Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Broučci pro děti z mateřských škol

Lednové loutkové představení v Napajedlích vykouzlilo dlouhotrvající úsměv všem dětem z malenovické školky.

Děti z mateřských škol celoročně navštěvují filmová či divadelní představení. Když jsem si značila do pracovního kalendáře rozpis akcí naší Mateřské školy Malenovice, třída Svobody na měsíc leden, zastavila jsem se u data 21. 1. 2014. Paní ředitelka Ivana Pilátová objednala pro děti loutkové divadlo „Broučci“.Vybavila se mi modrá kniha Jana Karafiáta s ilustracemi Ondřeje Sekory, následně šedobílá knížka s obrázky Jiřího Trnky. V podvědomí jsem slyšela slova Karla Högra z malých gramofonových desek Supraphonu o tom, jak broučci spali a spali a spali… Ano. Tak si Broučky pamatujeme my, dříve narození.

Naše děti z mateřské školy znají broučky z vystřihovánek, které na podzim zdobily vstupní dveře. Z omalovánek, které za odměnu dostávaly od paní učitelky. Ale loutkové divadlo? Tak to bude premiéra.

V určený den se děti ze čtyř malenovských tříd spolu s dětmi ze dvou tříd odloučeného pracoviště ve Zlíně Na Vyhlídce rozjely dvěma autobusy k zámku v Napajedlech. Ani drobné kapky deště nám nepokazily dobrou náladu a radost z očekávaného. Vstoupili jsme do budovy v zámeckém parku, kde na nás už čekali členové Loutkového souboru Klubíčko, jehož historie se začala psát před více než sto lety. Patří tedy k nejstarším v republice.

V sále se setmělo a děti zpozorněly. Na jevišti rozehrály klasický pohádkový příběh nádherné velké marionety, které „někdo“ shora tahal za provázky. Hýbal jim rukama, hlavou, nožkami.
A co ten Brouček neposlucha s velkýma očima? Proč pořád zlobil? Proč neposlouchal maminku? Když se konečně polepšil, aby si mohl vzít Berušku, zjistili jsme, že velká ručička na hodinách obíhá již druhé kolo.

 
Potlesk, kterým děti i paní učitelky odměnily účinkující, byl věru zasloužený. Když se děti oblékaly v šatně, najednou se otočily všechny ke dveřím. Členka souboru paní Helena Růžková přivedla Broučka! Všichni si mohli pohladit jeho kučeravou hlavičku a sledovat, kamže vedou ty tahací provázky. Očka dětí v tu chvíli nebyla o nic menší než kukadla latexových marionet vyrobených v Únanově.


Když jsme opouštěli zámecký areál, potkávali jsme děti z jiných mateřských škol, které nevšední kulturní zážitek teprve čekal.

Dnešní amatérský Loutkový soubor Klubíčko, působící při Klubu kultury v Napajedlech, je složen především z mladých lidí, které vede paní Hanka Klhůfková. Výkon členů souboru byl více než profesionální. Byl nevšedním zážitkem nejen pro děti, ale i pro paní učitelky, které se ve vzpomínkách nostalgicky vrátily do dětských let. Hladila nás něha, která z děje vyzařovala a která současným dětem chybí. Hladila nás příjemná mluva, plná laskavých slovíček, jimž všichni rozumějí. Mluva, kterou rozhodně děti neuslyší od Spidermana, víl z klubu Winx či ostatních současných super moderních hrdinů. Souhlasím s myšlenkami uvedenými na webových stránkách loutkového souboru: „Když zhasnou světla v sále, rozhrne se opona a v barevném světě jevišťátka malí hrdinové z latexu, dřeva a textilu na drátech a nitích škobrtají po scéně, září jako drahokamy oči těch nejmenších a nejvděčnějších diváků. Kouzelný svět pohádek jim otevírá zámky dosud jen tušených prostorů a citů, učí je rozeznávat dobro a zlo a do jejich duší zasévá semínka lidskosti.
I když technický pokrok jde neustále kupředu, i v době televizí, kin, videí a počítačů neztratilo loutkové divadlo svůj půvab, přitažlivost, podmanivou sílu a životnost.“

Následující den jsem přišla do mateřské školy na odpolední směnu. Na stolech ve třídě se už sušilo plno barevných obrázků. Na všech poletovali broučci a berušky. A taky zlá žluna!
Kdo nevěří, ať se přijde podívat na školní nástěnku. Nebo se vypravte přímo do Napajedel.

Loutkový soubor Klubíčko z Napajedel si zaslouží naše uznání, podporu a velké poděkování.

 


 

                                Foto: Lenka Janderová, učitelka

Autor: Zdeňka Mikešová
Vložil/a: Radka Evjáková