Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Projekt Po stopách lovců mamutů
​Žáci 4. ročníku ZŠ Zlín Kvítková pracovali na dvouměsíčním projektu PO STOPÁCH LOVCŮ MAMUTŮ. Některé aktivity uskutečnili ve škole,  další v rámci týdenního projektového pobytu v Přerově.
 
Hned na začátku roku jsme v hodinách českého jazyka a matematiky plnili nejrůznější úkoly na téma pravěk. Pracovali jsme s dětským časopisem  Svět dinosaurů, řadili písmena a slova podle abecedy, určovali slovní druhy … V hodinách matematiky jsme porovnávali různé jednotky délky a čísla podle velikosti. Vymysleli jsme i několik slovních úloh, naučili se pracovat s kalkulačkou. Ztvárnili jsme jeskynní malby, Věstonickou venuši ze slaného těsta, prostě zdobili si třídu. V rámci  našeho projektu  se žáci jedné ze tříd ocitli v pravěku také v hodině tělesné výchovy. Úkolem „pravěkých lidí“ bylo co nejpřesněji zamířit a vystřelit. Poté už jen leželi v jeskyni a přemýšleli, zda se jim lov vydařil. Některé tlupy ulovily divokého králíka, jiné dokonce i mamuta.
 1.JPGP1010024.JPG
5.JPGP1010077.JPG


Nejvíce jsme se ale těšili, až vyrazíme do Přerova. Hned po příjezdu jsme si připravili siluety našich prapředků a odpoledne vyrazili do Předmostí. Už po cestě jsme procházeli podchodem, který jeskynními malbami vyzdobili žáci místního gymnázia. V ZŠ  Předmostí nás čekala paní učitelka Hana Prokešová, pro kterou jsou lovci mamutů srdeční záležitostí. 

Dozvěděli jsme se, že zde v Předmostí žila velká tlupa lovců mamutů, která měla více než 60 členů.  Tlupa v Předmostí byla velká, protože měla ideální podmínky k životu. Byl zde dostatek vody i potravy. Proto tudy putovala stáda mamutů ze severu Moravskou branou na jih a potom zase zpět. Lovci z Předmostí tudíž nemuseli putovat za potravou, měli jí stejně jako vodu na dosah. Dalším lovem zvířat si jen přilepšovali, stejně tak jako sběrem bobulí, vybíráním ptačích vajec, lovením ryb. Nemuseli přemisťovat svá obydlí. O existenci lovců mamutů v minulosti se ví z nálezu hromadného hrobu, který obsahoval nejméně 20 lidských koster – 8 dospělých, 12 dětských. Bohužel pro Předmostí byl nález uskutečněn před 2. světovou válkou. Archeologové z Brna si své nálezy schovali v Mikulovském zámku, kde si zřídila sídlo i německá armáda. Ta před koncem 2. světové války sklepení se svým archivem zapálila a tak shořely i uschované nálezy nejen z Předmostí. Ještě dnes se však v Předmostí nachází kosti zvířat a lidí. Moc se nám líbilo Malé muzeum lovců mamutů, které využívají zejména žáci místní školy, ale také zájemci z jiných škol.
Seznámili jsme se také s venuší, kterou místní pravěký umělec vyryl do mamutího klu pomocí geometrických obrazců

10.JPG
 P1010039.JPG

Z Předmostí se nám moc nechtělo, ale druhý den jsme se vlakem vydali do Brna. Navštívili jsme Moravské zemské muzeum, kde jsme zhlédli Unikáty zemských muzeí. A to originál Věstonické venuše, hlavu Kelta a železné meteority. O Věstonické venuši jsme slyšeli už ve škole, ale originál na nás dýchal tajemnem. Je považována za nejstarší keramickou sošku na světě.
 13.JPGP1010223.JPG


V Anthroposu jsme se vyfotili s mamutem. S úctou jsme si ho prohlíželi. A bylo nám líto, že mamut je zvíře, které s největší pravděpodobností vyhubil právě člověk. Nestačil se totiž přirozeně rozmnožovat. Uvědomili jsme si, že ulovit takového „obra“ nebylo jen tak. Na lov mamuta vyrážela celá tlupa.  Mamuti byli sice býložravci, ale v případě napadení se určitě bránili.  V Anthroposu jsme kromě jeskynních maleb obdivovali také trojhrob  z Dolních Věstonic. Jde o jeden z posledních nálezů lovců mamutů na našem území.
 
V Anthroposu jsme měli možnost vidět i další zvířata, která zachytil dle své fantazie náš malíř Zdeněk Burian. Nezbývá, než obdivovat jeho představivost. Po večerech jsme četli knihu Eduarda Štorcha Lovci mamutů, kterou pan Burian taktéž ilustroval. 
 P1010282.JPGP1010317.JPG

Další den jsme se vydali do Muzea Komenského v Přerově na výukový program Jak k nám Lovci mamutů přiletěli dymníkem. Program začal netradičně. Prošli jsme k hromadnému hrobu bojovníka poslepu. Byl to zvláštní pocit, který asi zakoušeli pravěcí lidé, když vlezli do jeskyně bez světla a nevěděli, zda na ně někde něco nečíhá. Třeba jeskynní medvěd. V muzeu jsme si zahráli i na archeology. Seznámili jsme se i se životem prvních zemědělců. V příštích dnech jsme zpracovávali informace a pracovali na dalším projektu věnovanému přírodě.
 P1010012.JPGP1010025.JPG
P1010113.JPGP1010029.JPG
Po návratu do školy jsme umístili naše prapředky, které jsme vyrobili v Přerově, ve třídě a připravili závěrečné výstupy pro rodiče a žáky 1. stupně naší ZŠ. Dva naše projekty jsme se vydali prezentovat na Dětskou vědeckou konferenci do Uherského Hradiště. Oba naše příspěvky se moc líbily.
Moc se těšíme na prosinec, kdy se vydáme do Přírodovědného muzea ve Vídni. Právě tam je k vidění Willendorfská Venuše.
 DVK5.JPGDVK.JPG
Děkuji všem žákům i lidem, kteří se na projektu podíleli. Zvláštní poděkování patří kolegyním Petře Andrlové, Lucii Šváchové a paní Zdence Klapilové.               
 
Autor: Libuše Přílučíková
Vložil/a: Libuše Přílučíková