Migrace je v české společnosti stále kontroverzní téma. Většina učitelů i mladých lidí vnímá, že o problematice je třeba vést otevřenou diskuzi, mnozí ovšem v českém mediálním prostoru postrádají objektivní a důvěryhodné informace, zjistil nový výzkum Člověka v tísni o postojích mládeže a pedagogů k tématu migrace.
Z kvalitativní sondy také vyplynulo, že někteří učitelé i studenti se bojí debatu o migraci otevřít, protože nechtějí vyvolat konflikt a rozjitřit emoce, které se s tématem často pojí.
Obavy z migrace? Umí je přebít konkrétní pozitivní příběhy
Výsledky studie zjistily, že ve vnímání migrace došlo v posledních letech k několika posunům. Hlavním zdrojem informací o tématu migrace jsou stále média, ale jejich role a způsob informování o tématu jsou vnímány čím dál tím více kriticky. Většina respondentů se shoduje, že sice média využívají, ale rádi by měli dostupný nějaký způsob, jak ověřit, že jsou informace v nich důvěryhodné. Obecně v debatě chybí nestranné hlasy, které by bylo možné označit jako expertní.
Většina výzkumů zmiňuje nedostatek vlastní zkušenosti s migrací a migranty jako jeden z důvodů obecně negativních postojů. Všichni respondenti ovšem mluvili o vlastních zkušenostech s migranty ve svém městě nebo okolí, zejména učitelé zmiňovali žáky s migrantským původem ve třídách. Tyto zkušenosti jsou vnímány veskrze pozitivně.
Na druhou stranu ovšem samotná osobní zkušenost není jediným zdrojem názorů na téma migrace obecně. Lidé sice většinou spíše pozitivně hodnotí své konkrétní zkušenosti, ale přetrvává abstraktní obava z migrace jako problému, který se pravděpodobně objeví v budoucnu a zvýší se jeho důležitost.
Respondenti ovšem vnímali, že na tuto výzvu nejsme dostatečně připraveni a zmiňovali politiky a média jako instituce, které tuto přípravu nezvládají. Obavy z migrace tedy přetrvávají, ale jsou většinou projektovány do budoucna.
Co v diskuzi přetrvává, je ekonomické rámování migrace a přístup, který nazýváme jako „zásluhový.“ Podle tohoto narativu jsou migranti děleni na ty, kteří si zaslouží pomoc (protože si neumí pomoci sami v případě uprchlíků nebo proto, že jsou přínosem pro společnost a tvrdě pracují, jako například v Česku Vietnamci) a ty, kteří si nezaslouží pomoc, soucit ani pozornost („ekonomičtí migranti“, kteří pouze chtějí využívat výhod evropského sociálního státu).
Ekonomické rámování je nejvýraznějším aspektem debaty o migraci. Mezi další výrazné rámce pak dále patří sociální a kulturní normy, které se zabývají kulturní odlišností a celkovou jinakostí migrantů. Ta je ale v rozhovorech často hodnocena jako přínosná, zatímco ekonomické dopady migrace jsou stále vnímány jako nejvíce problematický aspekt,“ zhodnotil výsledky výzkumu jeden z jeho autorů Pavel Borecký.
Respondenti zároveň vnímají, že důležitost tématu migrace bude stoupat a pokud nebudeme dostatečně připraveni, může nás negativně ovlivnit v budoucnu. To je spojené s pocitem nedostatečné informovanosti a důvěryhodnosti zdrojů zmíněné v úvodu.
Učitele trápí nedostatek zdrojů i emoce okolo
A Borecký k tomu dodává: „Migrace je stále vnímaná jako důležité téma, ale lidé jsou obecně vyčerpání emocemi, které téma vzbuzuje a nejsou spokojeni s tím, jak se téma reflektuje v médiích. Zároveň sami cítí, že by chtěli být informovaní, protože důležitost tématu poroste. Navíc vnímají, že téma je stále velmi emocionálně zatížené a sdílí se představa o Češích jako uzavřené, spíše xenofobní společnosti – to vše vede k částečně nepříjemnému pocitu, že zde existuje téma, které je podstatné, ale o kterém nemáme dost informací a neumíme se o něm bavit.“
Výše uvedené závěry potvrzuje i sonda mezi učiteli, kteří se nejčastěji potýkají s nedostatkem informačních zdrojů, které mohou považovat za spolehlivé a nestranné, zejména na nestrannost je kladen velký důraz.
