Kvalita vzdělávání v jednotlivých krajích ČR

8. říjen 2020
Management
Autor článku: Jana Galová
Kvalita vzdělávání v jednotlivých krajích ČR

Česká školní inspekce připravila informace o podmínkách, průběhu i výsledcích vzdělávání ve všech krajích, včetně Zlínského kraje.

I když má většina kvalitativních zjištění plošný, a tedy systémový charakter, pohled z úrovně jednotlivých krajů nebo i nižších územních celků a jejich specifik ukazuje řadu informací v ještě trochu jiném světle. Právě sledování a vyhodnocování krajských odlišností, resp. faktorů, které výrazně determinují kvalitu a efektivitu vzdělávání a zejména výsledky, kterých ve vzdělávání žáci v jednotlivých regionech České republiky dosahují, považuje Česká školní inspekce za nezbytný příspěvek ke komplexnosti svých výpovědí.

V uplynulém období Česká školní inspekce ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zpracovala samostatné analýzy vybraných faktorů ovlivňujících vzdělávání v jednotlivých krajích České republiky, které se mohou stát velmi důležitým podkladem pro další diskuze o zvyšování kvality vzdělávání.

Obsah dokumentu

  1. Výsledky žáků
  2. Nerovnosti
  3. Struktura a charakteristika soustavy
  4. Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky
  5. Souhrn zjištění

