Pedagogové ze Zlínského kraje vnímají inkluzi pozitivněji než před dvěma lety

28. leden 2019
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje
Autor článku: Jana Galová
Pedagogové ze Zlínského kraje vnímají inkluzi pozitivněji než před dvěma lety

Ve středu 23. ledna se v Malém sále Kongresového centra Zlín konalo diskuzní fórum na téma rovné příležitosti ve vzdělávání. Akci přihlížela téměř stovka účastníků, na pódiu se vystřídalo půl druhé desítky odborníků na problematiku společného vzdělávání a zástupců z praxe. Členové realizačního týmu projektu Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje ve spolupráci s realizátory místních akčních plánů na území kraje zvolili interaktivní formu programu. Účastníci se tak mohli prostřednictvím svých mobilních telefonů zapojit do průběhu diskuzí a vyjadřovat své názory hlasování v anketních otázkách a kladením dotazů.

Diskuzní fórum moderoval mediálně známý expert na problematiku vzdělávání Bohumil Kartous, v úvodu vystoupili zástupci z oblasti sociálních věcí a školství. Shodli se na tom, že jsme na počátku procesu přemýšlení o rovných příležitostech. Krajská radní pro sociální oblast Michaela Blahová zdůraznila důležitost problematiky integrace a potřebu propojit v tomto směru školství se sociální oblastí. Vyzvala školy k tomu, aby si všímaly a reagovaly, pokud dítě skutečně potřebuje nějakou pomoc a péči. „ Náš odbor je připraven podpořit školy ve vyhledávání konkrétních sociálních služeb v jejich lokalitě,“ uvedla dále radní. Vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu Stanislav Minařík zmínil první evropské snahy týkající se zavedení inkluze ve školství a závazky České republiky k zavedení inkluzivního vzdělávání na všech úrovních vzdělávání.

V dopolední části byl představen záměr tvorby Školské inkluzivní koncepce kraje a spolupráce s místními akčními plány. V současné době se analyzuje stav společného vzdělávání a výsledkem bude jednotný postup v rámci kraje. Měla by vzniknout určitá „mapa“, dokument, který by říkal, jakými cestami se vydat, na jaké oblasti se zaměřit, kde najít pomoc, do kterých projektů se zapojit a jak je financovat.

V letech 2016-2018 probíhalo mapování stavu inkluzivního vzdělávání na středních a vyšších odborných školách na území celé republiky. S výstupy šetření Národního ústavu pro vzdělávání za území Zlínského kraje seznámil přítomné Jan Matouš-Malbohan. Ze zprávy vyplývá, že vnímání inkluze v našem školství má pozitivní vývoj. V průběhu dvou let mapování je znát rozdíl v informovanosti pedagogů, znalosti vyhlášky, vzniká určitý řád a spolupráce se daří mnohem lépe. Podle Jana Matouše-Malbohana se mění také postoj pedagogů, kteří se již myšlenkám inkluze tolik nebrání.

Diskuzní blok zaměřený na problematiku zdravotního postižení a znevýhodnění zahájila svojí prezentací Michaela Cablíková ze Speciálního pedagogického centra Zlín. Upozornila na to, že se v poslední době mírně navýšil počet dětí s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávají v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Většinou ale ke konci prvního stupně nebo nejpozději do 7. třídy tito žáci přecházejí do „paragrafových“ tříd. Stav zlepšování inkluze je v tomto směru velmi pomalý. Pedagogové nejsou dostatečně motivováni. Pomáhá jim ale další vzdělávání a společné sdílení informací a zkušeností. Co se týče podpory ze strany poradenských pracovníků, ta je nedostatečná z důvodu jejich personálního vytížení. Jako důležitý faktor Michaela Cablíková vidí zázemí ze strany vedení školy a vzájemnou spolupráci všech zúčastněných stran (škola, rodina, školské poradenské zařízení). Rodiče často tvrdě vyžadují svá „práva“, často vyžadují asistenta pedagoga a myslí si, že jejich dítě „vyléčí“. Asistent pedagoga není asistent dítěte, i když v současné době je přiřazován právě ke konkrétnímu dítěti. Bylo by vhodné situaci změnit tak, aby vedení školy mohlo asistenta pedagoga přiřazovat do tříd, kde je aktuálně potřeba. Dalším problémem je otázka práce s třídním kolektivem. Děti vnímají individuální přístup a úlevy často jako nadržování. Je třeba s nimi pracovat a neustále jim situaci vysvětlovat. V panelu vystoupil mimo jiné Zbyněk Ořechovský z Krajské pedagogicko-psychologické poradny (KPPP), který uvedl, že poradenské práci, nápravám, reedukaci, vedení rodin, konzultacím s učiteli apod. brání v současné době nejvíce velké množství požadavků na diagnostiku a vystavování zpráv a doporučení.

