Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Zazvonil zvonec a Erasmu+ na Šafařce je konec
Tři roky příprav, poté tři roky projektu financovaného Evropskou unií, pět setkání učitelů a tři setkání žáků, tisíce hodin práce mnoha lidí. Taková je bilance celkové spolupráce škol tří zemí – ZŠ Šafaříkova z Valašského Meziříčí a základních škol z Veliké Ludiny v Chorvatsku a z Oulu ve Finsku. Úloha závěrečného setkání padla právě na Šafařku.
 
V podvečerní slunnou neděli 14. května 2017 dorazily na parkoviště před informačním centrem u zámku Žerotínů dva autobusy. Vystoupilo 41 chorvatských a finských učitelů a žáků. Čekal nás náročný, ale úžasný týden nesoucí se v rytmu hudby, která byla náplní letošního projektového roku. K přípravě velkého finiše projektu jsme se snažili přistoupit zodpovědně a připravit hostům spoustu nevšedních zážitků. Povedlo se nám to, i když nám osud občas házel klacky pod nohy v podobě nemocí, úrazů nebo komunikačních nedorozumění.
 
V pondělí jsme hosty přivítali úvodním hudebně-tanečním ceremoniálem ve školní jídelně. Po prohlídce školy jsme se pustili do workshopů. Žáci si protáhli svá těla u valašských točených, rozezvučeli své hlasivky u lidové písně Nechoď Janku přes Polanku a v soutěžním workshopu si ověřili, co se naučili o chorvatské, české a finské hudbě. Ukázali jsme hostům krásy naší přírody při výletu na Pustevny a Radhošť a hladina adrenalinu všem stoupla v lanovém centru Tarzánie. Návštěvou rožnovského Valašského muzea v přírodě a přilehlé Jurkovičovy rozhledny jsme se ještě vrátili k tématu architektury a svačinkou v Kolibě Na Pasekách v podobě frgálu zase k tématu tradiční kuchyně. Nezapomněli jsme navštívit naši partnerskou firmu Unipar, která dala žákům možnost nahlédnout do praxe podnikání, společného jmenovatele všech tří let.
IMG_5853.JPG
Páteční den byl den D, kdy jsme se po mnoha zkouškách v tělocvičně konečně přesunuli do zámku Žerotínů, kde jsme v lehké nervozitě dokončili poslední přípravy na závěrečný ceremoniál. Kromě rodičů, příbuzných či přátel zasedli mezi diváky také různí vzácní hosté – starosta města Valašského Meziříčí pan Robert Stržínek, Její Excelence paní Ines Troha, velvyslankyně Chorvatska v ČR, nebo také bývalý velvyslance ČR v Chorvatsku pan Martin Košatka. Pozornost diváků zajisté přitáhly hlavně tři písně – Yesterday, Are you sleeping a Oh!Susanna, protože žáci je nacvičili ve čtyřech jazycích – angličtině, chorvatštině, češtině a finštině. Bouřlivý potlesk si ale získaly i nacvičené valašské točené a sami diváci se zapojili  do zpěvu lidové písně nebo si zatancovali polku za doprovodu cimbálové muziky Bača. Kapesníky jsme museli vytáhnout nejen u dojemných rozlučkových proslovů plných slov díků a vzpomínek, ale také na závěr žákovského programu, kdy Češi, Chorvati i Finové ve ztemnělém sále za svitu svíček a s doprovodnou prezentací projektových fotek zazpívali světoznámou píseň We are the world. Ještě teď mi její slova doznívají v hlavě. „My jsme svět, my jsme děti,  my jsme ti, kteří dělají  dny jasnějšími, lepšími…" Ano, naši žáci nám opravdu projasnili celou slavnost a při následném koncertě Docuku se vyřádili jak oni, tak dospělí.
20170519_155249.jpg
Vše musí jednou skončit a tak i náš projekt a týden vzájemného setkání. Stojíme na konci tří let tvrdé práce, ale také nových zkušeností, nevšedních zážitků a poznávání odlišných kultur. Ale hlavně naše srdce i facebookové profily jsou naplněny novými přátelstvími.

Sobota 20. května 2017, na parkovišti u infocentra čekají opět dva autobusy. Atmosféra je tentokrát ale prosycena slzami, objetími, emocemi, slovy díků, chvály a příslibů. Po slunečném týdnu přišel zamračený víkend. Nastal nejtěžší moment projektu. Loučení. Uvidíme se ještě někdy? Podaří se nám udržet vzájemnou spolupráci a přátelství? Věříme, že ano. Věříme, že se nám ještě podaří sledovat s našimi novými přáteli polární záři nebo soby, chorvatské vinice či jabloňové sady zalité sluncem, cítit znovu finský klid a obětavost nebo zažít chorvatské veselí a pohostinnost.

Když se se mnou v sobotu loučil finský učitel Matti, který anglicky moc dobře neumí, řekl mi, k mému překvapení, česky: „Jsem šťastný..." Se slzami dojetí uzavíráme velkou kapitolu v knize našeho života, která nás neskutečně obohatila. A já děkuji každé dobré duši, která v tomto projektu vypomohla a byla součástí tohoto příběhu.

IMG_8314.jpg
EU flag-Erasmus+_vect_POS.jpg
Autor: Hana Břoušková​
Vložil/a: Jana Vodáková