Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

O portálu Kontakt Mapa webu Registrovat | Přihlásit

Rozšířené
hledání
ICT kompetence ve Zlínském kraji
​​Kompetence žáků/žákyň základních a středních škol, studentů/studentek vyšších odborných škol a jejich vyučujících v oblasti informačních a komunikačních technologií se značně odvíjí od využívání těchto prostředků v běžném životě. Nejvíce je tento vliv patrný na základních školách. Ve vyšších stupních vzdělávání pak slábne ve spojení s odborným zaměřením jednotlivých škol.

Na vzdělávacím trhu působí celá škála vzdělávacích institucí, organizací a firem. Od několika velkých nadnárodních „počítačových" společností, které se věnují převážně vzdělávání vedoucímu ke zvýšení prodeje svých produktů, přes řadu z tohoto pohledu nezávislých komerčních vzdělávacích organizací, jejichž produktové portfolio sahá od firemního vzdělávání k národním vzdělávacím projektům financovaným z ESF, až po velké množství malých vzdělávacích firem obvykle specializovaných na vybranou cílovou skupinu nebo oblast vzdělávání. Čím dál tím silnějším hráčem v oblasti celoživotního ICT vzdělávání se stávají střední odborné školy, které vstupují na komerční trh zejména v oblasti vzdělávání státní správy a oblasti rekvalifikací s cílem vylepšit si své hospodaření.

Využití prostředků ICT domácnostmi

Podle údajů ze Statistické ročenky Zlínského kraje zpracovávané Českých statistickým úřadem bylo osobním počítačem v roce 2014 ve Zlínském kraji vybaveno 72,1 % domácností, což je ve srovnání s rokem 2006 více než dvojnásobný nárůst a oproti roku 2010 jde téměř o 15% nárůst (2006: 32,3 %, 2010: 59,2 %). Podobná situace je i mezi jednotlivci využívajícími počítač, kde podíl dosahuje hodnoty 73,7 % osob.

V oblasti využívání internetu je k celosvětové síti připojeno celkem 71,4 % domácností. Srovnání s rokem 2006 a 2010 pak zaznamenává velmi strmý vzestup připojených domácností o více než 250 % oproti roku 2006, respektive 30 % vzhledem k roku 2010. Využívání internetu jednotlivci pak bylo v roce 2014 na úrovni 76,7 % osob. Tento nárůst lze obecně přičíst celkovému trendu elektronizace života společnosti a snižujícímu se věku uživatelů, což s sebou přináší i negativní dopady na interpersonální vztahy a další rizika poruch rozvoje osobnosti jedince.

Graf 1 - Využití prostředků ICT domácnostmi
Graf1.JPG
Zdroj: ČSÚ
 
V mezikrajském srovnání Zlínský kraj zaujímal v roce 2014 v počtu domácností vybavených počítačem 5. místo a v počtu domácností připojených k internetu také 5. místo. Z toho je zřejmé, že kraj významně posílil pozici oproti roku 2006, kdy byl ve vybavení domácností osobním počítačem na 11. místě a ve využití internetu na 12. místě, i oproti roku 2010, kdy byl na 6. respektive 8. místě ze čtrnácti.

Do využívání informačních technologií v posledních několika letech významně zasahuje používání tabletů a chytrých mobilních telefonů. Ač je tento trend velmi zřetelný a ovlivňuje široké spektrum oblastí a v neposlední řadě se stává i nástrojem vzdělávání, neexistují prozatím relevantní data, která by umožňovala tuto skutečnost statisticky popsat, nebo vytvořit např. mezikrajská srovnání.

Využití prostředků ICT ve školství a firemní sféře

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji 2016 uvádí doplňující fakta v oblasti ICT v přímé vazbě na vzdělávání ve školách. Je nesporné, že vzdělávání i školy se ve Zlínském kraji za posledních patnáct let značně proměnily. Jednou z klíčových příčin mnoha změn je právě rozvoj digitálních technologií a jejich vstup do života škol. Zatímco na konci minulého století a na začátku 21. století bylo například připojení škol k internetu spíše výjimkou, v současnosti jsou prakticky všechny školy připojeny k internetu, jsou vybaveny počítači, agenda škol je zpracovávána z velké části nebo celá v elektronické podobě atd. Počty počítačů se ve školách neustále zvyšují, zlepšuje se vybavení škol interaktivními tabulemi a další digitální technikou.

