Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Začíná růst počet žáků v 1. ročnících středních škol

Situace na pracovním trhu je pro mladé lidi mimořádně příznivá. Míra nezaměstnanosti je natolik nízká, že mají šanci najít místo i mladí bez pracovních zkušeností. Jak se absolventi škol uplatňují v zaměstnání a jak svoji vzdělávací a profesní dráhu hodnotí, přináší publikace Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2017, kterou nyní zveřejňuje Národní ústav pro vzdělávání.

Školní rok 2017/2018 je významný skutečností, že konečně začal nárůst počtu žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol. „I když je tento nárůst zatím nepatrný a jedná se 0,1 %, tedy 129 žáků, jde bezpochyby o pozitivní trend, odražení se od pomyslného ‚dna', k němuž počty nově přijatých klesaly od roku 1990. Očekáváme teď zhruba deset let, kdy počet přijímaných na střední školy naopak poroste," říká Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele Národního ústavu pro vzdělávání, jehož analytici vývoj vzdělanostní a oborové struktury dlouhodobě sledují.

Česká republika se řadí mezi země s vysokým počtem žáků v odborném vzdělávání na středních školách. Odbornou přípravou jich prochází více než 73 %, což je nejvíce v EU. Následují Chorvatsko, Finsko, Rakousko a Slovensko s podíly vyššími než 69 %. V rámci odborného vzdělávání převládá tradičně technické zaměření. Vzhledem ke skladbě českého průmyslu to umožňuje absolventům poměrně dobrý start na trhu práce.

„Míra nezaměstnanosti mladých lidí se v rámci jednotlivých kategorií středního vzdělání pohybuje na úrovni zhruba 7,7 %, ať jde o vyučené (7,8 %), maturanty (7,7 %), nebo absolventy nástavbového studia (7,6 %)," uvádí Helena Úlovcová. „V mnoha evropských zemích přitom nezaměstnanost mladých představuje i v době nynějšího hospodářského růstu významný problém," dodává náměstkyně.

KOMBINACE PRACOVNÍCH A STUDIJNÍCH AKTIVIT SE STÁVÁ NORMOU

Analýzy NÚV jsou doplněny také o pohled samotných absolventů škol, a to s odstupem osmi let od ukončení školy. Publikace přináší přehled strategií využívaných žáky a absolventy při volbě oboru a hledání zaměstnání i jejich hodnocení průběhu vzdělávání.

„Výsledky rozhovorů potvrdily současný trend, kdy přechod ze školy na trh práce už není jednorázovou záležitostí, ale spíš postupným vplouváním do pracovního procesu," vysvětluje Helena Úlovcová. Kombinace pracovních a studijních aktivit se vzájemně ovlivňují a prolínají a stávají se běžnou a trhem práce v podstatě vyžadovanou normou.

Analýzy rozhovorů s absolventy také prokazují důležitou skutečnost, že vzdělávání nekončí závěrem studia a potřeba celoživotního vzdělávání se stala součástí běžné reality. Ze šetření NÚV jasně vyplývá, že potřeba formálního nebo neformálního vzdělávání pokračuje nezbytně i po skončení školy, ať jako důsledek nezaměstnanosti, nebo v souvislosti s potřebou splnit kvalifikační požadavky pro výkon nové profese.


 Publikace Uplatnění absolventů škol na trhu práce - 2017.pdf.





Jaké strategie se podle absolventů ukázaly jako úpěšné z hlediska přechodu na trh práce

  • Výběr kvalitní školy
  • Dobrá připravenost v oblasti odborných i všeobecných znalostí
  • Motivace ke studiu / nebát se přijímat výzvy
  • Podpora rodiny při vzdělávání a případně i v období nezaměstnanosti
  • Vytěžit ze školy co nejvíce, využít šance, účastnit se stáží a podobně
  • Dobrá jazyková vybavenost
  • Aktivní řešení neúspěchu
  • „Dizajnování" profesní dráhy a aktivní výběr firem, které absolventa někam „posunou"
  • Rozšiřování „vzdělanostního portfolia" a aktivní doplňování chybějících znalostí
  • Získání „kouče" (zkušenějšího pracovníka, který je ochoten předávat know-how)
  • Získání praxe
  • Vytváření sítí kontaktů na trhu práce
  • Flexibilita, ochota vzít i méně výhodnou práci
  • Vytváření dobrých sociálních vazeb na pracovišti
  • Aktivita a podnikavost, včetně ochoty založit vlastní firmu

Zdroj: tisková zpráva NÚV

Autor: Markéta Růžičková
Vložil/a: Jana Cenková