V druhém diskuzním bloku Problematika sociálního znevýhodnění a předčasné odchody ze vzdělávacího procesu zazněly prezentace Markéty Fišarové z Agentury pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a Vladimíry Šmídkové z KPPP, ze kterých vyplynulo, že narůstá počet žáků na SŠ, kteří mají problémy s docházkou. Pomoci může podle panelistky Milady Chamillové ze Střední školy informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm dobře fungující školní psycholog, který je v současné době žádoucí i  s ohledem na to, že se zvyšuje počet duševních problémů u náctiletých. Školní psycholog mimo jiné pomáhá řešit třídním učitelům klima třídy a spolupracovat s rodinou. Podle Vlasty Gerykové ze ZŠ Floriána Bayera Kopřivnice jsou předčasným odchodem ohroženi především žáci se sociálním znevýhodněním. Tito žáci nepřijímají sami sebe a nemohou na sobě najít nic kladného. Nezažívají úspěch. Proto je vhodné záměrně vytvářet situace, kdy dítě a současně i jeho rodiče zažívají pocit úspěchu a sounáležitosti s konkrétní školou. Kdo si získá na svou stranu rodiče, má napůl vyhráno. S touto myšlenkou souhlasila i Markéta Fišarová. Pokud si rodiče vytvoří vztah ke škole, budou své děti více podporovat.

Třetí diskuzní blok Práce s nadanými a talentovanými dětmi zahájila svojí prezentací Eva Machů z Krajské sítě podpory nadání. Poukázala na to, že učitelé by měli být v oblasti více vzděláni, aby dokázali rozpoznat znaky nadání, aby dětem uměli dát možnost a šanci projevit se. Nominace do skupiny nadaných by měla probíhat přirozeně pozorováním dítěte v jeho běžném prostředí. V panelu vystoupila Alexandra Baladová z KPPP, která upozornila, že na poradenská zařízení se stále více obrací učitelé, kteří doporučují své žáky k vyšetření. Vhodná je následná další spolupráce s rodinou a školou. Důležité je děti diagnostikovat, aby se rozvíjely plynule dál a nebyl zastaven proces rozvoje nadání, oslabena jejich motivace. Nadaným dětem pomáhá diferencovaná výuka, kdy učitel dokáže odstupňovat výuku dle možné zátěže na dítě. Dále pedagogická intervence, zahoření mezi jednotlivými učiteli navzájem. Když je zapálený ředitel, dokáže nadchnout i své kantory. Ve společnosti bude stále větší zájem o nadané a my na to nejsme úplně připravení.

Podle Marka Tvrdoně ze ZŠ Kunovice, U pálenice inkluzi již spousta škol v praxi dělala, ale od té doby, co se inkluze dostala „na papír“, všechno se dělá hůř a složitěji. On sám se snaží do školy dostat co nejlepší učitele, což je v současné době velký problém. Snaží se vytvořit dobré vztahové prostředí, díky kterému lze dosáhnout dlouhodobého výkonu i v práci s nadanými žáky. Zdeňka Jančíková ze ZŠ Zlín, tř. Svobody seznámila účastníky s aktivitami na podporu nadaných dětí v běžných třídách. Podle ní musí být učitel motivovaný více než jeho žáci. Alena Štachová z Gymnázia a JŠ Zlín navázala tím, že motivovaný musí být žák i učitel. Její škola nabízí rámci výuky i mimoškolního vzdělání a nadstandardní aktivity. Rozvoj v cizích jazycích, sportu, spolupráci s Českou televizí, vysokými školami na odborných výzkumech či s Centrem pro talentovanou mládež – účast žáků v online kurzech z nejrůznějších oblastí.

Závěrečná slova patřila nejen moderátorovi fóra Bohumilovi Kartousovi, ale také vedoucímu odboru školství Stanislavu Minaříkovi, kteří společně shrnuli své poznatky z proběhlých diskuzních bloků. Oba se shodli na faktu, že tato akce nastolila spoustu témat a otázek, kterými je třeba se dále zabývat a jedním z prostředků by mohla a měla být i Školská inkluzivní koncepce kraje. PhDr. Minařík dále uvedl, že Zlínský kraj se může snažit vytvářet podmínky pro inkluzi, což je samozřejmě přes všechny další nezbytnosti, snahy a dobrou vůli nakonec zejména otázkou financí, u nichž většinou vždy vše začíná a končí. Budeme o této problematice i nadále diskutovat, komunikovat, vnášet osvětu a snažit se aktivně využít reálných možností v současných podmínkách. Společné vzdělávání je během na dlouhou trať a na jeho další vývoj a výsledky si budeme muset všichni počkat.

Nezodpovězené otázky

Níže uvádíme přehled všech otázek položených prostřednictvím aplikace sli.do v průběhu celého diskuzního fóra, na jejichž zodpovězení již nezbyl čas. Naleznete zde také odpovědi na ty z otázek, na něž bylo možné ze strany vedoucího Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje odpovědět.