Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Jsme opravdu cizinci - Are we really strangers?
​ZŠ Mánesova pracuje na dvouletém mezinárodním jazykovém projektu Comenius s názvem Jsme opravdu cizinci - Are we really strangers?, jehož součástí jsou výměnné pobyty žáků.
ZŠ Mánesova spolupracuje s partnerským městem Dubnica nad Vahom, kde ve dnech 24. května až 2. června tráví vybraní žáci školy čas se svými kamarády na vyměnném pobytu.

Úvodní zpráva Mgr. Anny Neščákové, zástupkyně ředitele hostitelské dubnické školy:

Sme naozaj cudzinci?

Jsme opradu cizinci?

Are we really strangers?

Že sa v škole nevyučuje len tradičným spôsobom, chcú ukázať v ZŠ s MŠ Centrum I v Dubnici n/V od 24.5. do 2.6. 2009.

V týchto dňoch vybraná skupina žiakov školy a Základnej školy Mánesova z Otrokovíc absolvuje akcie v rámci projektu Comenius – Partnerstvá škôl v rámci  Programu celoživotného vzdelávania podporovaného Európskou úniou.

10 dní sa deti budú spoločne zážitkovo vzdelávať prostredníctvom hry. Svoje poznávanie v oblasti anglického jazyka, histórie, umenia, ochrany životného prostredia, botaniky, biológie doplnia zdokonaľovaním v používaní IKT a vlastnej telesnej zdatnosti  nielen na vyučovaní, ale i na okolitých hradoch, zámkoch, pri Váhu, na Vršatci, v Súľove, v Bojniciach. Súťaživou skupinovou prácou dokážu svoje znalosti, schopnosti a zručnosti. Výsledkami sa pochvália na výstave malieb, herbárom, slovensko-česko-anglickým slovníkom, či fotografiami na webových stránkach školy. Za výsledky ich nečaká známkovanie, ale najlepšia skupinka sa poteší výhliadkovým letom nad miestami, kde prežili zaujímavé chvíle v prírode.

Na záver májovej etapy projektu je pripravené štvorjazyčné stretnutie, kedy k účastníkom pribudnú deti z Foldváry Károly Általános Iskola z družobného Vácu. Vyvrcholením náročných dní je prijatie 60 zapojených detí predstaviteľmi mesta  2.6. 2009 na MsÚ v Dubnici n/V.

Príprava aktivít bola náročná, plnenie programu bude zaujímavé, záver  vedenie školy očakáva  radostný a najmä efektívny pre vzdelávanie.

Mgr. Anna Neščáková, zástupca riaditeľa, ZŠ s MŠ Centrum I v Dubnici n/V

 

Pozdrav ze Slovenska posílají také všichni čeští účastníci projektu ze Základní školy Mánesova Otrokovice, děti formou deníkových zapisků zpracovávají každý prožitý den.

První den pobytu:

Neděle 24. května

Tak je to konečně tady! Je neděle odpoledne a my jsme se sešli v hojném počtu (je nás 25 žáku a tři učitelé) u školy a netrpělivě čekali na odjezd do slovenské Dubnice nad Váhom. Cesta se zdála být nekonečná, ale my se umíme hezky bavit. Po dvou hodinách jsme dorazili. U školy nás už netrpělivě očekávali slovenští kamarádi s rodiči. Po uvítání ve škole jsme se rozdělili do rodin. Poté jsme se ubytovali, seznámili s naším novým dočasným domovem a povídali si. Všichni byli velmi milí. Zbyla nám i chvilka na procházku po Dubnici a nakonec jsme se zabalili do peřin a spali!!!! Dobrou noc!!!!

Anna Nováková a Jana Šťastná, žákyně ZŠ Mánesova Otrokovice

 

Pondělí 25. května 2009

Po hezkých snech se každý z nás vydal do školy. Popapkali jsme  snídaňku: párky s chlebem. Poté jsme se vydali napsat rodičům nějakou informaci o tom, jak se máme. Na obědě někteří „zlobili“, protože nechtěli hřiby, které byli k přírodnímu řízku a  bramborám. Při cestě městem jsme narazili na obchůdek se zmrzkou a každý si dal!!! Nejvíce spolužáků si pochutnalo na příchuti cookies.

