Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Ředitelé jsou klíčoví aktéři změn ve vzdělávání

Téměř padesátka ředitelů a ředitelek středních a vyšších odborných škol všech zřizovatelů se sešla 18.-19. června na tematickém setkání na hotelu Duo v Horní Bečvě, které bylo pořádáno v rámci projektu Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje. Cílem akce bylo přispět ke zlepšení řízení středních a vyšších odborných škol a sdílení zkušeností mezi vedením škol navzájem.

V programu vystoupili čtyři odborní lektoři. Bohumil Kartous se zaměřil na výzvy českého vzdělávání v období nastupující automatizace, rozevírající se rozdíl v sociálně ekonomickém statusu, spojený s nedůvěrou v demokracii. Podle Kartouse zavedení automatizace v horizontu deseti let ovlivní nejvíce industriální země jako je Německo, Slovensko a Česká republika. Zhruba 10 % pracovních míst bude nenahraditelně zrušeno, 35 % pracovních míst projde výraznou změnou. K významné změně dojde také na německém trhu práce, kde se automatizace projeví zvýšenou mírou nezaměstnanosti a je pravděpodobné, že německé firmy budou stahovat svá pracoviště zpět z levnějších trhů. Jedním z krátkodobějších řešení situace je podpořit ředitele jako klíčové aktéry změn ve vzdělávání. Dále je nutné zaměřit se na změnu nastavení maturit a přijímacích zkoušek, což může být podle pana Kartouse nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak docílit změny. 

F4.jpg

Téma mužsko-ženských principů v praxi ředitele (a nejen tam) otevřela dvojice Miroslav Orel a Věra Facová. Zkušení lektoři nabídli ucelený soubor psychických vlastností a rysů osobnosti a jejich odlišnosti z hlediska mužského a ženského principu a jejich interakcí v osobním a profesním životě (např. odpovědnost, cíl komunikace, dovednost, intuice, ocenění, tolerance, sdílení, role a jejich přepínání apod.).  Výstup doprovázeli četnými konkrétními příklady jak z osobního života, tak zejména z běžných situací ve školním prostředí se závěrem významu a důležitosti vyvážené sklady pracovního kolektivu z hlediska mužsko-ženského zastoupení.

Ředitel Zlínského inspektorátu České školní inspekce Vlastislav Kožela seznámil účastníky s konkrétními výsledky inspekcí na středních a vyšších odborných školách za uplynulé období. Druhý den Jiří Valenta promluvil o současných změnách školské legislativy, odpovědnosti vedoucího pracovníka za řízení školy a školského zařízení.

Součástí akce byly aktuální informace z průběhu realizace projektů Podpora krajského akčního plánování, Krajský akční plán rozvoje vzdělávání na území Zlínského kraje a přípravy Školské inkluzivní koncepce kraje. 

F7.jpg

Některé z myšlenek, které zazněly na setkání

  • Děti mají být připraveny na to, co přichází, ne na to, co bylo. Návraty do minulosti nevyřeší problémy budoucnosti.
  • Čekají nás tři vlny automatizace, teprve druhá a třetí vlna, která přijde zhruba do patnácti let zasáhne ekonomiku nejzásadněji, tempo vlivu automatizace na výrobu poroste stejně jako dokonalost robotických systémů.
  • Některá pracovní místa budou zrušena (5-10 % v různých zemích světa), ve spoustě dalších dojde k významným změnám (10-30 %).
  • Jaké oblasti ekonomiky budou nejvíce zasaženy s ohledem na trhu práce? Ve vysokém riziku jsou oblast skladování a logistiky dopravy, zpracovatelský průmysl a stavebnictví, v oblasti vzdělávání bude mít automatizace nejmenší vliv.
  • Odvětví, která jsou založena na mezilidské interakci jsou nejméně ohrožené automatizací. Práce bude, vzniknou nová místa, zejména v oblasti zdravotnictví, sociální práce, vědy, informací, komunikace a vzdělávání.
  • Česká republika jako průmyslově orientovaná země je velmi ohrožená nastupující automatizací.
  • Další vlny automatizace zasáhnou mnohem více lidi se základním nebo středním vzděláním, z dlouhodobého hlediska není výhodné nemít dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí, z krátkodobého hlediska s ohledem na aktuální potřeby firem je to jinak.
  • Změny v upřednostňovaných dovednostech podle Světové banky – srovnání v roce 2015 a 2020 – na prvním místě bude stále dovednost komplexního řešení problémů, významně poroste potřeba kritického myšlení, kreativity, emoční inteligence. Vysoká míra všeobecných gramotností je výhodná pro budoucí ekonomiku i profesní uplatnění jednotlivců.
  • Charakteristika úspěchu pro 21. století (Konference Strategie 2030+, únor 2019) – sebe-poznání a sebe-uvědomění, resilience – antifragilita, digitální dospělost, růstové myšlení (growth mindset), respekt, participace, obyčejné hrdinství.
  • Ředitelé jsou klíčoví aktéři změn ve vzdělávání – nutnost orientace na management ředitelů. Primární úlohou ředitele je práce s učiteli, ti jsou rozhodujícími činiteli pro vzdělávání dětí.
  • Dlouhodobě je velmi důležité investovat do vzdělávacího systému. Bez toho, aby se ČR začala chovat jako vyspělá země, nic nepůjde. „Z vyprahlé půdy nevzejde nic, co zasejete…".
  • Je potřeba změnit obsah vysokoškolského vzdělávání, vysoké školy dnes nestuduje 20 procent „nejchytřejších", ale násobně větší počet studentů s „průměrnou" inteligencí.
  • Jakýkoliv pracovní kolektiv by měl být vyvážený z hlediska mužko-ženského zastoupení.

Prezentace

 Výzvy českého vzdělávání.pdf

 Odpovědnost vedoucího pracovníka za řízení školy a školského zařízení.pdf

 Projektový záměr IKAP II.pdf

 Informace o tvorbě školních akčních plánů.pdf


F11.jpg

F3.jpg

F12.jpg

KAP logo.jpg


Autor:  
Vložil/a: Jana Galová