ta vynaložená energie, kterou jste do toho dala, se vám ani trochu nevrací zpátky. To je ale riziko všech povolání, při nichž pracujete s lidmi - někteří vás energeticky vysávají a práce s nimi vás stojí moc energie, s jinými se cítíte fajn a svěží. Na doplnění energie vždycky zabírá to, co mám ráda - příroda, malování, jóga, tanec, hudba a volejbal. A samozřejmě přítomnost mých nejbližších.

Zdravý životní styl je to, co komu vyhovuje a v čem se cítí dobře

Co je podle vás zdravý životní styl?

Podle mě se za tímto spojením může skrývat všechno to, co komu vyhovuje a v čem se cítí dobře. Nejhorší je, když děláme to, co sami dělat nechceme, čemu nevěříme a co nepokládáme za své jen proto, „že by se to tak mělo dělat". Podstata zdravého životního stylu se nedá jednoduše definovat nějakým obecným způsobem, žádnou definici nelze brát jako jedinou správnou a bez výjimek platnou. Někteří lidé si myslí, že když budou např. pít 3 l vody denně, nebudou jíst maso a budou chodit spát v sedm, že pak budou zdraví a plní energie. Myslím ale, že zdravý životní styl je úplně o něčem jiném než o pravidlech, že je o vašem dobrém duševním a tělesném zdraví a pohodě. A naším úkolem je zjistit, jak toho dosáhnout.

Myslím, že v tomto kontextu chápání zdravého životního stylu zdravě docela žiju. Nebo aspoň na tom neustále pracuju. Snažím se dostatečně pít, jíst hodně zeleniny a ovoce a omezit „nezdravé" věci jako jsou třeba sladkosti. Ty naštěstí moc ráda nemám. Dále je pro mě důležitý spánek, čím jsem starší, tím víc ho potřebuju, a pohyb. Co se týče udržování duševní pohody, nejlepší je, když umíte oddělit práci od osobního života a nenosíte si ji domů. Když si doma uděláte svoji pohodu podle toho, co máte rádi. Pro někoho to může být odpočinek u televize nebo knížky s hrnkem horkého čaje nebo kakaa, jiný si zajde na procházku do přírody nebo naopak do společnosti, někdo jde sportovat… je to individuální. Prostě si musíte udělat čas sami na sebe a na svoje zájmy. Je hezké, když se věnujete druhým, ale nesmíte zapomínat sami na sebe. Takže když nějaký volný čas mám, trávím jej podle svých představ.

Děkuji za rozhovor.

Alena Jezkova.jpg

Kontakt: Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod, Uherský Brod, tel. 572 633 085, e-mail: mailbox@gjak.cz


Autor:  
Vložil/a: Jana Vodáková