Další problém pak pro učitele představuje výše zmíněné vyčerpání emocemi, kdy se často bojí do diskuze o migračních tématech pouštět, aby předešli vyhrocené atmosféře ve třídě. Někteří také zmiňují chybějící kapacity pro spolupráci s ostatními učiteli a jinými předměty a tedy nemožnost téma migrace uchopit komplexně.
Nový bulletin pro školy připravil lekce i inspirativní příběhy pro výuku o migraci
Obáváte se o tématu migrace začít s žáky a studenty hovořit, protože si nejste jisti, jak mladí lidé migraci vnímají? Možná vás překvapí, že ne až tak kontroverzně, jak jste si třeba mysleli. Přečtěte si nové číslo bulletinu pro školy, kde najdete mimo jiné i shrnutí z výzkumu Člověka v tísni ohledně postojů mládeže k tématu migrace, i mnoho dalších tipů pro výuku.
Téma migrace se od roku 2015 výrazně prosadilo do veřejného a zejména mediálního prostoru. Vyhrocená debata o cizincích přicházejících do Evropy a do České republiky se vede nejen na sociálních sítích, v politických kruzích, ale i v leckterých rodinách a mezi přáteli a dokáže bohužel velmi rozdělovat.
Jde o téma, které je stále přítomné v médiích a již poněkolikáté zarezonovalo i jako téma předvolební. Stalo se strašákem, přitom se ale mnohých z nás osobně dotýká.
Bulletin by vám rád nabídl jak témata k zamyšlení, tak náměty, inspiraci i praktické informace, které vám mohou pomoci vnést téma i do vaší výuky.
Nebojte se tématu migrace, vybavte se fakty
Česká republika se po letech, kdy byla díky uzavřeným hranicím kulturně a etnicky více méně homogenní zemí, přetváří v místo, které stále více lidí z různých částí světa volí za svůj dočasný nebo stálý domov. Migrace lidstvo provází po staletí, nejedná se o novodobý fenomén, jak se nám mnohdy snaží média či politici namluvit. Počet migrujících osob se dlouhodobě, vzhledem k velikosti populace, pohybuje kolem 3 %. Svět se ale změnil, je propojenější, lidé se snáze přesouvají i do vzdálených zemí a o všem se díky médiím ví. Věříme, že takto veřejně diskutované téma patří i do škol, do výuky.
Kolik dětí ve třídách pochází z jiné země než z České republiky? Kdo z vašich předků se narodil mimo Česko nebo naopak ze země odešel? Kdo dojíždí za prací nebo studuje v jiném než rodném městě?
Cítíte, že potřebujete být vybaveni neprůstřelnými daty a fakty? V bulletinu naleznete seznam ověřených zdrojů informací.
Máte ve třídě dítě s odlišným mateřským jazykem a rádi byste pochopili, jaké to pro něj je adaptovat se na nové prostředí a nový jazyk? Přečtěte si rozhovor s Alanem Kovačevicem (odkaz vede na web Člověka v tísni), který jako dítě přišel z válkou zasažené Bosny a Hercegoviny.
Rozhovor o zdravotním pojištění cizinců i připravená lekce
Věděli jste, že mnohé děti cizinců nedosáhnou na systém veřejného zdravotního pojištění a jsou odkázáni na pojištění komerční? Že to má své důsledky i pro jejich čas strávený ve škole a volnočasové aktivity, ukáže Lucie Kellnerová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
Zeptali jsme se také zkušených pedagogů a pedagožek nejen ze Světových škol na jejich zkušenosti s výukou na téma migrace. V anketě si můžete přečíst, co jim funguje při zařazení tohoto tématu do výuky.
Na konci bulletinu naleznete výukovou lekci s názvem „Dopady migrace“, která ukazuje, jaké pozitivní i negativní dopady může migrace mít pro migranty samotné, zemi kterou opouštějí, zemi kam migrují, nebo pro ekonomiku obou zemí (např. zaměstnavatele nebo trh práce).
Bulletin je k dispozici v Souborech ke stažení níže.
Pro další informace, publikace a nabídky pro školy navštivte web Člověka v tísni Migrace v souvislostech.