Dubnice má muzeum staré teprve čtyři roky, ale i tak je hezké a najdete tam plno zajímavých  věcí například prekrasné kopie obrazů dubnických šlechticů , originalní dokument - povolení k pořádání trhů  v Dubnici, historické oblečení, nábytek a věci denní potřeby.

V Keramikklubu, kam jsme zamířili z dubnického muzea, jsme se seznamili s úžasnou slepou paní, vedoucí klubu, která nás zasvětila do tajů keramiky.  Všichni jsme měli za úkol vyrobit z keramiky lipové listy. Slovenští kamarádi vyrobí dubové listy a všechny naše výtvory budou společně zdobit vestibul dubnické školy, takže na nás budou mít památku. Pak jsme se také seznámili s prací na hrnčířském kruhu. Paní Soňa, přestože nevidí, práci na něm ovládá skvěle.

Po hezkém odpoledni jsme vyrazili na zlatý hřeb dnešního dne: seznamovací diskotéku. Moderoval  a písničky poustěl tzv. králík. V průběhu večera se také odehrála první zkouška rytířské ctnosti! Abyste rozuměli, náš desetidenní pobyt má název Od hradu ku hradu, jsme rozděleni do česko-slovenských družstev a každý den plníme nějaký bodovaný úkol. Nejlepší družstvo čeká !!!zajímavá!!! odměna. Dnešním úkolem byla jízda na koni spojená se soutěží na paměť. Když jsme dojeli k cíli, museli jsme odříkat jména českých či slovenských dobrovolníků, kteří se tam postavili, a dokázat, že už se vzájemně známe. Všichni se snažili , ale ne každému se to podařilo! Čas byl neúprosný, a proto jsme museli končit. Rozlosovali jsme se do dvou týmů na úterní a středeční program a ubrali do svých nahradních rodin k odpočinku.

Veronika Blablová, Petra Brázdilová, žákyně ZŠ Mánesova

 

Úterý 26. května 2009

Ráno jsme se nasnídali a vydali se na 1. vyučovací hodinu- slovenštinu, pak jsme měli angličtinu a informatiku.

Po obědě jsme měli program ve dvou týmech, tak jak jsme se losem rozdělili v pondělí večer. Jedna skupina sjížděla Váh na raftech a druhá část naší party vyrazila k Váhu kreslit.

Rafty z Dubnice nad Váhom do Trenčína

Vyrazili jsme k řece, cesta byla delší než většina z nás čekala. Ale i tato cesta měla svůj cíl. U vody bylo krásně, ale neměli jsme čas se dívat kolem sebe,  hned jsme se dali do práce - nafoukat rafty, přichystat pádla, uklidit batohy do doprovodného auta, svačiny schovat do nepromokavého vaku a pití do raftu. Konečně jsme vyrazili. Nejprve jsme se učili pádlovat a otáčet. Naše čtyři rafty s osmičlennými posádkami vyrazily.  Cestou jsme samozřejmě měli i pár přestávek, protože jsme splavili téměř 20 km za úmorného vedra.

Na první zastávce nás čekalo koupání, na druhé  splývání ve vestách na divoké vodě, na třetí jsme získávali body do soutěže, tentokrát jsme na čas “obraftovávali” ostrůvek. Na konci cesty jsme vytahovali a oplachovali rafty a všichni byli po těch dlouhých kilometrech unaveni jako nikdy předtím. Když jsme jeli zpět autobusem  do Dubnice, paní učitelka Javoříková zjistila, že nemá kraťasy, a vzpomněla si, že leží v místě vylodění. Paní učitelka Lenka z Dubnice kontaktovala našeho instruktora, aby je další den přivezl.

Malování

Po obědě jsme se vydali k řece Váh. Šli jsme kreslit přírodu a rostliny. Neobešlo se to samozřejmě bez obětí na majetku. Když už jsme to měli hotové, některým z nás spadly naše výtvory do vody celkem 3krát. Pak jsme se šli chvíli do vody osvěžit i my a Áďa tam samozrejmě spadla celá. Když jsme dokreslili, vydali jsme se na zpáteční cestu, po které jsme byli velmi unaveni.

POTÉ BYLA VEČEŘE A TRADÁ K RODINÁM!!!!

Johana Němečková

Autor:  
Vložil/a: Lucie Julinová