Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
Zahraniční stáže: atraktivní součást odborného vzdělávání
Během uplynulých dvou dekád vyjelo z České republiky v rámci programu Erasmus+ a jeho předchůdců na zahraniční odborné stáže přes 55 000 žáků a studentů z učilišť, středních a vyšších odborných škol. O jejich bezprostřední zkušenosti i vliv stáže na jejich další, nejen profesní život se zajímali autoři rozsáhlé mezinárodní studie VET Tracer Study, která analyzuje situaci v celkem jedenácti zemích EU. 


V ČR na otázky odpovědělo přes dva tisíce respondentů, a to nejen současných studentů, ale i těch, kteří školu absolvovali už před mnoha lety.
 
Naprostá většina dotazovaných se shodla na tom, že pobyt v zahraniční jim výrazně pomohl. Nešlo přitom jen o zlepšení úrovně cizího jazyka, ale hlavně o zvýšení sebevědomí i schopnosti účastníků – většinou teenagerů – postarat se sami o sebe. „Naučil jsem se prosazovat sám sebe. Naučil jsem se prodat to, co umím, začal jsem být průbojnější,“ svěřil se například jeden z respondentů.
 
Motivace k účasti
 
Velký význam má také fakt, že stáže nabízejí zahraniční zkušenost právě žákům odborných škol a učilišť, kteří jsou na trhu práce nejčastěji ohroženi nezaměstnaností. Motivace k využití mobilit jsou pak různorodé: od možnosti letět letadlem nebo se podívat někam do zahraničí přes zvědavost, jak jsou na tom jinde v Evropě, až po potřebu naučit se něco nového. „Vyjet na 14 dní zadarmo do Španělska, a ještě si to napsat do životopisu, a ještě se tam něco naučit,“ popsal jeden účastník svou prvotní motivaci k výjezdu. Jiní hovořili o tom, že zamířit do zahraničí, pracovat v cizí zemi a mluvit cizím jazykem je nezbytné pro to, aby člověk nezůstal průměrný a uspěl v životě. Velkou roli hrají někdy i učitelé. „Padl jsem si do oka s učitelkou italského jazyka a ona byla ten impuls, který řekl: jeď, bude to super!“ vzpomínal mladík, který vyjel do Itálie. A podobné to bylo i v případě další bývalé stážistky: „O stáži jsem se dozvěděla až na konci třeťáku od profesorky němčiny. Bylo to za odměnu, vybírala nejlepší studenty.“
 
Výběr stážistů
 
Způsob výběru účastníků stáží přitom patří k oblastem, které respondenti nejčastěji kritizovali, zejména kvůli nejasným kritériím. Zatímco na některých školách a učilištích dostane (i kvůli nízkému zájmu) příležitost vyjet prakticky každý, jinde je potřeba vybírat a pak nastupují občas nejednoznačně stanovená pravidla. Nejčastěji se testují jazykové schopnosti, v úvahu se berou studijní výsledky i hodnocení pedagogů.

Autoři průzkumu doporučují školám do budoucna nastavovat pravidla tak, aby byla dopředu známá a jednoznačná. A kromě žáků a studentů s výbornými výsledky by měly školy při rozdělování mobilit cílit i na žáky a studenty ohrožené školním neúspěchem. Jak totiž ukazují zkušenosti, právě v jejich případě mají zahraniční stáže velmi výrazný pozitivní efekt.
 
Náplň stáže
 
Přes všeobecnou shodu na tom, že zahraniční stáže jsou velkým přínosem, zmínili někteří účastníci průzkumu například to, že náplň praxe se občas minula se zaměřením jejich studia. „Očekával jsem, že budu normálně makat s chlapama na dílně, ale realita byla jiná, profesně mi to nic nedalo,“ popsal svou zkušenost jeden mechanik. Část respondentů naopak uváděla, že jim stáž pomohla i přes to, že s jejich studiem souvisela jen málo.

Nejčastější jsou případy, kdy stáž odpovídá zaměření studenta, který je pak spokojený. A často příjemně překvapený přístupem, jako třeba účastnice jedné mobility do Velké Británie: „V Čechách je stážista spíš takovej podržtaška a v Anglii mně přišlo, že mě brali jako sobě rovnou.“  Autoři šetření proto doporučují zlepšit komunikaci mezi vysílající a přijímající organizací pro jasnější stanovení obsahu stáží. Dále navrhují zaměřit se na přípravu účastníků mobilit, a to jak po odborné, tak po kulturní a jazykové stránce. Stále je také potřeba pracovat na zlepšení obecné informovanosti o nabídce programu Erasmus+. „Délka pobytu by mohla být delší i pro střední školy, nejméně měsíc,“ navrhl jeden z respondentů. Prodloužení stáží, které dosud jen vzácně trvaly déle než tři týdny, podporuje i Evropská komise.
 
 
 
Článek převzat ze čtvrtletníku DZS o mezinárodním vzdělávání Mozaika 

Autor: redakce DZS
Vložil/a: Martina Němcová