Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Využívání digitálních technologií v MŠ, ZŠ, SŠ A VOŠ

​Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu s výsledky inspekčního elektronického zjišťování uskutečněného v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, které bylo zaměřeno na zjišťování podmínek pro využití digitálních technologií.

Shrnutí hlavních zjištění:

  • Koncepce a financování jsou podle České školní inspekce neefektivní. Základním prvkem pro efektivní využití digitálních technologií na úrovni konkrétní školy je vytvoření, naplňování, vyhodnocování a aktualizace příslušné koncepce. Bylo zjištěno, že takovéto záměry však bývají často orientovány zcela disproporčně, a to pouze se zaměřením na určité momentálně populární technologie (často pod vlivem disponibilních podpůrných programů financování), přičemž bývají zcela odtrženy od reálných potřeb a možností školy. Nezřídka jsou pak skutečnými autory takových strategií škol komerční dodavatelé některých technologií. Konkrétním příkladem ne zcela smysluplných strategií může být v minulosti v mnoha školách silně přeceněný význam interaktivních tabulí pořizovaných mnohdy plošně do všech učeben, a to bez skutečně dostatečné, funkční a účinné aplikační i obsahové podpory nebo podpory vzdělávání pedagogů.
  • Téměř všechny velké základní školy, školy střední a vyšší odborné využívají pro vedení svých agend k tomu určené specifické informační systémy. V této oblasti je patrný výrazný nárůst v porovnání s dřívějšími zjištěními České školní inspekce. Tento nárůst souvisí s obecným trendem digitalizace agend, se zvýšením dostupnosti a možnosti využití těchto systémů, ale také s postupným nárůstem administrativní zátěže. Pro implementaci celé řady z nich již není zapotřebí vlastní infrastruktura, protože je možné využívat jejich online cloudové podoby Roční náklady činí zhruba 10 až 20 tisíc korun pro jednu školu (dle její velikosti), souhrnný roční náklad škol na informační systémy pro agendy školy je minimálně 80 milionů Kč. Podle České školní inspekce se nabízí otázka, zda by ze strany státu nebylo vhodné zabývat se možností vytvoření centrálního systému, který by byl školám nabídnut zdarma k využití a provozován státem. 
  • Personální zajištění je nedostatečné. Personální zajištění digitálních technologií ve školách je spjato zejména s rolí koordinátora/metodika (87 % velkých ZŠ, jen 47 % malých ZŠ) a s pozicí správce ICT (18 % MŠ, 35 % ZŠ). V ostatních případech jsou úkony správy prováděny externím dodavatelem služeb. Mnoho škol řeší pravidelnou a běžnou správu digitálních technologií svépomocí a externího dodavatele volá v případě závažnějších a složitějších problémů. V případě MŠ zajišťuje správu často také zřizovatel školy. Existence role koordinátora/metodika ICT a jejího kvalitního výkonu je naprosto klíčová také pro formulaci strategie školy v oblasti ICT a obecně pro implementaci technologií do výuky. 
  • Počítače jsou zastaralé a připojení je omezené. Téměř všechny střední a vyšší odborné školy mají k dispozici učebny, ve kterých je možné aktivně zapojit všechny žáky současně do práce na PC nebo jiném zařízení. Ve většině škol jde však pouze o 1 až 3 takové učebny (dle velikosti školy), které primárně slouží (a většinu času jsou obsazeny) pro výuku ICT předmětů, takže možnost jejich využití při výuce jiných předmětů je spíše hypotetické. V 85 % MŠ, 41 % malých ZŠ, 26 % velkých ZŠ a 28 % SŠ a VOŠ nemá k dispozici počítač (nebo obdobné zařízení) ani každý druhý učitel. Za optimální je třeba považovat stav, kdy každý učitel má k dispozici pro svou práci (i mimo vzdělávací proces) počítač, notebook nebo tablet. 
  • Podíl škol naplňujících zcela minimální standardy kvality podmínek pro využívání digitálních technologií je kriticky nízký, v segmentu malých ZŠ těmto podmínkám vyhovuje pouze 5 % škol (v rámci celé ČR s minimálními regionálními rozdíly). V segmentu velkých ZŠ je podíl takových škol sice vyšší, avšak nedosahuje ani 10 % (opět v rámci celé ČR a bez výraznějších regionálních rozdílů). Uspokojivá situace nepanuje ani v segmentu středních škol a vyšších odborných škol, kde podíl vyhovujících škol tvoří jen o něco více než 20 %. 

Doporučení České školní inspekce:

Česká školní inspekce mimo jiné doporučuje metodicky podpořit formulaci a naplňování školních strategií a koncepcí pro oblast digitálních technologií a další související problematiky (včetně efektivní formy vzdělávání pro vedoucí a pedagogické pracovníky orientovaného mimo jiné na management ICT), v rámci toho pak zvážit také formulaci standardů (popř. doporučení) minimálních a kvalitních podmínek školy v oblasti digitálních technologií (včetně např. standardu konektivity a její rychlosti s ohledem na počet žáků školy). Při přípravě a aplikaci reformy financování v dostatečném rozsahu zohlednit pozice správce ICT a metodika/koordinátora ICT, podpořit systematické začleňování problematiky digitálních technologií ve vzdělávání s akcentem na mateřské a základní školy v rámci formulace místních akčních plánů a krajských akčních plánů a zajistit navazující podporu, dále zohlednit uvedená zjištění při formulaci výzev v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, popř. se zasadit o podporu i v jiných operačních programech. V neposlední řadě pak zvážit vytvoření státního IS pro administraci školních agend, popř. alespoň zajistit maximální možnost integrace stávajících informačních systémů škol s vytvářeným Rezortním informačním systémem.




Zdroj: Česká školní inspekce, www.csicr.cz


Autor: Česká školní inspekce
Vložil/a: Jana Galová