Postupné zlepšování infrastruktury představuje bezesporu pozitivní jev, který je však nutné nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Infrastruktura je sice nezbytnou podmínkou, ale v poslední době (s ohledem na již dosaženou úroveň vybavení všech škol) přestává být podmínkou rozhodující. Vybavování škol je nutné vnímat vždy v širších souvislostech, nemůže jít o ryze technologický proces, ale o proces pedagogický. Jak ukazují mnohé výzkumy, kvalitní vybavení automaticky nezaručuje inovativní výuku či častější využívání digitálních technologií. Infrastruktura ovšem představuje pro školy zcela novou výzvu v jiném smyslu. Infrastrukturu je nutné neustále obnovovat a školám se nedaří nastavit pravidelný a adekvátní cyklus obnovy infrastruktury (zejména počítačů) respektující její technologickou i morální životnost. Převažuje tedy nákup nového vybavení, ale alarmující je zejména podíl starší techniky.

Zpráva ČŠI za školní rok 2011-2012 konstatuje, že takřka 36 % počítačů je starší než pět let. Navíc téměř neexistují adekvátní možnosti podpory v oblasti obnovy infrastruktury (např. v podobě projektů), které by podpořily školy v jejich snahách o inovaci či o pravidelnou obnovu infrastruktury. Počítačové učebny jsou bezesporu významnou součástí vybavení škol, je však otázkou, zda neslouží pouze určitým předmětům či učitelům, zatímco výuka jiných se již do těchto učeben z kapacitních důvodů nedostane. České školy musí stále více těžit z integrace digitálních technologií přímo v běžných třídách.

Doplňující pohled, co do významu a posílení důležitosti tématu může poukázat následující tabulka, která dokumentuje vývoj využívání internetu ve firmách, kam následně směřují absolventi škol.​

Tabulka 1 - Využívání internetu podniky v ČR za daný rok
Tab1.JPG
Zdroj: ČSÚ

Kvalit​a

Česká školní inspekce vydala Národní zprávu Počítačové a informační gramotnosti českých žaků, která se opírá o mezinárodní šetření ICILS 2013. Podle šetření ICILS jsou výsledky žáků v mezinárodním testu počítačové a informační gramotnosti pro Českou republiku pozitivní.

Ukázalo se, že část žáků je v otázce praxe a užívání  ICT velmi obezřetná a tudíž potřebuje jednoznačné vedení ze strany pedagogů. Škola tedy nepochybně disponuje potenciálem přispívat k rozvoji počítačové a informační gramotnosti žáků a bylo by vhodné o tento potenciál dále pečovat. Ten se skrývá například ve využívání ICT nástrojů učiteli ve výuce a ve vedení žáků k využívání ICT při školní práci.

Jednou z podmínek, které mohou podpořit využívání ICT při výuce, je profesní vzdělávání učitelů, které v této oblasti absolvovalo více než 80 % všech pedagogů zúčastněných v průzkumu. Nejčastější aktivitou dalšího vzdělávání bylo integrování ICT do výuky a studia, nebo hospitace v hodinách jiných učitelů, kteří využívají ICT při výuce.

Za pozornost ale stojí zjištění ICILS týkající se využívání ICT při výuce. Více než polovina českých učitelů se totiž vyjádřila, že používání ICT při výuce není považováno v jejich škole za prioritu (55 %, průměr zemí ICILS činí jen 46 %). Dále v průměru téměř polovina českých učitelů uvedla, že v jejich škole není dostatek času na přípravu hodin zahrnujících práci s ICT, s čímž ve vyšší míře souhlasili učitelé z víceletých gymnázií (59 %, oproti 44 % učitelů ze základních škol).

V každém případě závěry z šetření ICILS podporují myšlenku, že má smysl věnovat více pozornosti dalšímu vzdělávání pedagogů v oblasti využívání ICT nástrojů při výuce a vzdělávání. Rovněž by bylo vhodné požadovat v rámci studijních programů fakult připravujících budoucí učitele, aby si každý absolvent osvojil alespoň určitou minimální úroveň schopností a dovedností využívat ICT nástroje při výuce a vzdělávání.


Zdroj: Analýza potřeb pro území Zlínského kraje, www.zkola.cz/rodice/krajsky-akcni-plan-rozvoje-vzdelavani​


Autor: Radovan Výsmek
Vložil/a: Jana Vodáková