Souhrn zjištění

  • Zlínský kraj se z pohledu průměrného socioekonomického statusu žáků, vypočítaného na základě třech mezinárodních šetření z PISA 2015, TIMSS 2015 a PIRLS 2016, řadí mezi kraje se středním SES. Na druhou stranu je na úrovni Zlínského kraje vyšší tzv. sociální kapitál, který může do jisté míry kompenzovat nižší či průměrný SES.
  • Zlínský kraj dosahuje ve srovnání s ostatními kraji průměrných výsledků v testových výsledcích z mezinárodních šetření.
  • V národním testování, které realizuje Česká školní inspekce, dosáhli testovaní žáci nadprůměrných výsledků v testovaných předmětech matematika, český jazyk i anglický jazyk. V mezikrajském srovnání se tak žáci Zlínského kraje řadí k žákům hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje, kteří na krajské úrovni taktéž dosahovali lepších výsledků. Pokud bychom se podívali na výsledky z hlediska jednotlivých testovaných škol, můžeme sledovat podíl škol v rámci daného kraje, v nichž ani jeden žák 9. třídy nedosáhl očekávaného výsledku, tedy 60 %. V rámci Zlínského kraje se objevila pouze jedna škola, kde v testovaném předmětu matematika ani jeden z účastnících se žáků tuto očekávanou hranici nepřekročil. V případě českého jazyka se ve Zlínském kraji neobjevila ani jedna takováto škola. Ve srovnání s ostatními kraji se jedná o velmi příznivý výsledek.
  • Výše pozorovaný trend dobrých výsledků žáků ve Zlínském kraji potvrzují také výsledky maturitní zkoušky. Ve Zlínském kraji je ve srovnání s ostatními kraji nejnižší hrubá neúspěšnost (pod 15 %). Hrubá neúspěšnost je ukazatel vypovídající o tom, jaký podíl žáků z celkem přihlášených žáků u zkoušky neuspěl, anebo zkoušku vůbec nekonal. Ve srovnání s ostatními kraji má Zlínský kraj jeden z nejnižších podílů žáků, kteří předčasně ukončili vzdělávání.
  • Zlínský kraj má lehce podprůměrný podíl nově přijatých žáků středních škol v oborech informačních technologií, ale nadprůměrný v oborech telekomunikací a výpočetních technologií. Všechny výše uvedené obory jsou pro udržení kvalifikované pracovní síly v kraji stěžejní. Zejména v případě IT oborů platí, že je možné činnost vykonávat i mimo velká centra, jako je Praha nebo Brno, díky home office, coworkingovým centrům apod. Kraj by se tak měl zabývat cílenou podporou těchto oborů, které produkují absolventy s uplatněním v profesích s vysokou přidanou hodnotou.
  • Obecně by se měl Zlínský kraj zaměřit na zvýšení kvality učňovského školství a upřednostnit kvalitu před početními kritérii. V odborném školství Zlínský kraj investuje do moderního vybavení a zlepšuje podmínky škol, důležité je však zaměřit se také na samotný průběh výuky. V nematuritních oborech je nezbytné soustředit se na kvalitu poskytovaného vzdělávání a podporu žáků i v oblastech patřících do všeobecného zaměření, typicky se jedná o rozvoj čtenářských dovedností, mediální výchovy a podpory kritického myšlení a podnikavosti. Zaměření na tyto přenositelné dovednosti zvyšuje šance, že se žáci budou schopni přizpůsobit změnám na budoucím pracovním trhu. Pro budoucnost kraje není výhodné bez pečlivého a na datech založeného plánování podporovat vyšší podíl žáků v nematuritních oborech vzdělání. Některé maturitní obory mohou mít výraznější dopad pro budoucí zvyšování potenciálu kraje. Nabízí se podpora technického vzdělávání na středních školách v těch konkrétních oborech, které produkují budoucí zaměstnance pro profese s vyšší přidanou hodnotou.
  • Ve školním roce 2017/2018 bylo 18,2 % základních škol hodnocených ve Zlínském kraji označeno jako výborné v kritériu „Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče i pedagogy“. V tomto směru jde o nadprůměr oproti celorepublikové hodnotě.
  • Důležitým ukazatelem stavu krajské vzdělávací politiky je také personální situace na školách. Zlínský kraj se obecně vyznačuje vysokou kvalifikovaností pedagogů. V roce 2018 bylo nekvalifikovaných pouze 2,17 % z nich, a i když se jedná ve srovnání s lety 2016 a 2017 o mírný nárůst nekvalifikovaných, v delší časové perspektivě pozorujeme trend zvyšující se kvalifikovanosti pedagogů v kraji. Podle mimořádného šetření provedeného MŠMT má Zlínský kraj v tomto ohledu nejlepší situaci. Procentuální podíl učitelů, kteří si kvalifikaci doplňují, se pohybuje na úrovni celorepublikového průměru. Mimo kvalifikovanost lze také poukázat na aprobovanost pedagogů, respektive na množství přepočítaných hodin, které byly vyučovány neaprobovaným učitelem, přičemž je vhodné dodat, že právě kritérium aprobovanosti učitele statisticky významně pozitivně ovlivňuje dosahované testové výsledky žáků. Pokud porovnáme procentuální podíly neaprobované výuky ve Zlínském kraji s celorepublikovým průměrem, zjistíme, že se výrazně neliší, nebo je situace v kraji příznivější. To však nutně nevypovídá o celkově příznivém stavu. Např. na prvním stupni základních škol bylo bezmála 17 % hodin vyučováno neaprobovaně, na druhém stupni ZŠ pak 27 % hodin.
  • Podíl žáků, kteří jsou zasaženi problémem záškoláctví, konzumací alkoholu či drog, případně jejich doprovodnými projevy, je oproti ostatním krajům nižší. Školy by však měly i nadále věnovat preventivním aktivitám adekvátní pozornost.
  • Promyšlený systém podpůrných opatření na základě složení žáků školy a jejich potřeb se dařilo nastavit ve většině základních a středních škol. Ve srovnání s ostatními kraji je však na školách ve Zlínském kraji zajištěna nižší dostupnost výchovných poradců, školních metodiků prevence či pedagogů specialistů (toto se týká především základních škol).

 

Kvalita vzdělávání ve Zlínském kraji

 

Zdroj: Česká školní inspekce, www.csicr.cz