Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem

9. září 2021
Management
Autor článku: Jana Galová
Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem

Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti? O tom i podobných otázkách týkajících se ředitelské funkce debatovali experti v další ze série on-line debat, Ředitelé ZŠ: Co musí ředitelé umět?, kterou uspořádal Aspen Institute CE ve spolupráci s odborným partnerem redakcí Řízení školy a Národním pedagogickým institutem. Debatu opět moderoval pan Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin.

Řečníci se shodli na tom, že role ředitele je na školách nejednotná a příliš velká různorodost kompetencí nepřispívá k náležitému výkonu této funkce. Pokud se ředitel musí věnovat činnostem, které mu nepřísluší, nezbývá mu čas na kvalitní vedení svých pedagogických spolupracovníků, včetně nezbytného sebevzdělávání.

Podle Marie Gottfriedové, ředitelky ZŠ Trmice, už nejsou pedagogové lidmi, kteří svým žákům jen předkládají informace a ověřují jejich osvojení. „Dnes musí podporovat rozvoj a sebepoznání žáků. Nastává významný posun od poznatků ke kompetencím. Před pedagogy stojí velká výzva: najít svoji novou profesní identitu, tedy objevit CO, PROČ a JAK učit,“ říká Marie Gottfriedová a hned dodává: „Ředitel je hybatel a lídr této proměny. Je třeba, aby to byl člověk – inovátor, který se nebojí změn. Aby byl vizionář, tedy byl schopen vidět dál než ostatní. A aby uměl spolupracovat a spolupráci ve škole podporoval jako týmový hráč.“

Jan Mušuta, ředitel Odboru řízení regionálního školství MŠMT, si je vědom, že definice funkce ředitele není jednoznačná. „Investice do podpory ředitelů škol je přitom jednou z nejefektivnějších ve veřejné politice. Obzvláště u nás, kde ředitelé mají rozsáhlé pravomoci a s tím spojenou zodpovědnost, velmi záleží na tom, kdo je ředitelem školy a jak ke své pozici přistupuje. Je to právě ředitel, kdo dělá školu. V tomto úkolu jsme relativně v začátcích – na ministerstvu jsme jako první krok identifikovali přípravu ředitelů na funkci a zahájili revizi tzv. funkčního studia, určeného pedagogickým lídrům škol,“ uvádí Jan Mušuta.

Jindřich Kitzberger z Katedry andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je spolutvůrcem tzv. Kompetenčního modelu, který má ambici vzdělávat a podporovat ředitele základních škol. Je zpracován pro 6 oblastí na 3 úrovních – začátečník, pokročilý, zkušený profesionál.

Zabývá se řízením školy jako právního subjektu, vedením postaveným na hodnotách a vizích, pedagogickými znalostmi, schopnostmi vést ostatní, sebereflexí a komunikací s okolím. „Kompetenční model zatím přijímají ředitelé vlídně, určitě má potenciál, aby se s ním ve školském terénu pracovalo. Neměl by však být nasazen samostatně, ale jen v rámci celého systému podpory ředitelů. Jednou ze součástí této podpory by mohli být koučové nebo mentoři, kterými by se mohli stát velmi zkušení ředitelé“, míní Jindřich Kitzberger.

Ředitelka projektů Pomáháme školám k úspěchu a Ředitel naživo Hana Košťálová je přesvědčena, že lídři se musí naučit, jak z ředitelské pozice optimalizovat výuku, aby se děti ve školách cítily lépe a chodily do nich rády. „Na prvním místě je třeba vytvářet lokálně řízené komunity s vybranými pedagogickými profesionály, kteří budou začínajícím ředitelům pomáhat. Pokud se nám podaří vytvořit fungující platformu pro předávání těchto poznatků a propojit sebevzdělávání pedagogů s učením dětí, prospěje to celému školskému systému,“ uzavírá Hana Košťálová.

Záznam debaty naleznete na YouTube kanálu Aspen Institute Central Europe.

 

Zdroj: Aspen Institute CE